[V práci]
S Nelou jsme probrali všechny novinky. A i když bych moc chtěla, tak o naše vztahu s Domčou jsem ani necekla. Sice ke konci už byla malinko nuda, ale šlo to.
[Doma]
Něco málo sem snědla, udělat hygienu, a šla si konečně lehnout. Sice to eště nebyl spánek, ale čtení mě skvělé zrelaxovalo. A dokonce tak, že jsem tu knihu dočetla. Ale hned poté už šla spát.
[Ráno]
Vzbudila jsem se, a na mobilu našla zprávu od Domča. "Dobré ráno" otevřela sem ji, a objevil se mi úsměv na tváři. "Dobré" stál v zprávě ode mne. Přišli mi to roztomilý. Potom už proběhla klasická ranní rutina. U snídaně se mi v hlavě zrodil nápad, že bych si mohla zavolat rodičům. Hned jsem to udělala. Mluvili jsme cca hodinu. A to je na nás opravdu hodně, ale tentokrát k tomu byl dobrý důvod. Protože sme řešili taťku, a samozřejmě dalších několik blbostí. Po ukončení hovoru, mi psala Nela, že by se chtěla sejít. Mě se nikam nechtělo, a tak sem jí pozvala k sobě. A jelikož tu bude už za patnáct minut, rychle jsem uklidila, a namalovala se. Nela dorazila se slzami v očích. Já se zděsila co se děje. Sedla si na gauč, a z kabelky vytáhla těhotenský test. Já ho popadla a zkontrolovala zda je opravdu pozitivní. Byl. Já měla za ní radost. Nebo, ona jí neměl ale já jo. Teda doku mi neřekla celý příběh. To už mi úsměv spadl. Měla jsem sto chutí jí seřvat jak je nezodpovědné, ale už tak na tom byla blbě, a proto jsem zvolila druhou variantu. A to, že jí budu podporovat. Myslím, že doma už jí seřvali dostatečně. Probrali jsme to, a začali hledat možnosti. A bohužel, sme došlo k tomu, že nejlepší bude potrat. Protože kluka se kterým to má, poznala před pár dny na párty, a ani neví jeho jméno. Nikoho s kým, by to vychovala nemá. Tudíž si to nechce nechat. A to jí řekli i rodiče. Bylo mi jí líto, i přez to, že si za to může sama. Tohle bylo fakt vážný, a debatovat o tom, nám zabralo dobrý tři hodiny. A já měla hlad, takže jsme se přesunuli do auta, jeli na jídlo. Po chvilce rozhodování to vyhrál mekáč.
[Po jídle]
Dojedli jsme, nasedli do auta, a já Nelu odvezla domů. A sotva co odešla volal mi Kuba. Chtěl se sejít. To jsou náhody, chtějí se semnou sejít dva lidi, co mají děti. Teda Nela ho vlastně nemá, ale chápeme. Já souhlasila, a tak se mím směrem nestal domov, ale studio.
[Ve studiu]
Už jsme nějakou chvíli seděli na gauči, s kávou. A bavili se o novině, kterou mi nedávno zdělil. Nebo vlastně, spíš o Matce té novinky. Že mu Domča říkala o tom, jak bych ji chtěla poznat. A setkat, se chtěla aby jsme se dohodli. A o celý ty situaci, si ještě promluvili. Já to uvítala, protože sem měla dost otázek. Dneska mám opravdu povídací den. Potom, co sme to dostatečně dohodli, já jela domů.
[Doma]
Zapnula sem pračku, a šla si dát vanu. Po tom, co sem vylezla, rovnou přišli na přípravu do práce. Při obovaní mi hlavou prolétla myšlenka, na to, že bych tam nešla, ale už to nešlo udělat jinak, než tam jít.
[V práci]
Tentokrát mě tam nečekala Nela, ale šéf. Že mu Nela volala, že dnes nedorazí. To jsem vzhledem k její situaci chápala. Ale po tom co mi řekl, že tu za ní bude Filipka, už sem tak chápavá nebyla. Já to tedy odsouhlasila, a on obešel. Já šla za pult, a ona přišla ze skladu. Atmosféra by se dala krájet. Ale netrvalo dlouho, a ona začala konverzaci. O čem jiném než jejich rozchod. Dávala mi to za vinu, ale když sem jí to vysvětlila s ní byla konečně nějaká řeč. A dopadlo to tak, že jsme si i v celku dobře popovídali.
[Doma]
To už jsem se jen najedla a šla rovnou spát.
