1.Kapitola

476 8 0
                                    

„Maddy víš, že učitelka Johnsová už nás nebude mít na chemii?" Zeptala se mě má spolužačka Olivia.

„To je jediný štěstí, jinak bych ji asi musela prosit na kolenou o opravné testy." Usmála jsem se. Odchod
Johnsové je splněný sen!

„A víš kdo to bude?" Doufám, že nám nedají toho sedmdesáti letého dědka, který tu dělal před Johnsovou.

„Holky říkaly, že viděli nějakou ženu, ale těžko říct kdo to byl." Mávla na tím rukou. Ať je to kdokoliv, jen ať je normální. Lidský přístup v chemie je důležitý. Je to snad jediný předmět, který i přes doučování a průměrné známky prostě nechápu.

Po poslední hodině před chemií už začínám být trošičku nervózní, jelikož nevím kdo přijde a hlavně co hned budeme dělat. Sedla jsem si hned do první lavice společně s Oliviou.
„Mám docela strach." Zašeptala jsem.
„Neasi to já taky." Usmála se. Oddechla jsem si, když do třídy přišel ředitel.
„Posaďte se." Řekl ředitel a pokynul nám rukou.
„Jak už asi víte, paní učitelka Johnsová nás opustila, a proto k nám dočasně nastoupí mladý profesor po škole."
„Upozorňuji vás, že pokud někdo bude dělat bordel a neplnit povinnosti osobně si to vyřídíme."
Ou, dost mě zaskočil tedy spíš nás všechny. S takhle mladým učitelem by mohla být sranda!

„Doufám že bude fešák." Hihňala se Olivia. „To víš že bude." Doufám!
I když by to teda byl průšvih, kdyby se  to někdo dozvěděl. Ale tak co.

„Jdeš dneska s námi do klubu." Zašeptala Olivia, když jsme měli pracovat sami. „To je jasný." Šeptla jsem na zpátek.
„Tak v osm si tě vyzvedneme."

-
Tak jsem tu zase a s první kapitolou. Myslím si, že to bude ještě hodně zajímavé. Máte se na co těšit.
S láskou Matilda

Učebna InformatikyKde žijí příběhy. Začni objevovat