9.Kapitola

386 10 0
                                    

„Doufám, že tě neodradím, když si zapálím." Vytáhl krabičku cigaret z kapsy.

„Musel by jsi být třeba vrahem aby jsi mě odradil." Uchechtla jsem se.
Můj úsměv mi opadl, když se na mě jen smutně díval. Ne! To nemůže být pravda! Že by se zase něco pokazilo!
Nevěřím tomu.

„Měla jsi vidět svůj výraz." Vyprskl smíchy. Tohle teda vůbec srandovní nebylo!

„Chceš abych dostala infarkt!" Řekla jsem a chytla se za hruď. Málem jsem už plánovala jak utéct.

„Ne promiň." Začal se omlouvat. Obejmul mě a přitáhnul si mě blíž. Jeho objetí mě tak uklidňuje, že bych mu odpustila cokoliv. Je krásné mít někoho takového. Mám pocit, že mi po dlouhé době přeje štěstí.

„Jelikož tě už nebudu moci pustit z hlavy, chci tě požádat aby jsi mě neopouštěl." Řekla jsem, když už mi slzy stékaly po tvářích.

„Madd ty jsi žena mých snů. Už odmalička jsem chtěl chytrou, hodnou, přátelskou a tak stejně podivnou jako já." Setřel mi slzy z mých vlhkých tváří.

„Víš, že jsi první, který mi tohle řekl." Usmála jsem se na něj.

„Nejspíš ti přede mnou byli jen puberťáci, kteří si myslí, že žena je jen jako ponožka." Jo, to byli.

„Zdáš se mi bezchybný." Koukala jsem na něj jako na obrázek.

„Madd nikdo není bezchybný, to si pamatuj." Položil si své čelo na to mé, i když jsem tak o třicet centimetrů menší. Sdíleli jsme náš dech.

„Netušila jsem jak rychle mi někdo může přirůst k srdci." Poznamenala jsem.

„To já taky netušil." Usmál se na mě a odtáhl se.

„Nechci tě zkazit, ale je slušnost se zeptat." Otevřel krabičku cigaret.

„Hmm ale pokud si vezmu, tak se nebudu chovat jako hodná holka." Použila jsme jeho slova.

„Možná bych ti to pro dnešek mohl dovolit." Ušklíbl se a cigaretu mi vložil do pusy. Druhou cigaretu si vložil do své pusy a přiblížil se víc ke mně. Když se naše cigarety dotkly škrtl zapalovačem a zapálil tak obě cigarety naráz. Zablesklo se mu v očích, tak jako v zapalovači.

V pustila jsem tabákový kouř do plic a pak jsme ho s Adamem naráz vydechli. Je to nezapomenutelný okamžik.

Jsem nad ránem kdo ví kde s mužem, pro kterého mám obrovskou slabost.

-
Ty jo! Možná je to trochu na cukrovku, ale probrečela jsem celou kapitolu. Doufám, že se vám kapitola líbila.
Matilda

Učebna InformatikyKde žijí příběhy. Začni objevovat