Učebna Informatiky

24.Kapitola

„Kluci si už jeli pro zbytek věcí." Oznámila mi mamka. Ano slyšíte správně, už tu budou definitivně nastěhovaní.

„Mami, chtěla jsem se zeptat jestli sem bude moct chodit Adam, i když tady budou oni." Nemám v plánu, se kvůli nim nějak omezovat!

„Maddy, tak když tady budu i já, tak to si dělej co chceš, ale když tu bude jen Pathrik tak prosím respektuj jeho rozhodnutí." Takhle jsem si to úplně nepředstavovala. Nechci, aby mi můj nevlastní otec a bratr poroučeli.

„Mami, ale tak tohle nejde. Já nebudu skákat tak jak píská." Zase tak moc jsme si do noty nepadli.

„Madd, já vím že je to pro tebe těžký, ale já jsem po opravdu dlouhé době zase šťastná." A je to tady. Hraní na city.

„Mami, ale to já jsem právě taky. Ale prostě nechci, aby mi on zakazoval se s někým vídat." Teď jsem teda docela zoufalá, Pokud mi Pathrik budu schvalovat kamarády a partnery.

„Zlato, to on určitě nebude. Viděla jsi jak vypadá Nate, Pathrik je docela tolerantní." Snaží se mě uklidňovat, i když to tak úplně nevychází.

„To sice ano, ale Adam je o šest let starší. To by se mu rozhodně nelíbilo." Oznámila jsem ji pravděpodobné fakta.

„Je pravda, že je docela staromódní, ale hodnej." Zdálo se to jako povzbuzení. Já to ale jako povzbuzení rozhodně nevnímám.

„Takže Adam sem asi budu muset lézt oknem, to je bezva." Pohodila jsem rukama. Nebo mu dolů spustím svůj dlouhý a imaginární cop a on po něm vyšplhá až nahoru.

„Ne, jen to ne, prosim tě. Zatím to necháme tak jak to je ano. Až na tu situaci dojde nějak ji vyřešíme, ano? Hlavně ať ti nešplhá na balkon." Čekala jsem, kdy to nějak takhle skončí.

„Dobře, ale je ti asi jasný, že se kdykoliv za něj postavím." Tohle, ale doufám že je jasné. Každý by se postavil, za každého koho má rád.

„Doufám, že i Pathrik s tím počítá." Myslím, že nás čekají ještě zajímavé časy. Pokud se střetnu já a jeho "otecká" autorita, kterou jsem měla snad je pět let, nemuselo by to dopadnout dobře.

„Snaž se udržet všechny své city na uzdě prosím." Chytla mě mamka za ruku. To se právě snažím dělat.

„To ti rozhodně můžu slíbit." Usmála jsem se na ní.

„Pamatuj, kdyby byl jakýkoliv problém jsem tu pro tebe." Zadívala se mi hluboko do očí.

„Však já vím, mami." Samozřejmě že to vím, ale tohle je pro mě trochu nepříjemné téma.

„Jsem ráda, že jsi šťastná." Usmála se na mě. Mami, ani nevíš jak moc.

„Jsem ráda, že i ty jsi zase šťastná." Obejmula jsem ji.

-
Další kapitola za dnešek.
Byla bych ráda, kdyby jste mi napsali, co bych měla zlepšit.
Jinak moc děkuji.
Vaše Matilda <33