11.Kapitola

321 5 0
                                    

„A chodíte spolu?" Zeptala se mě Olivia. To je dobrá otázka. Sama bych to ráda věděla. Ale řekli jsme si, co k sobě cítíme, takže asi ano. Teda možná. Už se zase těším, až se zase s Adamem uvidíme.

„To netuším, ale řekl mi, že mě miluje." Začervenala jsem se nad tou představou.

„To kecáš!" Vyjekla Olivia.

„Ne, vážně." V klidu jsem ji to řekla ještě jednou. Možná bych tomu ještě před čtyřmi týdny nevěřila. Ale jsem šťastná!

„Ty ani nevíš jak veliký štěstí máš." Zakryla si ústa rukou. Baví mě její reakce.

„A co ty? Už máš nějaký nový objev?" Olivia je člověk, pro kterého bych si přála, aby byl konečně šťastný.

„Asi ne, jen jsem si začala psát s jednou holkou." Začervenala se. Že by to konečně vyšlo, ano!

„To je skvělý, Olivie!" Rychle jsem ji obejmula. Je hezké mít současně někoho.

„Jsi šťastná?" Chtěla jsem si ověřit své domněnky.

„Ano jsem, ale to ty taky." Pokývala hlavou. Ta holka má svatou pravdu.

„Ale Adam má strach, že někdy bude mým učitelem a to by byl obrovský průšvih." To je teď moje největší obava.

„Je fakt, že by to bylo blbý, ale jsou důkazy že jste spolu už déle."

„Já vím, ale našli by se lidé, kteří by nás moc rádi udali." A že jich není zrovna málo. Ale budu doufat, že k tomu nikdy nedojde. Mám strach, aby nás někdo nebo něco nerozdělilo.

„Neboj Maddy určitě to dobře dopadne." Pohladila mě po rameni.

Vypustila jsem přebytečný vzduch z plic a vložila svou hlavu do dlaní. Mám strach, že to nedopadne dobře. Že se něco stane a každý se rozejdeme svou vlastní cestou. Ale neměla bych přemýšlet tak moc černě.

„Lämstrongová co ti zase je?" Zvolal můj kamarád Willy, který byl dlouho nemocný.

„Williame!" Vykřikla jsem a rychle ho obejmula. Tak moc jsem si přála, aby se vrátil zdravý.

„Já chápu, že se vám všem stýskalo, ale radši povídej, co je nového." Odtáhl se z mého sevření.

„Mám asi přítele."

„Uuu tak to mi budeš muset říct všechny detaily." Mrkl na mě a posadil se do lavice, jelikož zazvonil zvonek na začátek první hodiny.

Teď máme chemii. Modlím se aby nepřišel do třídy Adam. Netuším, pc bych v takové situaci dělala. Museli bychom držet své city pevně na uzdě.

Olivia si všimla mého strachu a chytla mě za ruku. Hlavně ať nepřijde Adam! Hlavně ať nepřijde Adam! Hlavně ať nepřijde Adam!

Do místnosti vešel ředitel, ale nějaká osoba ho následovala....

-
Možná jsem zlá, ale mám ráda překvapení. Doufám že vy také. A můžete popřemýšlet, kdo asi vejde do třídy.
Dobrou noc.
Matilda🌙

Učebna InformatikyKde žijí příběhy. Začni objevovat