Učebna Informatiky

23.Kapitola

„Mamka už je tu." Dala jsem mu ruku před pusu a začala se tiše smát. To snad ne, skvělá doba mami.

„To si děláš srandu." Tiše zašeptal do mé ruky. Ano, určitě narážel, na to že jsem nahá. Neměla bych se smát a spíš se rychle oblékat. Moje mamka by asi nebyla nadšená, kdyby mě našli i s mým nevlastním "otcem"

„Musím se okamžitě obléct." Začala jsem trochu panikařit. Slezla jsem z něj a hledala své oblečení. Oblékla jsem si svoje kalhoty a Adamovo tričko, jelikož to moje se někam ztratila a já ho nedokážu najít. Ale na to teď není čas. Po Adamovi jsem hodila jeho oblečení a zavřela ho v pokoji. Nevím, co by na to řekl můj nový "otec". Mám strach z našeho setkání. Rozhodně nechci, aby mi někdo nahrazoval otce.

Vyběhla jsem z pokoje a v zrcadle na chodbě jsem zkontrolovala, jak vypadám. Naštěstí jsem nemám rozcuchané vlasy a ani rozmazanou řasenku. Vydala jsem se za nimi dolů, přesně tak jak to mamka chce. Musím působit jako slušná dcera, tak jak mě mamka vyobrazila. Musím přepnout na rodinný mood.

Sešla jsem schody a slyšela hlasy z kuchyně. Jsem vděčná, že nás napadlo všechno hned uklidit.

„Ahoj Maddy." Pozdravila mě mamka s úsměvem. Je vidět, že si mamka odpočala a je šťastná. Poté co taťka odešel, spoustu let měla jen málo příležitostí se smát. Vidím ji ráda se smát.

„Maddy tohle je můj přítel Pathrik." Usmála se a pokynula rukou na muže za sebou. Pathrik.

„Moc mě těší Madd." Usmál se na mě.

„Mě také." Úsměv jsem mu vrátila. Pathrik je docela vysoký asi pětapadesátiletý muž se strništěm. Trochu mi připomíná mého bývalého třídního, ale uvidíme jestli bude mít stejně dobrý charakter.

„Jak jste si to užili?" Tahle otázka mě jako jediná zrovna napadla, i když je to ta nejvíc trapná otázka, která může být.

„Bylo to skvělé, pak ti o tom určitě povyprávím." Pohladila mě po rameni.

Najednou do domu vstoupil nějaký mladík. V rukou měl mamky kufr. Zajímalo by mě, kdo to je.

„Tohle je poslední kufr." Řekl směrem k mamce. Chtěla bych vědět, co se tady děje.

„Děkuji Nate, pojď se seznámit s Madd." Vřele se na něj usmála. Já se ale úplně nechci seznamovat s muži, jako je tenhle Nate.

„Čau jsem Nate." Přistoupil ke mně se zvláštním úsměvem na rtech. Vypadá jako pořádný děvkař. Ježí se mi z něho vlasy.
Ale je to přesně ten typ, jako byl Nik. Má odbarvené vlasy na bílo a zlatá náušnice v uchu.Nemůžu říct, že není hezký, ale já už mám Adama.
Ale i přestože by to měl být můj nevlastní "bratr", něco mi na něm prostě nesedí.

„Ahoj, Madd." Koukla jsem se mu do očí. Nevím, co mám od něho čekat. Ale doufám, že se nebudeme vídat tak často. Alespoň bych si to přála.

„Víš Madd, napadlo mě, že by Pathrik a Nate s námi mohli bydlet." Její výraz mi napovídal, že bych neměla být proti. Záleží mi na tom, aby mamka byla šťastná, takže jim nemůžu bránit.

„No eh já s tím problém nemám." Snažila jsem být vlídná.

„Skvělé, během tohohle víkendu, už by jste tu s námi mohli bydlet." Otočila se na ně.

„Tak já vám to tu ukážu." Navrhla jim mamka. Já se rychle vypařila do svého pokoje.

„Adame?" Zašeptala jsem ve svém pokoji, aby Adam věděl, že jsem to já.

„Madd, no konečně." Vylezl z koupelny.

„Promiň, mamka mi představila mého nového "otce" a "bratra", asi si dokážeš představit jaké to bylo." Obejmula jsem ho.

„Dokážu, ale jací jsou?" Určitě se bojí, aby mi jeden z nich neublížil.

„Nevlastní otec vypadá v pohodě, ale jeho syn už tolik ne. Vypadá jako prvotřídní děvkař." Povzdechla jsem si.

„Postarám se o to, aby jsi byla v pořádku." Obejmul mě.

„Děkuji Adame." Pohladila jsem ho po zádech.

-
Tak jo další kapitola za námi. Prvně jsem teda vůbec nevěděla jak mám začít, ale na štěstí potom jsem se docela rozepsala. Tak se uvidíme u další kapitoly.
Opatrujte se!
Vaše Matilda <33