Mistři světa !? // MS 2022 FF

,,Bylo to vyrovnaný"

Znovu jsem se octla na tom nejkrásnějším místě, co se na planetě může jen nacházet. Na hokejovém stadionu. Plném lidí různých národností, kde se koná mistrovství světa. Začíná zápas Česka proti Švédsku, sedím kousek za trestnýma lavicema a už od úvodního buly mám nervy na pochodu. Švédi hrají v našem obranném pásmu a zatím se jim, bohužel, kombinace přihrávek náramně daří. Nestíháme blokovat přihrávky a Pavel Francouz si v brance na nedostatek práce rozhodně stěžovat nemůže. Zatím však drží a dává českému týmu naději všechno obrátit a dostat se z obranného pásma do rychlého protiútoku.

Běží devátá minuta první třetiny, zatím za nerozhodného stavu. Ale Švédi stále určují tempo celé hry a kdyby se Záďa nedostal do rychlého úniku podpořen Kubaldou, dalo by se říci, že hrajeme zatím celý zápas v obraně. Znovu. Rakell kombinuje s Ekmanem - Larssonem, Nylander, Rakell, přihrávka na levý kruh, Elias Lindholm pálí a je to gól. Švédsko se dostává do vedení. Halou se začal ozývat český křik vyrovnat ale brzy na to přišel po parádní kombinaci Erikssona a Kempeho gól vstřelený třetím z kombinace - Gabrielem Landeskogem. 2:0.

Do druhé třetiny nastupujem za stejného stavu jen s tím rozdílem, že se český tým konečně probral. Začali jsme určovat tempo pro tentokrát my a začali Švédy drtit v jejich vlastním obranném pásmu. Co drhne je ale koncovka. Kubalík střílí - neproměňuje, Kovář - neproměňuje, z druhé formace se snaží zakončit Vrána ale stejně marně, jako Špaček či Hájek, který to zkouší od modrý nebezpečnou, schovanou střelou.
Mé nervy jsou v pochodu, na střely vedeme a jestli neproměníme přesilovku, kterou nám právě věnoval Rakell za podrážení, přísahám, že i přes security se nějak dostanu do kabiny, abych je pořádně seřvala.

1:2 ! Havran proměňuje ránou z kruhu skóre a zrovna zní siréna značící konec druhé třetiny! Rakell naštvaně opouští trestnou a v hloučku na ledě se raduje česká přesilovková formace. Asistence připisují Kovář a Hronek.

🏒🏒🏒

Nic se nezměnilo, bohužel. Český tým opouští led po třetí třetině jako poražený. Jen jeden jediný gól nás dělil od prodloužení či případné výhry, ale ne. Nepodařilo se. Kluci odcházejí se sklopenýma hlavama do kabin a Švédi na ledě si užívají vítěznou děkovačku před svými fanoušky, kteří je radostně roztleskávají. Většina lidí v hale je tedy ve žlutých dresech se třemi korunky, ale dají se tu zahlédnout i Finové, Lotyši, pár zbylých, zvědavých Čechů včetně mě a dokonce i skupinka Kanaďanů, která je, bezpochyb, nejhlasitější v celé hale. Jsou jen kousek ode mě a vypadá to, že se s jedním Švédem zdraví. Myslím, že s Nylanderem který oplývá obrovským úsměvem na tváři.

,,Ne třeba být smutná, bylo to vyrovnaný" objal mě ze zadu za pas, až jsem leknutím poskočila. Nečekala bych ho tu a i kdyby jo, nečekala bych, že by si mě v tom hloučku lidí mohl vůbec všimnout.

,,Jo já vím, ale byl to jen jeden jedinej gól" postěžovala jsem si a otočila se konečně čelem k němu. Měl na sobě svůj dres a vlasy spadlé v obličeji.

,,Ale co tu děláš ty?" Odhrnula jsem mu pramínky vlasů z tváře a koukla mu do očí. Rychle mě líbnul na rty, pak až spustil.

,,S pár klukama jsme šli povzbudit Willouše a tak mě napadlo, že tu někde budeš i ty, když hraje Česko" na chvíli se odmlčel. Prohlížel si mé rudé tváře, ale pak pokračoval. ,,Tak jsem tě šel najít a zeptat se tě, jestli se nepůjdeš s náma projít ... a neboj, ne na dlouho, za hodinu a půl máme meeting před Finama" usmál se a stisknul můj pas majetnicky ještě víc. Přikývla jsem a za ruku se nechala vést útrobami stadionu až před zadní vchod, od kud vycházeli šťastní Švédi. Ekman - Larsson, poznávala jsem i Eliase Lindholma, ale Will, na kterého čekal celý hlouček Kanadských hokejistů se loudal někde v šatně.

,,Jo málem bych zapomněl, tohle je Laura, Lari tohle je Connor, Ryan a Michael"

🏒🏒🏒

Abych byla upřímná, klidně bych s nima byla i dál. Jenže Kanaďani museli na meeting a Willy mě doprovodil až na můj pokoj po tom, co jsme spolu byli tak půl hodiny sami, než mě tak trochu začali shánět kluci z nároďáku. A ne, nebáli se o mě, báli se o to, že si dneska nezahrají pro lepší náladu playstation. Takže co bych pro ně neudělala, vrátila jsem se na pokoj dřív, než jsem chtěla. S Willoušem se totiž vážně dobře povídá a jeho historky ze zákulisí hokeje mě vážně baví. Ale i ty Mitchovi a v neposlední řadě kluků z našeho týmu.

,,Rád jsem tě poznal" řekl ještě plynulou angličtinou, než mě objal, odešel a zamrkal na mě.