Little party never killed nobody/ part 12

5.4K 390 29
                                    

"Kam že jdeš?" opře se moje máma o futra dveří, když bojuju s kulmou na vlasy.

"Na párty. Neboj. Víš, že já to moc nemusím" uklidním jí a její mateřské pudy. Bedlivě mě sleduje. Konečně správně namotám pramen a usměju se na ní.

"Kdy máš písemku z matiky?" oddechne si. Jako by se nikdy na nic jiného neptala.

"Ve čtvrtek. Luke mi s tím ještě trochu pomůže a bude to v pohodě" ujišťuju jí o něčem, v čem si vlastně sama nejsem jistá.

"Rosteš mi před očima" povzdechne si máma. Ona ještě neodešla? Nastříkám si na vlasy lak. Pak se na ní znova podívám.

"Není to přece poprvý, co někam jdu. Nejdu se vdávat" přijdu k ní a pohladím jí po rameni. Nejen kvůli tomu, že je to roztomilé gesto, ale taky potřebuju uvolnit dveře, abych mohla jít dolů aspoň něco sníst. Nikdy nepít na lačno. Jinak budu opilá hned po třetím panáku.

"Jde i Calum?" sedne si naproti mně ke stolu táta. Já se láduju toastem.

"Možná přijde později. Maluje ty jeho díla" mávám kolem sebe rukama. S chutí se zakousnu do jídla a po ruce trochu sýra. To ale není nic, s čím bych si neporadila.

"Aha" řekne a upije svojí kávy. Na detaily se neptá. Vlastně ani nemá na co. Po tom, co spořádám dva toasty dám talíř do myčky.

U skříně strávím asi tak půl hodiny, protože nemám ponětí, co bych na sebe navlékla. Nechci si brát šaty, to by to měl Irwin moc jednoduchý. Zase v kalhotech mi bude vedro. Takže sáhnu po starých dobrých šortkách a topu, kterrý vypadá aspoň trošku na párty. Je ale moc málo hodin na to, abych šla a tak se posadím na postel.

"Vyzvednu tě" přijde mi SMS. Pak si zkontroluju od koho. Hemmings.

"Mám nohy" odepíšu drze na jeho nabídku. Na jednu stranu je to od něj milé.

"A já auto" vrací mi úder drzosti. Aspoň nemusím jít pěšky. Posadím se k toaletnímu stolku a podívám se na sebe. Hodím si nohu přes nohu a loket položím na desku stolku, na ruku si potom položím hlavu. Z kapsy vytáhnu mobil a začnu hrát hru, kterou jsem si jednoho dne stáhla z Appstore, protože všichni říkali, jak moc super ta hra je. Není. Zatímco bezhlavě pohybuji prsty po obrazovce přemýšlím nad tím, co všechno se dneska může stát. Můžu se nevědomě vyspat z Irwinem, nebo s kýmkoliv jiným, můžu se ztrapnit, poblejt někomu boty, můžu-

"Zlatíčko dole čeká ten kluk, co tě doučuje" mamka vstoupí do mého pokoje a já se naposledy zkontroluju v zrcadle. Vypadám aspoň trošku jako člověk. Seběhnu schody a u dveří se obuji do tenisek. Na podpatkách bych se momentálně zabila. Ještě si vezmu koženou bundu a pozdravím rodiče. Zabouchnutím dveří přichází nečekaná volnost. Luke mě sleduje z okýnka přes černé brýle a kouše se do rtu, který zdobí ten sexy černý kroužek. Bůh nás ochraňuj.

"Ahoj" vydechnu, když se posadím do auta.

"Co tě donutilo pro mě přijet?" ani ho nenechám pozdravit zpátky.

"Irwin říkal, že jsem tvůj odvoz ne?" ušklíbne se drze. Není to ale jen jeho drzost, co mě překvapí. Je to hlavně volba jeho oblečení. Místo obyčejného bílého trička a černých kalhot jsou úzké džíny obohacené o dvě díry na kolenou a jeho trup obepíná černé tričko a bílým nápisem Joy Division a kresbou jejich nejznámějšího alba Unknown pleasures. Stál by za hřích.

"Změnil jsi styl?" zeptám se ho, když si všímá mého moc dlouhého pohledu.

"Spíš jsem vytáhl to, co bych nosil normálně, kdyby nebyla škola" bubnuje do volantu v rytmu Sleeping with sirens. Páni.

Smell of Vanilla- L.H /CZKde žijí příběhy. Začni objevovat