Vrtá mí hlavou to, co mi Luke řekl. Sex s vůní vanilky? Vážně? Celý zbytek dne jsem nemohla odpovědět ani na otázku "co si dáš k večeři?" protože mi v hlavě svítila jen vanilka. Atmosféra v autě, když mi to řekl by se dala krájet. Já byla zabržděná a on nevěděl, co má říct. Ale usmíval se. Je šťastný, když mě vyvede z míry? Taky jsem si ale všimla jednoho. Když mi to řekl něco mě nutilo ho chtít. Tak si to sami představte, když vám tak moc sexy kluk řekne tohle. Stejně bych nečekala, že to ale řekne.Teď je ale ráno. Oči mám rozlepené a koukám do stropu. Už je konec týdne. Jinak řečeno je pátek. Nechce se mi nic dělat. Budík ale začne řvát už potřetí, a tak ho přejetím po obrazovce mobilu vypnu a vezmu s sebou do koupelny, abych si mohla pustit písničky. Vyčistím si zuby a rychle se osprchuji. Potom se namaluji a obléknu si džínové kraťasy s kytkovaným topem. Vlasy dám do drdolu. Vezmu z rohu pokoje tašku a seběhnu schody. U snídaně ale nesedí dva lidé, nýbrž tři. Calum sedí vedle mého táty. Aha, takže lhaní už od probuzení.
"Ahoj Calume. Co tady děláš?" Nervózně se podrbu v hlavě. Nesmí nic poznat.
"Šel jsem pro tebe, ale ty jsi ještě byla nahoře, tak jsem tu počkal" celý září. Za to asi může Rosie. Nechce se mi snídat v sedě. Proto si vezmu z misky banán a následována Calumem jdu ke dveřím. Doufám, že dnešek nebude tak trapný, jak zatím vypadá, že bude.
"Co jsi včera dělala?" Začíná typickou otázkou. Mě ale tahle otázka dostává do rozpaků. Nemůžu mu říct, že jsem byla v parku. Pak by se začal strachovat, že jsem je viděla.
"Venku" odpovím mu. Vlastně to není zas tak velká lež. Calumovi nelžu.
"Ty?" Dodám. Zajímá mě, jestli bude lhát.
"Doma" lže. Je mi líto, že mi lže. Nikdy bych neřekla, že si oba budeme lhát do očí. Připadá mi, jako by se mi najednou zavřely brány k Calumovi a já mu už nemohla říct všechno. A tenhle pocit je celkem na hovno. Banán už jsem dojedla, a tak vyhodím slupku do koše, který je nedaleko školy. Hned, jakmile je škola v dohledu se naše cesty rozdělí. Calum má totiž tělocvik, a tak mu nezbývá nic jiného, než jít do haly. To já mám fyziku a tak pokračuju dál do hlavní budovy školy. Studenti stojí venku před školou ve skupinkách a šíří jedinou věc, která je rychlejší, než světlo. Drby. Já jsem ale sama a drby mě nezajímají. Vejdu na hlavní chodbu, která ještě není plná lidí. Taky mě dneska nikdo nezastaví. Ani Irwin, ani Luke- prostě nikdo. Bude to tím, že jdu hlavní chodbou, ne zkratkou.
Ve fyzice sedí jenom pár lidí. Jsem asi pátá. V klidu si sednu do své lavice. V kapse se mi rozezvoní mobil. Ne, že by mi někdo volal. Je to SMS.
"Doufám, že jsem tě moc nevyděsil- Luke" stojí v SMS.
"Neviděsil. Jenom to nechápu" odepíšu.
"A chtěla bys to pochopit?" Tuhle otázku nechávám vyset ve vzduchu. Dneska mu teda odvaha nechybí. Zazvoní. To já ale ignoruju. Proč se mě ptá, jestli bych to chtěla pochopit? On mě chce, nebo co? Nemůžu to pochopit. Ale docházím k závěru, že to chci pochopit. Učitel už dávno něco vysvětluje. Já jsem ale ve vlastním světě. Luke je zvláštní. Ze začátku si myslíte, že je to naprostej šprt, samá áčka, nezkažený, ale pak se z něj vyklube Christian Grey. Chci ho poznat. Nejen kvůli zvědavosti, ale je tu i zvláštní něco, co mě k němu přitahuje. Ukončím vlastní vnitřní boj a věnuju se fyzice.
Další hodina je angličtina. Vlastně anglická literatura. Učitel nás bombarduje knížkama, na které by se mohli ptát při závěrečných zkouškách. Jsem totiž v posledním ročníku a tak mě čeká ještě jedna zajímavá věc- maturák. Vlastně o tom ještě naše třída nemluvila. Nemáme ještě ani téma. Bude to propadák.
ČTEŠ
Smell of Vanilla- L.H /CZ
Fanfiction"Já, že nevím, co sex je? Ano nevím- nevím co je sex s vůní vanilky"
