Punishment/ part 35

6.3K 334 39
                                    

Luke mě protáhne dveřmi vily, kde potkáme muže u stolku, který sleduje náš úprk z firemního večírku s částečným zděšením a částečným pobavením. Luke mě totiž táhne za předloktí pryč, zapomíná i na své slušné vychování a tváří se, že mě do deseti minut zabije. Baví se asi kvůli tomu, že takovéhle rychlosti, v úzkých šatech a vysokých podpatcích zakopávám o vlastní nohy.

"Ani jsme nepozdravili tvoje-" chci poukázat na to, jak je neslušné nepozdravit vlastní rodiče. "Mlč" procedí skrz zuby, když procházíme menším parkovištěm. "Nesnaž se mi rozkazovat!" trhnu paží, ve snaze své předloktí dostat z jeho úchopu. Jeho stisk ale akorát zpevní, čímž si bezúčelně přivolám větší peklo. Jeho prsty se zarývají do jemné kůže. Bolí to jak čert. Klopýtám za Lucasem. Když je auto na dohled Luke zrychlí svůj krok. Mohl by zklidnit hormony? Jenom jsem s ním tancovala, nevzala jsem si ho. Mám sto chutí něco namítat, nadávat jak špaček, moje slova budou mít ale větší sílu v autě. Luke mě dovede na stranu spolujezdce, kde mi otevře dveře a hned, jak si nasednu je hlasitě zabouchne. V jeho tváři se vztek míchá s naprostým šílenstvím. Čelist má pevně zaťatou a jindy nebeská modř je v barvě temného oceánu, který je stejně tak nepředvídatelný, jako Luke. Obejde auto a sedne si na místo řidiče. Zabouchne a klíček strčí do zapalování. "Neočekávám vysvětlení" jeho hlas je hrubý. "Nedostaneš ho. Sám si viděl, jak se nic nestalo, tak by jsi se mohl uklidnit a jako normální běloch jít zpátky" zvyšuju hlas, pořád ale nekřičím. I tak bych ale křičet chtěla. "Kdybys mohla, tak ho před mýma očima ojedeš Ello!" je blízko řvaní. Odvaha se mi ale nevytrácí. Nejsem ničí otrok a rozhodně nepatřím muži. "Žárlíš" zářivě se usměju. To ho dostane snad do nejvyššího bodu nasranosti. "Ne, jenom chráním svoje teritorium"  nastartuje a zařadí zpátečku. "Odkdy je něco TVOJE teritorium?" "Od tý doby, co jsem schopen kontrolovat tvoje tělo víc, než ty sama" jedeme už vpřed a opouštíme toto gigantické sídlo. Mlčím. Došla mi slova, protože na jednu stranu má pravdu. Navíc si mluvením akorát zhorším to, co má Luke v plánu. Sedím v naprosté tichosti s rukama v klíně a sleduji světla domů. Na chvíli se podívám na Luka. Naštvání mu z obličeje nezmizelo. Dělá, že mě nevidí, ale já moc dobře vím, že mě zaregistroval. Podívám se znovu z okýnka a začnu poznávat Lukovo sousedství. Zkonstatovala bych něco jako "bydlíte si blízko" ale mlčím. Pomalu pociťuji jak auto zastavuje a Luke vyndavá klíček ze zámku. Vystoupíme ve stejnou chvíli, Luke přejde bliže ke mně. "Mohla bys příště neflirtovat s nějakým klukem?" zeptá se na řečnickou otázku. Blížíme se ke dveřím a tak vytáhne klíče."Já jsem s ním neflirtovala Lucasi byl slušný, to je všechno" lehce zrychlím, jako bych se mu chtěla vzdálit. Vím ale, že se mu neuteču. "Víš, co je ještě slušnost?" mlčím. Asi to dořekne sám bez mého pobízení. "Když máš s někým sex nepokoušet se ho mít s někým dalším" Chvatně odemkne a jakmile projdu zabouchne. "Končím s tebou Lucasi" Sundám si boty. Chvíli vládne ticho."Ale já s tebou ne" Jsem mu zády, a tak nevidím jeho činy. Ticho je ale podezřele dlouhé. "Jdi nahoru" přikáže. Nepohnu se. "Jdi" hlas zintenzivní. I tak se ani nehnu. Jakmile ale přistane ruka na můj zadek poskočím vpřed. Vykřiknu, protože to nečekám. Ten zasranej bastard. Ze strachu o svoje půlky, již bosa, pokračuji do studených schodů. Chodbou pokračuji do pokoje Luka, kde zůstanu stát jako opařená. Celý tohle provokování byl mrtě špatnej nápad. Stojím zády ke dveřím, takže nevidím Luke přicházet. Za to ho ale cítím. První, co udělá je, že se mi zezadu přisaje na krk. Lehce mě do něj kouše, což mě nutí zavzdychat. Jemné kousání se mění na vášnivé polibky a pohyby jazykem. Jednou jeho rukou, které měl teď podél těla, se dotkne prohlubně v mých zádech a postupně jede nahoru. I přes látku šatů cítím jeho jemné konečky prstů. Pokračuje až na můj krk a současně se zakusuje do jemné kůžičky. Vzduch se mi začne hromadit v plicích a můj dech se stane těžším. Prsty s mých zad i krku najednou zmizí. Proto se začnu soustředit na slast, kterou mi dělá pusou. Najednou ucítím škubnutí hlavou. Jeho prsty najdou pevné místo v mých kaštanově hnědých vlasech. Drž je tak pevně, že bolest pomalu překrývá slast. Tedy alespoň do té doby, než se rozhodne teplý dech ukončovat na mém,od jeho zubů citlivém, krku. Vzduch se mi z plic vypustí v podobě trhaného vzdychu. Jeho růžové rtíky se přiblíží k mému uchu. Skoro se dotýkají mého ušního lalůčku. "Teď ti ukážu, komu patříš. Uvidíme koho jméno budeš vyvolávat a křičet" zuby se letmo otřou o ušní lalůček. "Luku já-" vykoktám. "Nemluv, nebo si trest uděláš ještě horší" za vlasy zatahá s větší silou a rychle mě líbne pod ucho. Druhou rukou sáhne po zipu šatů. Do krku mě opět kousne,za to hladověji. Hlesnu a trošku prohnu záda, čímž zadkem vystoupím proti jeho tělu. Když má šaty rozepnuté až po zadek pustí mé vlasy. "Vystup z nich" rozkáže a já omámeně poslechnu. Jsem tak pouze ve spodním prádle. Luke je okamžitě natisknutý na mém tělě, Jko hladová ruka mačká můj zadek a boky tlačí proti mému pozadí. Střídavě tlačí a střídavě krouží, čímž vytváří iluzi jakéhosi erotického tance. Obratně mě otočí a hodí zády na postel. Nebere si servítky. A celé tohle mi v kalhotkách vytváří hráze neskutečné vlkhosti a vzrušení. Luke se nahne nad moje ubohé tělo a začne dělat znamínka na mích klíčních kostech. Tbrdě při tom drtí moje boky. Vzdychám jak šílená. Ruce zaryji do jeho zad a před tričko ho škrábu dostatečně dlouhými nehty. Z ničeho nic ale všechny jeho pohyby ustanou. Sleze ze mě a dokonce sleze i z postele. "Ani se neopovaž hnout" řekne tak zastrašujícím hlasem, že ho radši poslechnu. Zhluboka se nadechnu. Luke cestou ke skříni odhodí tričko, čímž odhalí svalnatá záda s menšími červenými flíčky od mých nehtů. Chvíli hrabe ve skříni a já překypuji zvědavostí. Mám'takovou chuť dotknout se sama sebe jenom z té nervozity. Mám ale na paměti to, co mi Luke řekl. Zavřu oči a snažím se kontolovat puls a neskutečné návaly horka, co na mě dopadají. Když oči otevřu Luke se vrací s plnýma rukama. V každé ruce nese jednu věc. V pravé dřímá pouta. Chladná, kovová a ne'milosrdná pouta. V té levé kus látky. Dech se mi třese. Nerada to říkám, ale mám strach. Koukám se do modrých duhovek, které mě normálně zvládají uklidnit, Dneska mě ale přivádí do nekonečných rozpaků. Potřebuju jeho rt. Potřebuju alespoň kousek naděje, že je tu kousek citu a něhy. Pomalu se naklání nad mé rty. "Pamatuj. Záchranné slovo je lopata. Nebude to bolet. Bude to intenzivní. Dost intenzivní" kouká se mi zpříma do očí. Jaké by vystopoval moje obavy. Polibek mi ale nedá. Boky zatlačí proti těm mým,čímž ukáže své vzrušení. Zaúpím a v obličeji udělám bolestnou grimasu. Potřebuju to. Potřebuju, aby byl nemilosrdný a nechal do mě jeho penis bušit celou délkou od rána do večera. Pouta položí na volné místo na posteli. Šátek z levé ruky uchopí do obou a najednou tma. Opatrně zvedne mou hlavu a udělá uzel na šátku. Ne, já nechci mít šátek. Chci ho vidět. Chci vidět každý jeho čin. Když mi položí hlavu zpět jeho dech cítím na prsou. "Nemůžu uvěřit, že sis vážně vzala ty šaty. Obě tyhle krásky-" do teplých dlaní chytne má prsa a zmáčkne je. V tu hcvíli jsou mé bradavky v pozoru. "-z nich prakticky koukaly ven. Jsi zlá holka. Ošukám tě do bezvědomí" ruce zmizí z mých prsou. Objeví se na bocích, které tvrdě zmáčkou. Zaryje nehty do pokožky. Pevně mě popadá a otočí. Opět jsem mu zády. Hlavu mám v polštářích. Zvedne mi zadek do vzduchu. Teď je mu celé mé pozadí vystaveno v perfektním úhlu. Dříve, než mi dojde, co má v plánu dopadne mi rána na zadek.A není nijak malá. Stihnu jen vyjeknout. Snažím se mu nějak uhnout, ale nejde to. Kolena mám pevně podepřená a tak obrovským zadkem, jako je ten můj se uhnout nedá. Znova mě plácne přes zadek a já zase vykřiknu. Zajímavé na tom je, že slast přebírá vedení nad bolestí. "Tohle bude tvůj trest. Tvůj trest za to, že flirtuješ s muži, které neznáš. Jsi nepoučitelná Ello!" třetí rána je větší, než ty před ní a musím se kontroloval, aby se bolest netransformovala do slz, které mám na krajíčku. Pořád je to ale hranice,kterou je mé tělo schopné unést."Počítej a začni od čtyři" poručí mi. Když dopadne další rána na zadek výkřik transformuju na "čtyři". Ruka mi na zadek dopadne znovu. Tentokrát to ale není plácnutí, nýbrž jemná masáž a mačkání, které na rudé pokožce mají ještě větší sílu. Spokojeně zamručím. "Je krásně červený" řekne Luke. Zatlačím zadkem proti jeho dlani. Ta ale rázem zmizí. Dopadne zpátky až po několika sekundách. Tentokrát je mi to hrozně příjemný a jako bych si přála víc. "Pět" hlesnu. Lukova druhá ruka začne taky činit. Popadne mě s ní za podbříšek a pomalu putuje dolů. Panebože na nebesích prosím. Dlouhé prsty se mě už letmo dotýkají a já šílím. Brání mu sice pořád látka mých kalhotek, ale i tak je jenom jemný dotyk nečekaným potěšením. Na zadek dopadne další rána. Zakloním slastí hlavu. "Šest" prsty dá pryč z mého nejintimnějšího místa."Luku prosím, potřebuju tvoje prsty, prosím" kňourám. Žadoním o více pozornosti. Luke neodpovídá. V břiše se mi začíná formovat uzel vzrušení. Potřebuju to. Chvíli se nic neděje. Jako by Luke zmizel. Vrací se ale přesně do těch míst, kde ho potřebuji. Odsune látku kalhotek a zezadu do mě vrazí dva prsty a já zakloním hlavu slastí. Jeno to mě dostane blízko. Hned za prsty na zadek dopadne rána."Sedm" Pocit prstů ve mě a plácnutí způsobí něco jako euforii. Moje stěny se zachvějí okolo Lukovo prstů. Začne s nimi tročku hýbat. Znovu mě udeří. "Osm" zašeptám, protože se mi vytrácí hlas. Jsem opravdu blízko a to mi to prsty nedělá dlouho. "Chceš se udělat?" Nakloní se nad můj krk Luke. Pohyby prsty zastaví a dýchá mi na záda."Prosím" zaúpím. "Ne" prsty ze mě vydá a plácne mě po deváté. "Devět" a hned poté po desáté."Deset" Tohle plácnutí je největší ze všech. Do očí mi opravdu vytrysknou slzy. Vsáknou se ale do látky kolem mých očí. "To je konec" pohladí mě Luke po citlivé pokožce. "Lehni si na záda" přikáže a já omámeně poslechnu. Cítímbolest v podobě pálení a štípání, když se zadek dotkne povlečení. Mám zavázané oči, ale přeju si něco vidět. Chci vidět jeho modré duhovky. Lukovo ruce čapnou moje zápěstí. To snad nemyslí vážně. Až, když cvaknou pouta dojde mi, jak moc vážně to myslí. Neodporuju. Konečky prstů začne putovat od mých zápěstí, přes paže, podpaždí a prsa. Tam se ztrácí. Cítím, jak se postel zachvěje, protože Luke si z ní stoupne. Chci vidět, co dělá. Myslím, že jsem byla potrestána dost. Zacukám pouty, která se zaříznou ještě hlouběji do mojí kůže. Nahlas syknu. "Když těma  rukama nebudeš klást odpor, nebude to bolet" ozve se odněkud jeho hlas. Možná má pravdu. Zastavím všechny pohyby. Odhalený hrudník se zvedá ve vysoké frekvenci. Postel se prohne pod náporem Lukovo těla. Chci ho vidět. Chci ho milimetr po milimetr hltat pohledem. Cítím teplo jeho těla nad tím mým. Nahne se nad moje třesoucí se rty, ale záměrně se jich nedotkne. "Prosím, polib mě" žadoním. Luke se jen uchechtne. "Teď ne, princezno" zakňučím. Nelíbá mě, jeho rty se ani letmo nedotknou mého těla. Přesto cítím, že se sune dolů. Cítím, jak z něj sálá teplo, které postupně prostupuje mým tělem. První dotyk, kterým mě za tuhle časovou periodu obšťastní je můj pas, který chytne, potom mě políbí v okolí pupíku. Cítím, jak si lehá mezi mé nohy a společně za použití jeho teplého jazyka putuje dolů. Je na podbřišku, když se znovu pokusím vymanit z želízek. Za hlasitého bouchání kovu Luke zamručí."Buď klidná Ello, nebo tě budu muset znova potrestat." Potom pokračuje v polibcích. Takže tohle pomalé mučení není trest? Svíjím se pod ním a mám sto chutí řvát. Všechno tohle ale zmizí když ucítím, jak se něco studeného dotkne lemu mých kalhotek. Zuby. Nervózně se ošiju. Jsem na dosah vysněnému cíli. Tak blízko, ale stále tak daleko. Zube je pořádně uchopí a stáhne je dolů. Jeho nos je dotýká při pohybu mého těla. Hlasitě dýchám, ale pouty už nepohybuji. Tohle je mučení. Studený vzduch narazí přímo na moje místo. "Páni, už takhle můžu vidět, jak moc jseš mokrá" zakloním hlavu a v obličeji udělám bolestnou grimasu. Už všechno tohle nezvládám. Je to na mě strašně moc. Pak se ale Lukova hlava objeví mezi mými stehny. Vlasy mě zašimrají na jejich vnitřní straně a jeho teplý dech na mě přímo naráží. Zvládám si představit jeho úšklebek právě teď. Zatlačím proti němu boky. Je blízko, stačí jen aby. "Aaaachh-" vydechnu, když se špičkou jazyka dotkne mého klitorisu. Drží jenom špičku a pohne s ní nahoru, čímž mi poskytuje alespoň ten jeden centimetr. "Víc" poprosím. Nečekám, že mě poslechne. Já ho taky neposlouchám. O to víc mě to, že mě poslechne překvapí. Zakřičím. Už ani nevzdychám, ale řvu z plných plic. Přisaje se na můj klitoris. Cítím, jak si pomáhá i jazykem. Chci mít odpoutané ruce. Chci ho tlačit proti sobě. Chci zabořit prsty do vlasů v barvě roztaveného zlata. A taky ho chci vidět. Chci vidět, jak má hlavu zabořenou v mém klínu a jak mi dává víc. Všechno tohle je ale luxus. Luxus, který mi Hemmings nedovolí. Nechávám se proto unášet intenzivností tohohle všeho. Zoufale škubu hlavou a rukama. Jeho jeho jazyk sbírá všechnu mou vlhkost. Dělá krouživé pohyby, které střídají pohyby ve tvaru osmiček. Spokojeně zamručí, zatímco já řvu. Vnikne do mě jazykem. Pánví mu vyjdu vstříc a přesně v tu chvíli cítím, že tohle všechno je na mě moc."Luku já už-" zakřičím nesrozumitelně. Je toho na mě příliš. Jsem tak moc blízko, že chci brečet slastí. Moje tělo to nezvládá. Řeknu to slovo. Řeknu to a všechno tohle trápení skončí. "Už-" zopakuju. Luke ale uhne. Najednou se z teplého jazyka v mém klíně stane chlad vzduchu. "Prosím Luku, potřebuju to. Potřebuju tě v sobě. Chci aby si mě udělal. Chci aby si mě udělal tak silně, že nebudu moct chodit" neřeším bolest kolem zápěstí a pouty začnu škubat hlava, nehlava. "Myslím, že už jsem tě potrestal dost" řekne. Začnu zuřivě hýbat hlavou v náznaku souhlasu. "Ale pouta i šátek ti nechám" další malá prohra. Když řeknu to slovo, tak bude po všem. Slyším zvuk látky a pak zvuk sáčku. "Vzpomeň si, čí jméno jsi křičíš a komu patříš" tvrdě do mě vnikne. "Ano Luku-" zakřičím a nechávám jeho penis do mě tvrdě vnikat. Luke ale zpomalí, skoro zastaví. "Proč se snažíš mě naštvat Ello, proč mě nutíš z tebe šílet" pohladí mě po tváři. Neodpovídám. Místo toho proti němu přirazím pánví. "Luku-" zaúpím. "Prostě mi to řekni" uchopí pevně moje boky. "Já- já- nevím, doháníš mě k šílenství" v tu chvíli začne Luke plnou rychlostí přirážet. "Ty mě taky princezno" řekne blízko mému uchu. Nesmyslně něco zakvílím. Tohle už je příliš. Celé tohle je tak moc intenzivní. Cítím každý jeho centimetr, jak do mě proniká a vychází ven, bay mohl znovu přirazit. Jeho ruce drtí moje boky tak, že je to až bolestivé a jeho vzdychy jsou jen třešnička na dortu. Jeho dokonalý hluboký hlas naplňuje místnost v zoufalých výkřicích. "Luku už jsem blízko-" na odpověď zasténá a noří se do mě až po okraj. "Řekni moje jméno" hlas se mu zvyšuje, protože jeho orgasmus není daleko. "Lucasi" zařvu. Ruce nezvládám kontrolovat a tak s nimi házím v poutech. Chci se ho dotknout. Chci ho vidět, když se udělá. Mám na to první řadu a nemůžu toho využít. "Přesně tak, vnímej to" ještě zrychlí. Takhle to neumí nikdo. Cítím, jak se orgasmus staví. Doufám, že mi zase orgasmus neodepře. Víc už neunesu."Teď, můžeš. Udělej se pro mě princezno" nemusí to říkat dvakrát. Prohnu záda v euforii. Zakřičím hlasitě jeho jméno. Házím rukama v poutech. Představuju si, jak teď Luke asi vypadá, jak se mu přivírají slastí oči a jak se mu chvějí rty, ze kterých vycházejí nádherné zvuky. A ten piercing. Luke ještě přiráží, aby orgasmus umocnil. Udělá se chvíli po mě. Ještě se tříštím na kousíčky ,když dopadne do peřin a začne hlasitě vydechovat. "Luku rozvaž mě prosím" sotva v tu chvíli mluvím. "Nemám klíček" jeho hlas je chraplavý, což mě skoro dovede k dalšímu orgasmu. Hluboce se nadechnu, že na něj začnu chrlit nadávky. "Dělám si srandu" uchechtne se a chytne má zápěstí. Druhou rukou pouta rozepne. Pak mi sundá šátek. Dá mi pusu na nos a já konečně otevřu oči, které spatří hned ty jeho. S obavami se kouká na má zápěstí."Promiň, já nechtěl jsem ti ublížit, neměl jsem jít tak tvrdě" chytne má zápěstí do svých dlaní a začne je masírovat. "Luku?" oslovím ho. Ze zápěstí přesune pohled na mě. "Kdybych nechtěla víc, tak bych řekla lopata" Luke se usměje. Jako by byl šťastný. Přes všechnu tu bolest to byl ten nejlepší sex v mém životě."Děkuju" zašeptá. Nevím, za co, ale neřeším to."Trošku si odpočiň za chvíli tě vzbudím" pohladí mě po zádech a já zavřu oči. Nikdy bych nevěřila, že si budu užívat bolest. ..........................................."El vstávej. Musíš domů" zatřese mým ramenem a já neochotně otevřu oči. Je krásný. Vlasy má rovné a padají mu do čela. Rty má trošku opuchlé. "Jo" zamručím a vstanu z postele. Rozhlédnu se po zemi po mém oblečení, ale není tam. "Složil jsem ho, je na židli" odpoví mi Luke na nevyřečenou otázku. Obléknu si kalhotky a pak šaty. "Myslíš, že bys mohl-" naznačím Lukovi, že potřebuju pomoct se zipem. Neodpovídá. Přejde ke mně a zapne mi zip šatů. Otočím se k němu a upravím si vlasy. "Jsi krásná vydechne" prohlédnu si pořádně jeho polonahé tělo. "To ty jsi" pousměje se a sklopí pohled. Svaly se mu rýsují po celém břiše a "V" u lemu jeho kalhot je dostatečně viditelné. Přetáhne si tričko přes hlavu a tak mi zruší výhled. "Pojď, musíme jít" chytne mě za ruku a vytáhne z pokoje. Sejdeme schody, kde si boty vezmu jen do ruky. V tomhle stavu bych na podpatcích upadla. Pořádně je chytnu a Luke mi otevře dveře. Ticho vládne, dokud nenastoupíme do auta. "Vaši jsou doma?" zeptám se hned, jak se usadíme. Můj sed je velice zajímavý, protože rozbolavělý zadek nemůže držet celé moje tělo."Bolí tě to?" odvede téma Luke. "Jo...Jo trošku" přitakám. Má na jazyku omluvu, ale já okamžitě zakroutím hlavou. "Je před půlnocí. Ještě nejsou" nastartuje. Skoro celou dobu jsme ticho. Mám plnou hlavu myšlenek. Zase jsem ho nechala to udělat. Luke si unaveně promne obličej. "Ty jsi nespal?" nejsme daleko našemu domu. "Ne" dál se neptám. Sledoval jak spím mým hroším spánkem? Začnu pomalu popadat kabelku a lodičky. Zastaví u domu, kde stojí divné auto s divným člověkem uvnitř. "Asi- Ahoj" zakoktám. "Jo- Ahoj" usměje se a tak ukáže řadu perfektně bílých zubů. Otevřu dveře, ale Luke mě zastaví. Zatáhne mě za ruku, takže spadnu zpět do auta. Na rty mi vlepí pusu. Žádná líbačka, ale obyčejná pusa. I tak pro mě znamená všechno. Pak už se jen usměju a bez pozdravu zavřu dveře. Bosá pokračuju domů. V autě, kdy včera někdo seděl je prázdno. Čím blíž jsem ale domu tím víc se mi zaostřuje jeho zápraží, kde stojí nějaká postava. A čím jsem blíž, tím zřetelněji si uvědomuju, kdo to je. Ashton Irwin....................................................

Smell of Vanilla- L.H /CZKde žijí příběhy. Začni objevovat