Mobil mám odvahu otevřít až doma. Je tam doslova víc jak tisíc zpráv od cizích nebo i známých lidí.,, Pane bože, to bude haterů." řeknu si pro sebe a protřepu si proteinové pití. Projíždím si zprávy co mi píšou různí lidé. Pak narazím na zprávu od Toma.,,Doufám, že mě mezi těma všema správama najdeš." zasměju se, dám mu srdíčko na zprávu a projíždím dál. Začne mi zvonit mobil a já sebou cuknu.
,, Co je mezi tebou a Tomem?" zeptá se naléhavě Bell.
,, Nic. Jsme kamarádi."
,, Seš si tím jistá?"
,, Jo ... teď čtu návrhy na správy a je tady strašně moc hatů." řeknu a napiju se.
,, Se nedivím, když chodí se Zendyou."
,, Nechodí. Rozešli se, protože zjistili, že jim bude líp jako nejlepším kámošům." řeknu a Bell se udiveně nadechne.
,, Takže je volnej. Dělej, chop se šance." povzbudí mě a já se začervenám.
,, Noooooo..." řeknu a při vzpomínce na pusu, ucítím motýlky v břiše.
,, Jaký noooo. Bylo něco nebo ne?"
,, No nebylo, ale on zjistil, že mám narozeniny a nakoupil mi spoustu oblečení a bot. A jak sem nastupovala do vlaku, tak mi řekl, že mám v kufru ještě jeden dárek. Dal mi stříbrný řetízek se srdíčkem a v něm je usazenej rubín a safír."
,, COŽE?!" vykřikne udiveně Bell.
,, Ale musím mu ho vrátit. Já si pořád od něho nebudu brát jen dárky."
,, Tak mu kup taky dárek."
,, OK, budu přemýšlet jakej ... a tu nejhlavnější věc ti musím říct." oznámím jí a chvíli ji napínám a čekám až na mě zaječí proč jí to hned neřeknu.,, Než sem nastoupila do vlaku, tak jak mi řekl, že mám v kufru ještě jeden dárek, tak mi dal pusu." řeknu a rozhostí se malinké ticho. Ale Bell nakonec zaječí do mobilu, tak, že si ho musím dát dál od ucha.
,, A jakou pusu? Normální, nebo nějakou speciální?" zeptá se naléhavě.
,, Takovou motýlí. V tu chvíli se mi zastavil svět a já nevěděla co dělat. A přijede příští víkend." oznámím a vím co následuje, takže už si rovnou dám mobil od ucha.,, Domluvili jsme se, že měsíc bude lítat ke mně na víkendy a měsíc já k němu ... a prosím už neječ." poprosím ji a ona nic neříká.,, Jsi tam?" zeptám se.
,, Jo, jen nemůžu uvěřit tomu, že jste něco víc než kamarádi."
,, Jsme jen kamarádi. Na nic, ale je, že si všichni myslí, že Tom a Zendya spolu chodí, ale nechodí. A teď si o mě všichni budou myslet, že jim to kazím ... Ale řekl, že to médiím vysvětlí. Řekne, že nechodí ani se Zendyou ani se mnou, že jsme jen kamarádi a ať mě nějak nevyhledávají."
,, A kdy jim to řekne. Protože jestli už dneska máš tolik hatů, tak zítra školu nepřežiješ."
,, Musím zítra jít?" zeptám se a zavřu unaveně oči.
,, Musíš. Musíš jim dát najevo, že si z těch haterů nic neděláš, protože nemáš ani proč ... a proč vlastně odletěl tak brzo? Nemá vlastní letadlo?"
,, Já nevím." odpovím a začnu se chystat do školy.,, No nic. Nachystám se do školy a pak půjdu spát."
,, Tak ahoj. Zítra mi řekneš úplně všechno." řekne Bell a zavěsí. Jakmile si nachystám věci, zavolám Oliverovi.
,, Ahoj, chtěl si předtím něco?"
,, Tak já ti nejsem dost dobrej? Jen co se rozejdeme najdeš si dalšího? A k tomu Hollanda?" řekne naštvaně.
,, Tak 1. Nechodíme spolu. 2. Já tady nejsem ta, která nebyla tomu druhýmu dost dobrá, ŽE MĚ MUSEL PODVÝST S TOU DĚVKOU CO MI DĚLÁ JEN NASCHVÁLY!" zakřičím na něj a tím ho trochu zklidním, ale mě bije srdce jako o život.,, Ty mi nemáš právo nic vyčítat. Nemáš právo už na nic, co se týče mě."
,, Dej mi šanci."
,, Co jsi mi chtěl?"
,, Ať mi dáš šanci. Miluju jen tebe."
,, Dívej. V pátek jdeme spolu na kafe. Tam si všechno vyříkáme a já už ti dám pokoj, jo?" řeknu a tipnu to. Dobře, Ronnie, uklidni se. Řeknu si, ale jaksi mám nějak velkou energii. Podívám se na komodu kde jsou moje boxerské bandáže. Chvíli se na ně dívám, ale pak si omotám ruce a začnu bušit do pytle.
