Nekonečný tanec (Infinity dance)

Chapter 17.

    Vejdu do kavárny a spatřím Olivera. Sedí tam v nádherném tričku, které jsme mu koupila a je pěkně upravenej.
,, Co se děje, že jsi tak upravenej?" zeptám se ho a povytáhnu obočí.
,, Tak jsem na rande s tebou."
,, Tohle není rande."
,, Začneš nebo mám začít já?" zeptá se.
,, Můžeš ty." řeknu mu a položím si vedle sebe malou kabelku.
,, Vrať se ke mně, prosím. Já už bych tě nepodvedl."
,, Podvedeš jednou ... podvedeš znova. A zrovna u tebe je to očekávaný. Jsi pěknej. Holky po tobě jedou ... proč jsi to vlastně udělal? Nebyla jsem ti dost dobrá? Po dvou letech ..."
,, Prostě to na mě přišlo ... potřeboval jsem to. Pochop mě. Nedala jsi mi čtyři dny ..."
,, Ty seš strašnej. Šlo ti jenom o ... nechci být sprostá. Teď mě poslouchej. Kdyby se to stalo naopak, jak bys reagoval ty?" řeknu mu vážně do očí a on se zasekne. Pak ale vydechne a opře se.
,, Úplně stejně jako ty ... ale pak bych tě chtěl zpátky."
,, Ale ty moc dobře víš, že já už někomu podruhé věřit nebudu. Aji kdybych chtěla, tak moje vnitřní já ne. Byl by to na tebe jenom podvod."
,, A co Holland? Jsi s ním spokojená? Mu bys věřila aji po padesátý, že? Protože je slavnej ..." odvrátí ode mě zrak.
,, Tak hele. Já ho beru jako normálního člověka. Je stejnej člověk jako ty, jako já. Neznamená, že když je slavnej, že bych mu dala druhou šanci, kdyby mi ublížil ... jako ty. Ale u něj vím, že to neudělá. U tebe jsem to věděla ... jen jsem čekala a bála se, kdy to příjde." osvětlím mu a on má slzy v očích.,, Nezkoušej na mě sentiment." tentokrát odvrátím zrak já.,, A co tvoje bývalá? Prej jste zase spolu. Já myslela, že jsi s tou štětkou."
,, Nejsem s nikým ..."
,, Už spolu nespíme tři týdny, neříkej mi, že jsi s nikým nespal. Když jsi to nevydržel čtyři dny, tak jak to můžeš zvládnout tři týdny?" zeptám se a dychtivě čekám na jeho odpověď ... ale ta se mi nedostaví ani za dvě minuty.,, Vážně?"
,, Jak to mám vědět. Jsi moje všechno. Jsi moje chápeš? Pořád budeš moje ... aji když tě bude mít on ..."
,, Toma do toho nepleť ... a navíc, jsme jenom kamarádi. Já to totiž bez píchání vydržím, narozdíl od tebe ... už ti nemám co říct. Měj se." řeknu a odejdu. Napíšu Tomovi, že už může přijet a stoupnu si na parkoviště, kde čekám jen chvíli.

    Po velmi dokonalé večeři jsme se vrátili domů, kde jsme si otevřeli ještě flašku vína.
,, Tak jak jste pokecali?" zeptá se Tom.
,, Dneska na něj nechci už myslet." řeknu a sednu si k němu blíž.
,, Dobře." souhlasí a věnuje mi velkou pusu na čelo, pak na levé víčko, následně na nos a pak na rty. Podívám se na něho a on mi věnuje ten nejkrásnější pohled na světě.
,, Ty jsi tak hodnej." 
,, Ty taky ... a umíš skvělý palačinky." pochválí mě a já se usměju.
,, Co chceš zítra na snídani?"
,, Je to na tobě." 
,, Dobře, vstanu dřív a něco upeču."
,, Ty nespavko." zasměje se a já si o něj opřu hlavu. Po chvilce cítím jak usínám a Tom mě vezme do náruče a zanese mě do mého pokoje. Položí mě na postel a chce odejít.
,, Spi u mě." zašeptám a Tom si lehne vedle mě. Lehnu si na záda a vezmu jeho ruku a dám si ji přes břicho až na pas. Pohladím ho po tváři a on mi políbí dlaň. Ruku nechám na jeho krku a pak usnu.