K večeru přijedou k nám domů Tomovi rodiče a kluci a můj strejda, teta a sestřenice. Seznámí se a já se cítím jak v opravdové rodině. Všichni pozorují jen Beku, která chodí mezi něma a povídá si. Najednou někdo zazvoní a než stihnu vstát, tak mě Tom předběhne a už je v chodbě. Chvíli čekám, ale pak se objeví ve dveřích s vytočeným výrazem.,, Co se děje?" zeptám se a jdu k němu. Nakouknu a venku stojí Oliver.,, Půjdeš za ostatníma?" zeptám se a Tom kývne a zavře za mnou dveře. Popojdu k němu a opřu se o zeď.,, Ach jo ... ty jsi nepoučitelnej."
,, Neodpovídala jsi na zprávy, nebrala jsi mi mobil ..."
,, A proč asi?!" vyjedu po něm.
,, Ronnie, já tě miluju."
,, To jsi měl říkat před měsícem."
,, Já vím, že jsem byl poslední dobou nesnesitelnej a vůbec ti neříkal, že tě miluju."
Přivřu oči a dám povytáhnu obočí nahoru.,, Vážně? To jsme nevěděla ..."
,, A chci ti jen něco říct. Pochopil jsem, že už mě nebudeš asi nikdy milovat, tak chci být zas ten kamarád co byl před chozením ..."
,, Já nevím ..."
,, Do ničeho tě nenutím. Chci s tebou aspoň vycházet ... nechci tě pryč z mojeho života. Můžeme jít na to pomalu."
,, Já ... já si to musím rozmyslet ..." v tu chvíli se rozrazí dveře a do chodby vejdou Liv s Liz. Oběma se rozzáří oči a běží k Oliverovi. Obě ho obejmou a já nevím jak reagovat.
,, Ty jsi zase kouřil?" zeptá se mladší Liz a škaredě se na něj zatváří.
,, Jo." zasměje se Oliver a Liv se k němu přidá. Objímají se a mě se pootevře stará rána. Kurva ... proč zrovna teď!
,, Může jít Oliver dovnitř?" zeptá se Liv a Oliver ke mě vzhlídne. Dojde ke mě, že se mě málem dotýká, ale já neustoupím, protože mu chci dát najevo, že jsem jako z kamene. Už k němu nic necítím ani se ho nebojím, tak proč ustupovat.
,, Ne ... někdy příště." řeknu a Oliver sklopí hlavu.
,, Ale Ronn..." začne Liv a já po ní střelím, tak vražedný pohled, že radši sklapne.
,, Pojďte dovnitř." řeknu a ony poslušně jdou. Ještě obejmou Olivera a pak za sebou zavřou dveře od obýváku.
,, Tak třeba př..."
,, Dívej já to musím vstřebat ... musím se smířit s několika věcma a zrovna rychle to nejde. A až bude všechno kolem mě v pohodě, teprve pak se ozvu. Zatím běž za bývalou a zapomeň na mě ..." a v sekundě mě stiskne rukama a políbí mě. Snažím se mu vysmeknout, ale on mě drží čím dál tím silněji, že nemůžu pomalu ani dýchat. V tom se objeví Tom a oddělá ho ode mě. Začnou se prát a já za nimi jdu, aby toho nechali, ale jak se oba dva rozmáchnou, aby si dali pěstí, tak mi oba dva dají loktem do nosu. Něco křupne a v tu chvíli zavřu oči. Jakmile je otevřu cítím něco teplého, jak mi stéká po rtech a kape z brady ... a bolí to jako svině.
,, OLIVERE VYPADNI!..." ukážu rukou pryč od domu.,, A ty domů." ukážu zase ke dveřím. Oba dva poslechnou a Tom na mě čeká u dveří.,, Proč jsi se s ním začal prát? Stačilo ho odstrčit ..."
,, Kluk mi líbal holku, které se to nelíbilo, kdo by mu nedal přes držku ... kdyby to bylo naopak. Mě políbila holka ... co by jsi udělala?"
,, Asi bych jí začala dělat rakev ... ale nejdřív bych udělala to co ty." řeknu a sáhnu si na nos. Pak se ale zasměju a Tom taky.,, Když se směju tak to bolí." usměju se ještě víc. Tom si vytáhne kapesníky z bundy co má pověšenou na věšáku a začne mi utírat krev. Pak já mu utřu krev co má na loktu a jdeme dovnitř.
,, Ronnie! Proboha co se ti stalo?" zaječí Nikki a jde rychle ke mě.
,, Začali jsme se s Oliverem prát a omylem jsme dali oba loket Ronnie." přizná se a Nikki po něm střelí super vražedný pohled.
,, Oliver si začal." zastanu se ho a podržím si u nosu kapesník, protože se mi zase spustila krev.
,, Měli by jsme jed do nemocnice." řekne moje teta a taky se jde na to podívat.
,, To je dobrý ..."
,, Lonnie? Co se ti stalo?" dojde ke mě Beka a obejme mě.
,, Nic, zlato." řeknu a pohladím ji po hlavě.
,, Pohlídáte Beku? Já s ní zajedu." řekne Tom a pohlédne na Nikki a tetu.
,, Není problém." řeknou obě dvě a já něj pohlédnu naštvaným pohledem.
