Chapter 45.

181 10 1
                                    

    Vzbudí mě bolest a tak zabručím a otevřu oči.,, Co se stalo?" zeptám se a uvidím vedle postele Toma a Bellu.,, Kde jsou ostatní?" zeptám se.
,, Čekají venku, teď hlavně potřebuješ spát." řekne a chce mi dát anestetikum do kanily.
,, Počkat!" zastavím ji.,, Co se stalo? Proč jsem spadla? Strašně to bolí ..." podívám se na své levé rameno a tam je obrovská modřina až po loket.
,, Měla jsi nízký tlak, proto jsi spadla. Naštěstí jsi nespadla na hlavu."
,, Jakmile jsi padala, Alex se tě snažil chytnout, protože byl nejblíž, ale stihl ti dát ruku jen pod hlavu." řekne Tom a chytne mi ruku.
,, Vždycky mě někdo zachrání." usměju se.
,, Buď ráda, že tam stihl tu ruku dát ... mohla bys mít velký otřes mozku ... nebo i prasklou lebku." řekne Bella a my oba s Tomem polkneme.,, Ale teď, už si vážně odpočiň." řekne Bella a píchne jehlu do kanily. 
,, Zabírá to celkem rychle ..." řeknu ospale a usměju se na Toma.

    Probudím se a vedle mě sedí Tom. Pak otočím hlavu a na druhé straně postele se Oliver. To si děláš srandu ...,, Neměl jsi přijet, až sem ti měla zavolat?"
,, Já mu zavolal." řekne Tom.,, Chci vědět, co přesně mu otevřelo oči ... a navíc nechci, aby jsi měla ve svém životě člověka, co nechceš vidět, když se objeví poblíž." vysvětlí Tom a dá mi pusu na tvář.
,, To jsi řekl nádherně." řeknu a podívám se na Olivera.
,, Co ti Alex řekl?" zeptám se ho.
,, Vysvětlil mi, že ho miluješ, a i když to bolí sebevíc, tak bych tě měl nechat. Řekl mi, že tě ještě nikdy neviděl, tak šťastnou jak s ním. Uvědomil jsem si, že sem se k tobě nechoval, jak bych měl a proto tě ztratil. A teď vím, že si zasloužíš lepší život ... a ten prožiješ, jedině s ním." usměje se a já nevím jak reagovat. Ani Tom nic neříká. Jen se mu prostě dívám do očí a uvědomuju si, že ... konečně asi dospěl.,, Tohle jsem vám chtěl říct."
,, Já jenom hledím ..." řeknu a pořád nevím jak se tvářit.
,, A taky sem potkal novou holku ..." ne nedospěl.
,, A jak se jmenuje?"
,, Izabela Johnsonová." usměje se a já vykulím oči.
,, Jak že je to příjmení?"
,, Johnsonová, proč?" nemůžu mu říct, že jsme na mistrovství Evropy měli potyčku. A už vůbec mu nemůžu říct, že s ní nesmí chodit, protože ji znám i teď.
,, Jen tak ... myslela jsem si, že ji znám, ale neznám."
,, Dobře ... tak nic, já už půjdu. Mějte se hezky." řekne Oliver a bez dalších slov odejde.
,, Koho ti připomněla?" zeptá se Tom a lehne si vedle mě.
,, Já jsem mu kecala ... to je ta jak sem ti o ní říkala. Na mistrovství Evropy. Jak se mi posmívala, pak mi zlomila nos a já se přece naštvala a zlomila jí čelist, dvě žebra a nalomila nohu." řeknu a Tom se zasměje.
,, To je ona? ... Myslím, že ta Amerika nezní tak špatně." zasměje se a já taky.
,, Nemusíme se kvůli ní stěhovat ... myslím, že by bylo lepší kdyby jsme se ale neviděli."
,, Proč?"
,, Pokaždý, co přijela do Česka na zápas a já už tam nechodila do boxu, jen jsem se šla podívat na kamarádku, tak jsme se dobily jak koně ... pořád se mnou měla nějakej problém a jen se mi vysmívala, i když k tomu neměla důvod."
,, Ti jenom záviděla tvoji krásu ..." zasměje se Tom.,, A přeprava jsi ji?"
,, Vždycky schytala víc ran než já ... dokud mě od ní někdo neodtáhl. Pak už jsem jela domů." zasměju se.
,, Ale myslím si, že už se mohla změnit. Asi rok a půl jsem ji neviděla, takže doufám, že jakmile se ještě uvidíme, a já vím, že se ještě uvidíme, tak to bude v pohodě." řeknu a velice v to doufám.
,, Už dlouho jsem neviděl holčičí zápas ..." zasměje se a já do něho jemně šťouchnu.

Nekonečný tanec (Infinity dance)Kde žijí příběhy. Začni objevovat