irTwin || a.i.

11.- Pravda

S Ashem to bylo naprosto něco jiného. Ruce jsem měla zavěšené kolem jeho krku, zatímco on mi rukama přejížděl po bocích, z téhle akce nás vyrušilo zvonění telefonu. Odlepila jsem se od něj a vytáhla z kapsy mobil, abych zjistila, kdo volá. Na displeji bylo velkým písmem zobrazeno Mikey, takže místo zvednutí jsem hovor típla a mobil položila na konferenční stolek.

"Kdo to byl?"

"Michael."

"Aha."

"Kde jsme to skončili?"

"Tady."

Netrvalo to dlouho, ale bylo to božské, za chvíli ten idiot zase volal.

"Nech to zvonit." mávl Ash rukou. 

Jenže já se cítím provinile, když vím, že to můžu zvednout, ale nic pro to nedělám. Jsem fakt vadná. 

"Jenom zjistim, co potřebuje." hmátla jsem po telefonu a on s takovým tím okay meme obličejem přestal. Teda, myslela jsem si to. Když jsem si mobil přiložila k uchu, odhrnul mi vlasy na stranu a líbal mě na krku.

"Ano?" zamručela jsem a čekala na odezvu.

"Ahoj, Sem. Tak mě napadlo, co dneska děláš? Mohli bychom si vyrazit.. třeba na piknik, venku už je docela hezky."

"N-no, já.. asi dneska ne, promiň." mluvila jsem trhaně a snažila se nenápadně přimět Ashe, aby toho nechal, aspoň, když volám. Nevím, proč jsem s ním vůbec mluvila a ještě takhle hezky, však on si to vypije, až si za ním jednou dojdu.

"Fakt ne? Prosííím, strašně se nudím."

"Michaele ne." začala jsem se smát, protože jsem strašně lechtivá a Ash dělal kraviny.

"Nech toho ty idiote." špitla jsem tiše, doufám, že to Mike neslyšel.

"Ty tam někoho máš?" zeptal se udiveně.

"Ne, to jenooom... holky, jo, holky tady kravěj, sorry." zadržovala jsem smích, ten debil vedle mě se mi smál a ani náhodou nemínil přestat v provokování mé osoby.

"Semi? Jsi v pohodě?"

"Já? Naprosto. ASHTONE KURVA PŘESTAŇ!" zařvala jsem, protože už to začínalo zacházet moc daleko a oba jsme se šíleně smáli a on se hlavně tlemil mně, no, tak nějak jsem si neuvědomila, že jsem to asi křikla víc nahlas, než jsem chtěla.

"Ashton? Ty seš s Ashtonem? Tak to jo, já nebudu rušit, promiň, čau." zněl trochu uraženě, ale aspoň je od něj pokoj.

"Spokojenej?" bouchla jsem Ashe do ramene a on se od smíchu pomalu ani nemohl nadechnout.

"Irwine ty seš takovej krypl." pleskla jsem se do čela. Chtěla jsem vstát a jít si dát něco k jídlu, neboť mi dost kručelo v břiše, ale kudrnáč mě chytil za ruku a přitáhl zpátky k sobě.

"Snad se na mě nezlobíš." ohnul spodní ret, což ho dělalo snad ještě roztomilejším, mít tady nějakej měřák na jeho rozkošnost, asi by vybouchnul.

"Co když jo?"

"Ale určitě ne."

"Uznám ti tu pravdu."

"Já mám vždycky pravdu."

Ještě chvíli jsme kecali nebo blbli a kolem čtvrté (což byl mimochodem čas, kdy se i měly vrátit holky) už byl na odchodu. Myslím, že takovýhle "doučování" budou vážně super.

Dess se vrátila jako první, říkala, že holky zůstávaly ve škole dýl, kvůli nějakýmu projektu, nepřišla ani tak dlouho po Ashově odchodu.