irTwin || a.i.

16.- Medvídek

Ještě tu sobotu odpoledne jsem se byla projít s Calem po Miami a měli jsme v plánu udělat si "večení vyjížďku" po okolních menších městech, dělávali jsme to, když měl Calum čerstvě udělaný řidičák. Bylo před sedmou a my ruku v ruce procházeli maličkým náměstím nějakého městečka. Byl tam Starbucks, tak jsem si rovnou řekla, že bychom si mohli něco dát. (how original, hh. a taky malák, you know)

Můj nejlepší kámoš stál u pokladny a čekal na výběr několika lidí před ním, aby pak mohl na řadu přijít on. Mezitím jsem si sedla a rozhlížela se okolo. Uviděla jsem holčinu, mě neskutečně povědomou. Seděla naproti mně a já si byla víc, než stoprocentně jistá, že ji nevidím prvně. Bývalá spolužačka? Určitě. Školka? Škola? Střední? Základka? Jesle?

Chvíli se mi tak nějak zařazovala ve složkách v mé paměti, až jsem nakonec prozřela. Ona na mě taky tak chvíli civěla a pak jsme úplně nastejno vyřkly jména té druhé.

"Semanity?"

"Hope?"

Přišla ke mně a nějakou dobu jen nevěřícné zírala.

"Jsi to vážně ty?"

"To si piš!"

"Neviděla jsem tě už od... druhý třídy?"

"To bylo jak jsem pak přestoupila.. v Miami mi bylo líp, ale zlatý časy."

"Jak žiješ, prosimtě?" zasmála se, vypadala v podstatě pořád stejně. Stejně usměvavá a pěkná.

"Furt stejně, co si budem povídat."

"Koukám na to, něco přelomovýho, co se odehrálo od doby, co jsme se naposled viděly?"

Otočila jsem se před odpovědí na Cala, abych zjistila, jak na tom je, nevypadal, že by se měl ještě dostat na řadu, a tak jsem se otočila zpátky na Hope

"Jsem na pedagogický škole, nic zajímavýho se mi neděje."

"Ne? To můj život je poslední dobou jedna velká změť událostí, dobrejch i špatnejch..."

"Povídej, času mám dost."

"Hádám, že se asi nevěnuješ trendům na netu.."

"Ne no." uchechtla jsem se a poslouchala ji dál.

"No tak chodím prostě s jedním takovým nejznámějším youtuberem týhle doby.. Jevilo se to jako super vztah, dokud s ním moje nejlepší kámoška neotěhotněla."

"Ou, co se dělo pak?"

"Já jsem taky ve vztahu udělala svý a pak jsme to zase nějak dali na Valentýna dohromady.. Teď mi ten idiot odjel."

"Odjel?"

"Do Anglie."

"Až?"

"Oxford."

"Wau, to je dost dobrý."

"Ale dost daleko."

"To jo."

"Mám pocit, že to bez něj nedokážu."

"Já se s klukama nikdy nebavila. Žiju? Žiju."

"Tohle je něco jinýho, Sem."

"Jasně.." povzdechla jsem a uvědomila si, že i za tem jeden den mi Mike docela chybí. 

"A to ty vážně teď nic neděláš? Teď.. no, spíš celou dobu?"

"Hope já na tohle nikdy nebyla. Fakt je, že poslední dobou se toho stalo dost. Mám super kluka a super idiota, co mi ten vztah ničí."

"Ani netušíš, jak moc dobře tomuhle rozumim." zasmály jsme se a za námi už se konečně zjevil Calum. Poťukal mi na rameno a zahučel mi do ucha.