irTwin || a.i.

5.- Večer

"Dáš si s náma, žejo?" zeptal se Ash, když Michael přinesl lahev Jima Beana. Bože ne, já nechci pít! Na tuhle chvíli jsem čekala, nějak jsem tušila, že přijde, ale teď to tady fakt bylo a já musela s pravdou ven:

"Já.. nepiju, takže ne, sorry."

"Nepiješ? Děláš si srandu?"

"Kéžby."

"Semanity takhle by to nešlo. Aspoň jednou si s náma dáš."

"Fakt jednou?" věděla jsem, že s touhle partou bych asi v hádce o to, jestli se napiju nebo ne, neměla žádnou šanci, tak alespoň tohle.

"Jeden malej panák tě nezabije. Navíc ti to bude chutnat a budeš pít dál." samolibě se uchechtl a sebral Mikovi tu flašku z ruky.

"No to teda fakt nebudu."

"Tak si s náma ale pak aspoň začudíš." to. neměl. říkat. 

"No tak to v žádným případě!" vstala jsem od něj a opřela se o stěnu vedle křesla, kde se líně rozvaloval Fletcher.

"Notak, Ashi, děsíš ji." podotklo dvojče.

"Neděsí." namítla jsem. "Jen mě znechucuje."

"Ty nerada trávu?" 

"Nerada trávu, cigarety, alkohol, drogy, cokoli takhle špatnýho."

"Není to nijak špatný. Je to... uvolňující."

"Tobě přijde uvolňující, ničit si zdraví?"

"Mě z toho neobviňuj.. já v tom skoro nejedu. Párkrát si dám, ale spíš támhle Ashík je expert přes tyhle věci." vystrčil bradou proti své kopii.

"Hodláš tady teď celou dobu takhle stát?" opáčil Ashton a od hlavy až k patě mě proskenoval očima. Jeho pohled na mě jsem cítila a nedělalo mi to moc dobře.. Přitom je tak úžasný a Fletcher vlastně taky.

"No k tobě si už nesednu." prskla jsem.

"Půjdeš ke mně, viď? Pojď, sedni si." plácl se Fletch přes stehno jako znamení, že si mu mám sednout na klín, no, proti tomu už jsem nic moc neměla, tak jsem jenom pokrčila rameny a udělala, co řekl, nebo spíš co se tím snažil říct. Proč ne.

"Fajn, víc místa pro mě." prohlásilo arogantnější dvojče vznešeně a rozvalil se o něco víc, ale ne zas tak o moc, ještě pořád na pohovce seděl Michael s Lukem.

"Takže panáka si teda dáš?" zeptal se mě bělohlávka, naprosto mimo téma.

"Jasně, ale fakt jen jednoho." podotkla jsem, že víc by můj organismus asi nesnesl, vzhledem k tomu, že za 19 let mého prostého života jsem toho vypila asi tak jako tihle za jednu hodinu. 

"Buď v klidu, kotě." tohle oslovení mi nevadilo jenom od něj.

Položil přede mě panáka a všichni na mě tak připitoměle koukali. Podceňovali mě. Vzala jsem to prvně-nechutně-se-zdající pití a kopla ho do sebe jak nejrychleji to šlo. Jenomže mě překvapila jedan věc a sice že to bylo fakt strašně dobrý. Bylo mi ale blbý si říkat o dalšího, takže mezitím, co ostatní si tam pak vesele popíjeli, já tam seděla a čekala, až mě k tomu někdo začně nutit, abych mohla protestovat a následně se teda nechat překecat a vychutnat si tohodle Jima znova.

Clifford pustil do repráků tu jeho otřesnou Nirvanu a zábava se vyvíjela tak nějak dál. Uvědomovala jsem si, že to vážně není nijak špatnej člověk a že každej dělá něco jinýho, tak ho při tom nechám a pokusím se to respektovat i přes to, jak moc se mi to příčí. Zaslouží si šanci. Celý večer se mi snažil věnovat co nejvíc a pořád byl tak milý a ochotný, to byl vlastně i Fletcher, Ash se dost často snažil navázat konverzaci, ale připadal mi jiný než Fletcher i přes to, jak super se první chvíli jevil (a sedláková a její mega dlouhý souvětí jsou zpět). Luke ani ta jeho nádhera si mě nevšímali, mluvili se mnou jen minimálně a myslím, že mě neměli úplně v lásce. Většinu času se věnovali spíš prapodivné soutěži kdo komu zastrčí větší kus jazyka do pusy nebo co, každopádně to bylo dost odpuzující. 

Celý večer uplynul až podezřele rychle, nebylo to vlastně ani zdaleka tak hrozné a nakonec ve mně skončil víc, než jenom jeden panák. Luke se opil celkem rychle, netrvalo dlouho a už nevěděl, která bije, ta jeho stupidní tlamička se mu smála a pila taky, po třech panákách byla "moc opilá", a tak už radši jenom seděla vedle něj a přikyvovala důrazně na každičké slovo, ba i jenom hlásku, co z blonďáka vypadla. Držka jedna.

Tyhle lidi na mě neměli dobrý vliv a já to věděla, ale třeba by mi prospělo, nebýt tak upjatá. Takže jsem se jich plánovala držet. Možná ne tamtěch dvou, ale Mika, Ashe a Fletche rozhodně jo. Ty dva jsou k sežrání. Ashton je oplzlej, ale i on je pořád jenom ta horší verze Fletchera.

Už bylo skoro půl čtvrté, už tak hodinu se mi zavíraly oči, ale vždycky jsem se přemohla s tím, že tu ještě zůstanu a budu se bavit, protože jsem doopravdy bavila a ty lidi jsem si za jeden pouhý večer oblíbila, a to dost. Bohužel tentokrát už jsem byla opravdu unavená a oznámila jsem svůj odchod. Pak se to tam domluvilo ještě nakonec tak, že už je stejně pozdě a že se to tam rozpustí celkově. 

S Michaelem jsme ještě sami dva šli na chodbu (pořád v jeho bytě).

"Tak co?" optal se nervózně, byl roztomilej.

"Super, děkuju, moc jsem si to užila."

"A myslíš, že by... že by sis to s náma ještě někdy zopakovala?"

"Určitě. Omlouvám se, že jsem na tebe byla tak nepříjemná, naučila jsem se vaše chování tolerovat."

"Vážně? Tak to jsem rád. No nic, tak zatím, dojdi v pohodě dom- ajo... asi dojdeš v pohodě domu, co?" začal se smát.

"No nevim." pochybovačně jsem kroutila havou a smála se taky.

"Klidně tě doprovodím." mile se nabídl.

"Myslím, že těch deset schodů zvládnu sama."

"Jen aby."

"Neboj. A ještě jednou dík za užitej večer. Měj se." objala jsem ho.

"Tak čau, Sem. Snad se ještě potkáme." zjevil se mezi dveřmi ještě Ashton, teda, Fletcher, teda.. nevím. Nevěděla jsem, který z nich to je, jenom, že to řekl strašně příjemně, takže asi Fletch.

"To nepochybně.. zatím." usmála jsem se a vyšla ze dveří, Clifford mě stejně doběhl. 

"Říkala jsem ti, že to zvládnu sama." otočila jsem se ještě na něj a zasmála se.

"Jsem podpora."

Zastavili jsme u dveří našeho bytu (logicky) a ještě jednou se teda loučili.

"Měla bys čas i zejtra?"

"Jo, asi jo."

"Můžu se pro tebe stavit?"

"Kdykoli."

Chvíli jsme na sebe tak tupě civěli a pak... pak mě políbil.

_______________________________

takže ze storky, která původně měla bejt o těch tamtěch dvou nakonec vzniklo tohle?

aha

bravo

tak nic

díky za skoro 600 reads:'))

a bibuš, dneska sdílela mojí storku, díky tii

to je asi všechno:D

danke, vaše elíí xx