První

22. kapitola

„No tak Zoey vstávej, už se musíš připravovat na snídani.“ Snažila se mě Mel vzbudit. Nakonec mi stáhla peřinu, a mě ovanul studený větřík z otevřeného okna.

„Mel vrať mi tu peřinu. Nebo chceš, abych nastydla?“ Řekla jsem a snažila se znova přikrýt. „Mám pro tebe lepší nápad. Oblíkneš se a zima ti nebude.“ Usmála se na mě.

I přes protesty jsem vstala a nechala Mel, aby mě oblékla. Jemně mě nalíčila a vlasy zapletla do francouzského copu. Takhle připravená jsem vyrazila na snídani.

„Dobré ráno dámy, mám pro vás skvělou novinku. Dnešního plesu se zúčastní i princ Alexandr se svou sestrou Ambar. Doufám, že si tento ples užijete. Přeji dobrou chuť.“ Nik se na všechny usmál a pak se posadil, my hned po něm.

„Mel já už se na ten ples těším. Dokonce tam bude i princ Alexandr a princezna Ambar. Já myslela, že je už dlouho neuvidím.“ Říkala jsem jí, když mě připravovala. „Poslyš nezamilovala si se nám do něj.“
„Ale prosím tě Mel, ty víš, že miluju jenom Nika. Jo a když už jsme u té lásky, málem bych zapomněla, tady máš od někoho dopis.“ Usmála jsem se na ní a podala jí ho. „Děkuji, přečtu si ho potom. Teď tě musím připravit.“

Šla do šatny a přinesla “TY“ šaty. Byly krásnější než návrh. Oblékla mi je. Lehké, jako peříčko. Nepotřebovaly korzet, další plus. Nechala jsem si nakulmovat vlasy a nalíčit. Na nohy jsem si obula střevíčky, které vypadaly jak ze skla. Na špičkách měly tyrkysový kvítek.

Konečně mi Mel dovolila, podívat se do zrcadla. Stála jsem před ním v šoku. Opravdu jsem vypadala jako víla. Trošičku výraznější líčení dodávalo kouzlo celému vzhledu. „Děkuji Mel. Je to úžasné.“ Obejmula jsem jí. „Pozor, ať si nepomuchláš šaty.“ Usmála se na mě.

Nasadila jsem si škrabošku a vyrazila jsem. „Páni už jenom křídla a věřil bych ti, že jsi opravdová víla.“ Řekl Adam hned jak mě spatřil. „Já nepotřebuju křídla, už ti věřím, že jsi víla.“ Koukal na mě s otevřenou pusou David. Usmála jsem se na ně a pokračovala až do hlavního sálu.

Stráže před dveřmi do hlavního sálu mi otevřeli a já vešla. Všechny oči se na mě upřely. Byl to tak nepříjemný pocit. Jen jsem se usmívala a snažila se schovat někam do kouta.

„Páni, sluší ti to.“ Otočila jsem se a uviděla Avu. Měla černé šaty, které jí odhalovaly břicho. Na obličeji měla černou škrabošku kočky. Opravdu vypadala jako svůdná kočka. „I tobě to moc sluší.“ Usmála jsem se na ní
Moc popovídat jsme si ale nestihly, protože začali ohlašovat královskou rodinu. Nejprve vstoupil Král společně s královnou a hned vzápětí za nimi Nik. Posadili se na trůn.

„Dámy a pánové, přivítejte prosím královskou rodinu jejich Veličenstva krále Edwarda a královnu Christin a jejich Výsosti prince Alexandra a princeznu Ambar.“ Oznámili a dveře se otevřely. Nejprve vstoupil král s královnou a potom Alexandr s Ambar. Alexandr měl oblek, který mu perfektně padl. A Ambar v dokonalých růžových šatech, vypadala jako Růženka.

Sálem se opět rozezněla hudba a všichni se dali do tance. Jako první mě k tanci vyzval Adam. Musím říct, že mě překvapil. Tancoval tak ladně. To bych do strážce neřekla. Za to David, který se mnou tancoval hned po něm, utvrdil mou první myšlenku. Několikrát mi i šlápl na nohu. Asi poprosím Adama, aby mu dal lekce tance, když budou stát před mými dveřmi, aspoň se nebudou nudit.

„Smím prosit.“ Uslyšela jsem, dnes už potřetí tuto větu, za zády. „Samozřejmě Vaše Výsosti.“ Usmála jsem se na něj a uklonila. „Ale prosím tě, jenom Alexi. Nebo si už zapomněla, že si tykáme? Já vím trochu delší dobu jsme se neviděli.“ Usmíval se. „Nezapomněla, jen mi to nedošlo.“ Odpověděla jsem a on se mezitím uklonil, protože začala nová písnička a my začali tancovat.

Najednou se ke mně sklonil. „Já věděl, že se dostaneš až sem, už od tvojí fotky na přihlášce. Budeš skvělá královna. Těším se na naší společnou budoucnost.“ Jeho slova mě docela zarazila. On viděl mojí přihlášku? A jaká naše společná budoucnost. Nejspíš viděl můj zděšený pohled a tak začal vysvětlovat.

„Francie a Illea jsou spojenci, navíc Nik je můj bratranec, takže se budeme vídat na různých akcích.“ Jeho slova mě uklidnila. „Kdybyste ale byla volná, hned bych vás bral. Jste nádherná, obzvlášť v těchto šatech.“ Tímto mě uvedl do rozpaků. Doufám, že to myslel jen ze srandy. Už teď mám kluků až až. Nepotřebovala bych zlomit srdce ještě někomu dalšímu.
„Děkuji. Před Nikem by jsi to ale neměl říkat, aby nežárlil. Ještě jsem se chtěla zeptat, jak si to myslel s tou přihláškou?“

„No bratránek chtěl pomoct vybrat dívky do selekce. Tak jsem mu pomáhal a na tobě jsme se shodli oba.“ Jen jsem kývla na souhlas, protože jsem nevěděla co odpovědět. Naštěstí písnička už skončila a tak jsem se uklonila a šla se napít.

„Věnuje mi jeden tanec.“ Ani jsem se nemusela otáčet, abych věděla komu tenhle nádherný hlas patří. „Pro tebe cokoliv chceš.“ Usmála jsem se na něj. „Co jste si s Alexem povídali? Zeptal se při tanci. „Jenom mi vyprávěl, jak ti pomohl vybírat dívky do selekce.“  Nik mi jen kývl na souhlas a dál jsme už řešili jiná témata. Tančili jsme pak spolu do konce plesu.