36.

744 26 1
                                    

,,Doufám, že jsi hladová," řekl Rafe, když jsme byli na cestě na oběd. V jeho hlasu zněla radost, které si nešlo nevšimnout.

Po balení našich osobních věcí, které jsme si hodlali vzít sebou, jsme se rozhodli zajet na oběd. Rafe mě chtěl vzít do jakési restaurace, ve kterém jsem do té doby ještě nebyla. Už několikrát mi o ní vyprávěl.

,,Ani ne," zalhala jsem schválně a pozorovala ho. Ve skutečnosti jsem měla hlad jako vlk. Těšila jsem se na dobré jídlo a na poslední chvíle strávené v Outer Banks před odletem.

Nakrčil nos a přimhouřil oči. Nechápavě se na mě podíval. ,,Doufal jsem, že řekneš ano," opáčil posmutněle.

,,'Ano' si šetřím na někdy jindy," zasmála jsem se a on se jemně usmál. Upřímně jsem zapřemýšlela, jestli má cenu myslet na svatbu. V tu chvíli to znělo jako pěkný nesmysl. Naše společné manželství by pro něj nebylo nic dobrého a koneckonců ani pro mě. Z mých zbytečných myšlenek mě vytrhnul jeho hlas.

,,Tak to je v pořádku." Ruce měl položené na volantu a pozorně sledoval cestu před námi. Vypadal až moc dobře. ,,Co je?" zeptal se, kdy si všiml, jak ho sleduju. Poslední dobou jsem ho sledovala dost často.

,,Nic," odpověděla jsem prostě, zadívala se na druhou stranu a pozorovala okolní krajinu z okýnka. Po zbytek ne moc dlouhé cesty jsme jeli mlčky. Bylo to ale příjemné ticho.

Kdy jsme dorazili na místo, byla jsem překvapená, jak hezky to tu vypadá. Nebylo to nic nóbl, jen normální restaurace, avšak moc hezky zařízená. Byla jsem tu poprvé, ale určitě ne naposledy. Rafe ihned vyřídil rezervaci. On udělal rezervaci?

,,Na co jsi vyřizoval rezervaci?" nedala jsem se.

,,Chtěl jsem tě sem vzít už delší dobu a když jsme se dohodli, že půjdeme sem, nechtěl jsem, aby si seděla na nějakém obyčejném místě...," nedopověděl a pokynul hlavou, abych šla za ním. Byla jsem zvědavá jako malé dítě.

Vystoupali jsme nahoru po schodech, které vedly na balkónek, kde byly pouze tři stoly. Dva z toho už byly obsazené, seděli u páry nejspíše manželské. Vypadaly na šlechtu, takže jsem dobře pochopila, že tohle místo je pouze pro vybrané. Byl odsud krásný výhled na moře. Byla tady moc hezká atmosféra.

Usedli jsme ke stolu a objednali si jídlo a něco k pití. Povídali jsme si, co všechno bychom chtěli stihnout na Bahamách a co se chystáme udělat jako první.  Všechno šlo dobře, dokud se na scéně neobjevil Barry. Mě by totiž ani ve snu nenapadlo, že se objeví na takovém místě.

Hned jak vešel na balkónek jsme oba zmlkli a čekali, jestli půjde za námi, nebo se chystá otravovat někoho jiného. Štěstí nám příliš do karet nehrálo a zanedlouho stál u našeho stolu. Ale abych byla upřímná, ti ostatní nevypadali na to, že s ním mají něco společného, takže jeho cíl byl koneckonců jasný.

,,Nazdar golfisto," přišel rozesmátý a sedl si na volné místo vedle mě, u stolu byly totiž čtyři židle. Připadalo mi to, jako by to dělal naschvál. Rafe zaťal čelist a naštvaně ho pozoroval. Cítila jsem se vedle něho nekomfortně. Byla z něho silně cítit tráva. ,,Zdravím dámo," řekl ještě a více se ke mně naklonil. Já se od něj trochu odsunula, nepotřebovala jsem, aby mi dýchal za krk.

,,Co chceš," řekl nevzrušeně Rafe a opřel se lokty o stůl, aby k němu byl blíž a neuniklo mu žádné jeho slovo.

,,No, mám menší problém. A ty by si mi možná mohl pomoct," opřel se a objal mě jednou rukou kolem ramen. To už se Rafe zvedl ze židle a výhružně si stoupl vedle něj. Byl připravený mu jednu vrazit.

,,Hele, jestli něco chceš tak zaprvé z ní sundej tu ruku, nebo ti ji ustřelím. A zadruhé- můžeme to vyřešit někde jinde a nejlépe v jinou dobu?"

,,Nemyslíš, že by o tom tvoje přítelkyně měla vědět? Myslím si, že dluh za drogy není jen tak něco, co by se mělo zamést pod koberec, nemyslíš? Zvlášť, když je bereš bez toho, aniž by to ona věděla. Podle toho, co si pamatuju si jí slíbil, že už s nimi skončíš," otočil se na mě, ale já měla pohled jen na Rafeovi, který vypadal, že pokud Barry řekne ještě něco, uškrtí ho. Já nasadila výraz, díky kterému pochopil, že tohle se pod koberec rozhodně zametat nebude. Už jsem si v duchu připravovala otázky.

,,Tady máš nějaký prachy, zbytek ti dám potom. A teď už vypadni debile," vytáhnul z kapsy pár bankovek, podal mu je a ukázal prstem směrem ke schodům, které sem vedly. Barry si peníze vzal a strčil je do kapsy. Potom vstal a zašeptal Rafeovi něco do ucha. Nevím, co to bylo, ale asi nejspíš nic co by ho potěšilo, protože mu hned na to jednu vrazil. Barry spadl na zem a z nosu mu začala téct krev.

,,To si zkusíš zmrde," řekl Rafe a potom mě vzal za ruku a doslova táhnul ven. Vyšli jsme na čerstvý vzduch a on chvíli jen stál opřený o kapotu auta. Za chvíli jsem viděla ženu, která nám vyřizovala rezervaci, jak si to míří k nám. U toho ještě křičela k nějakým dvěma mužům: ,,Támhle je."

,,Rafe, odjíždíme. Hned!" křikla jsem a nasedla do auta. On nastoupil a spěšně nastartoval motor. Ještě než se k nám všichni tři stihli dostat, zbyla za námi jen oblaka prachu z příjezdové cesty. Auto jelo až příliš vysokou rychlostí, ale mě to v tu chvíli nevadilo. Navíc jsem měla jistotu, že je Rafe celkem solidní řidič a zabít nás je to poslední, co by chtěl zrovna udělat.

,,Co ti řekl, že tě to tak rozzuřilo?" zeptala jsem se potichu. Doufala jsem, že mi dopoví v klidu. Naštěstí se moje přání vyplnilo, i když jen napůl.

,,Nic, o čem bys měla vědět," pokrčil rameny a bez dalšího slova pozoroval silnici. ,,Máš ještě hlad? I přesto, že si ho předtím neměla," zeptal se neutrálním hlasem.

,,Ani ne, dáme si jen něco, co najdeme doma," odpověděla jsem. Měla jsem sice hlad, ale neměla jsem náladu s ním vysedávat někde v restauraci, když měl tuhle svou náladu.

,,Fajn," opáčil a za chvíli jsme stáli na příjezdové cestě u domu Cameronových.

Chtěla jsem se zeptat, co mi řekne ohledně těch drog, ale rozmyslela jsem se, že to nechám až na potom. Nechtěla jsem ho v tu chvíli naštvat ještě víc. 

Ahoj!
Dnešní kapitola je celkem nezáživná, ale i tak doufám, že se vám bude alespoň trochu líbit. Slibuju, že na Bahamách už to bude trochu akčnější.
Dále bych vám všem chtěla poděkovat- dosáhli jsme 5K přečtení! A také děkuji za všechny voty a komentáře, protože to mi vždy udělá radost :D
Miluju vás, mějte se krásně 💕
Verča <3

𝗖𝗿𝗶𝗺𝗶𝗻𝗮𝗹 𝗽𝗮𝗿𝘁𝗻𝗲𝗿𝘀 /𝗥𝗮𝗳𝗲 𝗖𝗮𝗺𝗲𝗿𝗼𝗻Kde žijí příběhy. Začni objevovat