Slibuji..

Náhoda

S touhle myšlenkou jsem šla celou cestu domů. Aspoň kdybych je viděla ještě jednou. Ale vím že to už bylo naposled.
Domu jsem se dostala okolo 2 ráno. Nebylo to nic moc příjemného ale aspoň jsem se prošla.
Když jsem vešla dovnitř, šla jsem rychle do koupelny se odlíčit a osprchovat se a zalehnout do postele.
Pokoušela jsem se dlouho usnout ale nešlo mi to, po 5 hodině ráno jsem vstala a šla se najíst. Už jsem věděla že neusnu, tak jsem si rovnou udělala snídani. Po snídani jsem si šla vyčistit zuby.

Po 10 minutách

Ležím na gauči, s ovladačem v ruce. Nic není v televizi, tak si vzpomenu na žádosti které mam na instagramu a zatím nevím od koho. Dojdu si pro mobil a usednu na sedačku. Hned vyrazím na instagram,nejen že mam žádosti o sledování ale i žádosti na zprávu. Kouknu se a prohlédnu účet který je hned první v řadě.
To je on, ten kluk do kterého jsem vrazila na schodech!
Hned pod nim je Kuba
Počkat, z kama vzali můj instagram?
No to je teď už jedno

Jdu se kouknout do žádostech o zprávu..napsali mi oba první byla od kuby a druhy od toho kluka

@yzomandias : Hele, omlouvám se za Toma, on už je prostě takovej, pokud má rád někoho. Jo a jinak včera i tu malou chvíli to bylo s tebou fajn:) nechceš se ještě někdy sejít?

Na to jsem mu dala jen zobrazeno, později mu odpovím ale teď jsem nedočkavá ohledně toho kluka

@goldcigo : čau, tak mě tak napadlo že bychom se seznámili? Vím je to narychlo ale co už. Jinak se omlouvám že jsem se nedíval na cestu včera.

napsal to slušně nějak ale hlavní je ze se omluvil, i když vlastně to byla obou chyba

@_dominika_ : ahoj, mohli bychom ale nevím kdy. Jinak pohodě, byla to i moje chyba.

Stalo ve zprávě kterou jsem poslala tomu neznámému klukovi. Doufám že to bude brzo a nebo vlastně ani ne, já nevím. Nevyznám se teď v sobě, včera jsem mela konec školního roku a dneska si "píšu" s neznámými kluky, zatímco Tom mi nic o práci neřekl, tajil mi to a měla bych mít na něho vztek a on na mě ale je to proti mne ne fér.

Ale teď chci odepsat aspoň nějakou zprávu kubovi.

@_dominika_ : ahoj, jo v pohodě, nějak ho znám, jsme jako segra s bráchou, takže ho chápu:) jinak mohli bychom, zatím nevím kdy a bůh ví pokud me k tobě vůbec pustí..

Potom se kouknu do zprav co mi psal Tom, nemám teď náladu. Je po 7 hodině a já mám znova hlad, možná si zajedu do caffeterie pro nějaké jídlo a nebo tam budu i jíst.
Tím pádem se půjdu namalovat znova a opět. Vezmu si na sebe šedé tepláky, se šedou croplou mikinou
Navíc venku na léto je poměrně zima takže nebude vadit když teď budu mít tohle. Beru si tenisky a vyrážím z domu.

V aute poslouchám svoje oblíbené písničky a zpívám, zkouším si udržet dobrou náladu, i když nevím jak dlouho mi to vydrží.
Když jsem po 10 minutách u své oblíbené restaurace vystoupím z auta a rovnou čarou jdu dovnitř.
Objednám si klasické jidlo jako vždy když tu jsem narychlo. Jdu si sednout ke stolu ven, když mi donesli jídlo tak jsem se hned do toho pustila ale to bych nemohla být já kdybych neviděla svého a opět bývalého přítele s tím klukem. Mužů jen doufat že me ani jeden z nich neuvidí, radši se otočím zády k nim.
To by nebylo pak moje štěstí kdybych neviděla jak kuba vystupuje z auta.
No jsem v pasti, a co teď? Bud budu delat že tu nejsem a nebo uteču. 

Okem kubu sleduji jak jde už do caffeterie. Myslela jsem si že mam kliku, že si mě nevšiml ale všiml.
No super
"Čau, Domčo"
No jsem v prdeli
"No co je?"
To snad nemyslíte vazne, ten kluk taky se jmenuje Dominik, tak to je výborný
Naše oči se zase střetly, už je nemá tak moc temné jak je měl včera, teď je má světlé jako čokoládu. Ale ten pocit v těch očích, to je jakdyby tam mel jiskry.
"ahoj kubo"
Řekla jsem trochu vice zvláštním tónem, neboť jsem zaražena
Obejmuli jsme se. Já s kubou jsme si povidali a Dominik tam jen tak stál a pozoroval nás
"Co je?"
Zeptal se Kuba Dominika
"Nic"
Tak toto je divné
"Co se teď právě stalo?" Zasmáli jsme se oba
"Nevím, je nejakej divnej od včerejška, asi ho neco popadlo"
Doufám že to není díky mne, ale ne, to určitě není, však se ani neznáme
"A co ty tady?"
No co ja tady asi ze?
"Jsem na jídle jak vidíš, co máš teď v planu?"
"Jsem tu s kluky, takže jedeme pro jídlo a pak do studia, nechceš jet s námi?"
Další kdo to chce ale mohla bych tak max.kdyby tam nebyl Tom
"Pokud bych vás tam neštvala a hlavně aby tam nebyl Tom"
"Jo, však chill, on tam teď není, jel do Bratislavy"
Tak to zni velice lákavě ale doufám ze s nimi tam nebude můj ex
"Takže jedeš jo? Pokud jo, tak jsem rad"
"Dobře, pojedu. Velmi rada" 

Po 10 minutách jídla

"Nastupovat madam"
"Dekuji moc, pane"
Ja tak ten jeho humor miluji že to není ani možný. Necelý jeden den se s nim znám, a už vím že ta domněnka toho že je debil je už dávno pryč.
Jedeme do studia a on mi zatím pouští jeho tracky a neříkám nic ale je to dost kvalitní. Libí se mi to, nikdy jsem nebyla na tenhle žánr ale teď změním názor, a to vím jistě.
Dávala jsem mu názory na to, a celkově jsme se o sebe něco málo dozvěděli, což je fajn.

Když jsme dorazili do studia s taškami jídla, hned jsem se seznámila ze všemi kromě toho že jsem si vůbec nevšimla toho že tam je můj ex s nějakou borkou.
"Kubo, jdu se něčeho napít, kde máte kuchyň?"
"Hned skoro u východu"
"Díky"
Šla jsem směrem ke kuchyni dokud jsem neviděla Dominika ale i tak me neodradil. Byl opřený o linku a pil whiskey, vypadal jako kdyby byl na dne. "Je všechno v pohodě?"
Zeptala jsem se ho, nedalo mi to, nemůžu vidět lidi takhle, to proste nejde
Neodpověděl mi ale pokud nechce mluvit tak ne, nalila jsem si to samé co on a už jsem byla u vchodu kuchyně pokud jsem neuslyšela "ty jsi Dominika, že?"
Nechápu proč to říká až tak moc zdrceně
Pomalu jsem se otočila na patách a jemným hlasem jsem řekla "jo, jsem"
Šla jsem k němu a stala naproti němu
Ja jsem fakt malá oproti němu
"A ty musíš byt Dominik, že?"
Usmál se tím jeho širokým úsměvem, konečně nevypadá tak zdrceně
Sedla jsem si na linku a u toho popíjela
"Chtěl jsem se tě na něco zeptat, Domčo"
Bože můj, když tu přezdívku říká on z jeho úst, tak to je úplně něco jiného
"Na co pak?"
"Jak poznáš že jsi..."
Proč to nedořekl?
Jo, už chápu, objevil se zde Kuba
"Čau, kubo"
Řekli jsme naraz s Dominikem
"No ahoj,jdu si jen pro pití a hned jdu, chcete něco nebo tak?"
"Ne, asi ne že?"
Zeptala jsem se Dominika a ten jasně zakýval že ne
"Tak ja už zase mizím"
Tak to bylo teda rychlé
"Na co si se me chtěl zeptat?"
"To je jedno"
Dořekl a odešel
On je fakt zvláštni, jednou je v poho podruhé je zničenej, tak co. At si uz vybere ne?

Tohle je pro dnešek zase vše, doufám že vás to baví a zachvilku se to možná rozjede a nebo ne. Čekejte zachvilku další část. miluji vas<3