Slibuji..

Celou dobu

Celou dobu jsme tam seděli v tichu. Já jsem přemýšlela proč se to stalo, co cítím k Dominikovi, jak to bude, jestli jsou v pohodě nebo ne. Všechno se míchalo dohromady, nevěděla jsem jestli to je jen zlej sen a nebo krutá realita. Ale moje přemýšlení vyrušilo zvonění telefonu. Jakub se zvedl a odešel do jiné místnosti, zůstala jsem tam sama, Andy už odešel asi tak před hodinou. Nedokázala jsem se na nic soustředit ale pak přišel Jakub ke mně, posadil se a otočil se na mě. "Volali mi z nemocnice. Oba jsou v pohodě, zítra by je měli pustit" Dořekl Jakub a já ho mohla jen obejmout a být ráda že je vše pořádku.

Dalších 15 minut jsme tam seděli a pak se rozhodli že půjdeme ke mně. Jakub prej nechtěl být sám doma, že by se cítil líp u mě.

Jeli jsme v Jakubovým autě, ani jeden z nás nepromluvil ale mně to ani nějak nevadilo. Oba jsme teď měli dost problému.
Když jsme dojeli ke mně domů, vystoupili jsme z auta a vytahovala jsem si klíče z kapsy od domu.
Jakub vešel jako první, protože jsem musela znova zavřít hlavní dveře.
"Máš to tu moc pěkné" řekl z ničeho nic když byl v kuchyni a opíral se o kuchyňskou linku. "Díky" usmála jsem se na něho a on mi úsměv opětoval. "Chceš něco na pití?" Zeptala jsem se pro jistotu. Nechci tu zase sedět jen tak mlčky.
"Jestli máš becherovku, tak jo" zasmál se a já se musela taky zasmát. "Jasně že mám"

Dominik
Teď jsem v nemocnici na lehátku a nevím co mám dělat. Celou dobu přemýšlím nad Dominikou, co semnou dělá. Už dlouho jsem se neporval kvůli holce a do toho teď jsem díky té rvačce tady. Chci vědět kde je, jak se má, s kým teď je, jestli je vůbec v pohodě. Zaleží mi na ni a to kurva hodně. Chtěl bych teď být s ní.
Po 12 minutách mi sem přijde doktor s tím že zítra už budu moct jít dom. A já jsem konečně rád že jí znova uvidím.

Jakub
"Tak co ty a kluci?" Zeptal jsem se jí když jsme se jen na sebe dívali a nevěděli co máme dál dělat než jen pít, pít a pít.
"Docela jsem na tom bídně" řekla s tím jejím krásným úsměvem. A já se jen na ní mohl dívat ale když viděla že se na ní jen dívám a nic neříkám, spustila "já a kluci, to moc nejde k sobě. Od posledního vztahu to moc nevyšlo, protože už nechci zažít to co předtím. Nebyl to moc zdravý vztah, byl spíše toxický" začala se upravovat a já nevěděl co na to říct. Abych se mohl nějak tomu vyhnout, přiblížil jsem se k ní blíž a obejmul. Popravdě jsem jí chtěl dát pusu ale bál jsem se její reakce, nevím jak by to vzala když teď mi řekla jaký měla vztah.

Dominika
Jakub mě obejmul, věděla jsem že neví co na to má říct ale mně to nevadilo. Taky bych nevěděla co na to říct kdyby na mě vyvalil tohle. Položila jsem si svoji hlavu na jeho širokou hruď a cítila jsem jak zrychleně dýchá. Nemohla jsem si pomoct ale musela jsem se ho zeptat "co ty a holky?" Koukl se na mě s nechápavým obličejem když jsme se od sebe odtáhli. "Já a holky? Mám to skoro stejné jako ty, až na to že mě moje ex podvedla" a teď jsem byla v pasti já, nevěděla jsem co na to říct. Jenom jsem ze se dostala "to je mi líto" a obejmula jsem ho abych mu mohla dát podporu. "To nic, už je to dávno zamnou" cítila jsem, jak se usmál. Začal mě hladit po zádech a já na oplátku jeho vlasy prohrabovat. Zrychlil se mu tep, to už poznám jen po tom jak moc rychle oddechuje. "Ale i tak to musí bolet, ty sis to nezasloužil" řekla jsem a on se odtáhl. Měl krásně rozcuchané vlasy. Položil mi jeho dlaň na moji tvář a jeho palec na mé rty. Přibližoval se ke mně blíž ale já jsem to nemohla dopustit, protože pomalu si uvědomuji jak to mám s city k Dominikovi. "Kubo, promiň ale já..." nestačila jsem doříct, protože mi do toho skočil "jo chápu. Bude lepší když půjdu domů" než jsem stihla vstřebat to že mi něco takového řekl, byl už dávno pryč.
Kdyby mě aspoň vyslechl.

Šla jsem si pro svoje triko a sundala si tepláky, sedla jsem si k televizi a šla jsem se na něco dívat. Rychle jsem projela instagram když v tom mi vyjela zpráva.

@goldcigo : ahoj..jen jsem se chtěl zeptat jestli si v pořádku?

@_dominika_ : ahoj, jsem ráda že si se ozval. Bála jsem se o tebe, doufám že se zítra uvidíme. Jinak já jsem asi v pohodě ale chtěla bych tě už vidět ...

Pak jsem už nečekala na odpověď, šla jsem si lehnout a přemýšlela jsem nad tím jak jsem napsala doufám že se zítra uvidíme. Ale pravda je taková že ho chci vidět a taky že ho uvidím. S těmito myšlenkami jsem usnula.