14. Do not get scared☑️

247 24 1
                                    

,,Tak jsme tady," řekla Jude, jakmile jsme stáli před domem, kde se měla konat ona párty. Abych byl upřímný, moc se mi tam nechtělo. Ale slíbil jsem to Joshuovi, takže to dodržím.

Vystoupili jsme z auta, rozloučili se s Jude a vydali se směrem k domu. Byl to vysoký moderní bílý dům s vysokými okny, dost podobný tomu Stylesových.

,,Čau Cole!" zakřičel Joshua na nějakého kluka, který stál zády k nám. Hbitě se otočil a rozešel se směrem k nám.

,,Čau Joshuo," řekl mladík a hned se objali. Nebudu lhát, byl celkem pohledný. Měl delší červené vlasy a hubenou postavu.

,,Kohopak si to přivedl s sebou?" zeptal se a podíval se mým směrem. Prohlížel si mě a přitom se usmíval.

,,Málem bych zapomněl. Tohle je Louis," ukázal na mě ,,a tohle je Cole." Han nás společně představil a my si podali ruce. Vypadal sympaticky, takže by z nás třeba mohli být kamarádi.

Po nějaké chvíli jsme se všichni vydali směrem do domu a já byl ohromen tím, co jsem zde viděl. Bylo to tu opravdu nádherný. Velká místnost s mohutnými schody vedoucími do pater, nábytek sladěn celý do bílá a na stropě visel velký diamantový lustr.

,,Líbí?" zeptal se mě Cole, který stál za mnou.

,,Strašně. Derek to tu má opravdu nádherný," odpověděl jsem a otočil se jeho směrem.

,,Tak na dnešní večer," pronesl Cole a společně jsme si ťukli.

Byli jsme tam už přes hodinu a já už byl lehce pod parou, i když mi to bylo zakázáno. Nikdy jsem nepil, proto mi k opilosti stačilo opravdu málo. Motala se mi hlava a moc jsem nevěděl co se kolem mě děje.

,,Lou, pojď sem, zahrajeme si nikdy jsem," zakřičel mým směrem Joshua a já se vydal za ním. Posadil jsem se do kolečka lidí, které bylo uprostřed místnosti a mohli jsme začít hru.

,,Takže, sice asi každý zná pravidla hry, ale pojďme si to zopakovat. Každý máme tady kelímek s vodkou a pokaždé, když na otázku odpovíte ano, napijete se," vysvětlila nějaká holka rozdala nám všem sedícím kelímky.

,,Takže začneme trochu lehčeji. Nikdy jsem nelhal rodičům o tom, kde jsem a s kým sem." Hned za první otázkou jsem se napil. Párkrát už jsem lhát musel, protože mě rodiče často nechtěli pouštět někam s kamarády, a proto jsem se musel vymluvit na náhradní hodiny klavíru.

,,Nikdy jsem nechtěl spáchat sebevraždu." Pár lidí okolo mě se napilo, ale já ponechal svůj kelímek na zemi. Nikdy jsem nad sebevraždou nepřemýšlel, protože jsem měl celkem spokojený život.

,,Teď trochu osobnější. Nikdy jsem neměl nic se stejným pohlavím." V tu chvíli jsem se lehce zarazil. Byl jsem nejistý, jestli riskovat a ukázat všem, že ano nebo to se nenapít a nechat to tak. Hned jsem si vzpomněl na Harryho polibky a rozhodl se, že se tedy napiju a prozradím o sobě menší tajemství.

V tu ránu ke mně upřelo zrak všech deset lidí sedících v kolečku. Joshua měl lehce pootevřenou pusu a nevěřícně na mně hleděl. Bylo mi to trochu nepříjemné, ale co jsem měl dělat.

***

Blížily se již dvě hodiny a my už museli pomalu jít. Rozloučili jsme se všemi a vyšli čekat ven Jude, která nás měla odvést zpět.

,,Hele Lou, můžu se tě na něco zeptat?" řekl z ničeho nic Joshua a já se na něj otočil.

,,Jo, jasně," odpověděl jsem a čekal na otázku.

,,No, při té hře. Tam byla ta otázka ohledně toho stejného pohlaví. Ty jsi jako gay nebo tak nějak..?" Abych řekl pravdu, jeho otázka mě vůbec nepřekvapila. Čekal jsem, kdy to přijde a právě to přišlo.

,,Ne, nejsem. Stalo se to jednou na základce. Taková blbost." Nechtěl jsem mu říkat pravdu. Hlavně si nedokážu představit, co bych mu jako řekl. Že mě jeho táta líbal a říkal, jak jsem krásný kluk? To asi ne. Proto jsem to nechal tak.

,,Dobře. Promiň že jsem se tak blbě ptal," omluvil se a v tu chvíli přijela Jude.

***

,,Tak jak jste si to užili?" zeptala se Jocelyn, jakmile jsem přijeli domů. Divil jsem se, že je ještě vzhůru. Bylo mi trochu blbě, ale snažil jsem se to co nejlépe skrýt, protože jsem nehodlal mít nějaký problém kvůli tomu zakázanému alkoholu.

,,Všechno fajn, ale jsme celkem unavení, takže půjdeme spát." slova se chopil Joshua, protože věděl, jak to se mnou je.

Jocelyn nám popřála dobrou noc a my se společně vydali do svých pokojů. V pokoji jsem si vzal pyžamo, osušku a šel se osprchovat. Potřeboval jsem ze sebe ten alkohol trochu smýt, a proto jsem si dal sprchu na opravdu vysokou teplotu a celý se umyl.

Umytý a převlečený jsem odešel do pokoje a plácl sebou na postel. Byl jsem příšerně unavený a bolela mě děsivě hlava. Už teď jsem věděl, že zítřejší školní den bude peklo. Nebyl jsem zvyklý na kocovinu a lehce jsem se bál, co mě zítra vůbec čeká.

Už jsem skoro spal, když najednou někdo potichu zaklepal na dveře. Neměl jsem sílu vstanout a jít otevřít, proto jsem jenom zakřičel s obličejem ponořeným v polštářích 'dál.' Dotyčný vešel do místnosti a co nejpotišeji zavřel dveře.

,,To jsem já, nelekni se prosím." čekal jsem, že to je Harry, ale nebyl jsem si jistý. Posadil se ke mně na postel a položil svou ruku na můj bok. Harry mě po něm hladil a já skoro předl z toho příjemného pocitu. Najednou se mi nechtělo ležet, a proto jsem se zvedl a přelezl k němu, abych ho mohl obejmout. Sednul jsem si mu na klín a hlavu zabořil do prohlubně mezi ramenem a krkem. Vsával jsem jeho vůni a náramně si to užíval.

V ten moment jsem si uvědomil, že jsem do toho opravdu spadnul. Chtěl jsem se s ním objímat, líbat ho, vlastnit ho.

,,Užil sis to?" zeptal se a svoji ruku přesunul na mé záda, kde mi dělal uspokojující kolečka.

,,Ale jo," odpověděl jsem a naplno se položil do jeho objetí.

,,Proč si přišel? Proč nespíš?" zabrblal jsem mu do krku.

,,Nemůžu spát. A hlavně jsem se tě chtěl vidět. To je všechno Louinku." Jeho přezdívka mi vykouzlila na tváři úsměv a věnoval jsem mu na krk dětskou pusu.

Chtěl jsem mu toho pocitu dopřát víc a proto jsem ho začal líbat po celém jeho krku, až jsem se dostal k jeho rtům.

,,Vím, že bych neměl dělat, ale já si prostě nedokáži pomoct," připomněl jsem mu. I když je teď se mnou a ne s Jocelyn, je pořád s ní ženatý.

,,Já vím, ale sám víš jak to teď je," s jeho slovy mě lehce odstrčil a chytl si mou tvář do dlaní. Začal mi na ni pokládat jemné polibky až se přesunul ke rtům zpět. Lehce mi je polaskal a položil mě do postele.

,,Kdykoliv jsem s tebou, mám pocit, že jsem v jiném světě. Jsi tak dokonalý. Neboj, všechno bude v pořádku." Věnoval mi poslední polibek, přikryl mě a odešel.

Ahooj!
První kapitola roku 2023 a taková slaďárna, tak to má být:D
Stay tuned,

Adgambery28

Song without words - Larry StylinsonKde žijí příběhy. Začni objevovat