PROLOG

365 18 2
                                    

ROSE

Seděla jsem na zemi temné místnosti. Neviděla jsem vůbec nic. Nevím, jak velká tahle místnost je, ale určitě bude prťavá. Kolena jsem měla až u brady. Poslouchala jsem zvuky kolem sebe. Divili byste se, jak hlasití jsou pavouci. 

Přemýšlela jsem nad svým životem. Patnáct let jsem neměla rodiče. Patnáct dlouhých let. Pak jsem udělala něco šíleného a přivedla je zpátky ze záhrobí. Měla jsem se dva měsíce a teď jsem zase sama. 

K tomu jsem byla tři roky zamilovaná do kluka, který vede organizaci U.N.K.N.O.W.N. Ta se mě pokouší už nějakou dobu zabít. Tři roky jsem ho nechala být tak blízko u mě. Věřila jsem mu a on mě zradil. 

Teď trčím už tři měsíce ve vězení. Kdyby tu byla aspoň televize, tak by to bylo lepší. Takhle můžu koukat jen do tmy a doufat, že se ty dveře neotevřou. Výslechů jsem zažila už tak dost. 


NewAvengers: Into the U.N.K.N.O.W.N.Kde žijí příběhy. Začni objevovat