NewAvengers: Into the U.N.K.N.O.W.N.

MATURITA

o týden později

ROSE

Seděla jsem nad učebnicí biologie a naposledy jsem si opakovala všechny důležité poznámky. Dneska je den D. Nebo spíš den M. Maturita. Nejsem vůbec připravená. Poslední týden jsem probrečela u sebe v pokoji. Ani jsem se na učení nepodívala.

Odtrhla jsem zrak od genetiky a přesunula jsem svůj pohled na obálky, které už týden ležely na mém stole. To bych taky měla vyřešit. Hezky postupně. Dneska maturita, zítra výsledky a pak ty obálky.

,, Rose, pojď nebo tam budeš pozdě!,, křičela na mě máma ze své šatny. Zaklapla jsem učebnici a povzdechla jsem si. Tohle bude trapas. Takový propadák.

,, V klidu. To zvládneš.,, dal mi táta pusu do vlasů.

,, V je b. C je s.,, opakovala jsem si písmenka, abych je nezvorala.

,, M je u.,, přikývl táta.

,, M je u. Nezvorej to!,, šeptala jsem si. Táta mě konejšivě pohladil po zádech a já se na chvíli cítila dobře.

,, Tak pojď!,, vzala mě máma za ruku a táhla mě ven.

,, To zvládneš, holčičko.,, slyšela jsem ještě tátu.

,, Drž mi palce!,, křikla jsem ještě na něj. Táta přikývl a něco si zašeptal. Máma mě vtáhla do výtahu a já opět začala panikařit. Proč jsem se víc neučila?

,, V klidu, Rose.,, napomenula mě máma. Přestala jsem dupat do země a zhluboka jsem se nadechla.

,, Neumím to! Bude to katastrofa. Neodmaturuju.,, chrlila jsem ze sebe. Výtah se zastavil a má pusa i s ním.

,, Co to je?,, zeptala jsem se týmu, který stál přede mnou.

,, Je to tvůj velký den.,, mykla Emma s úsměvem rameny.

,, Ty jsi nás na ty naše odvezla. Tak tě chceme aspoň vyprovodit.,, podrbal se Tony na zátylku. Nadzvedla jsem obočí a všechny jsem sjela pohledem. Ublížili mi. Vykopli mě z rodiny! A najednou jsou to hodní kamarádi? To určitě. Něco chtějí.

,, Já vás tu ale nechci.,, zakroutila jsem hlavou. Máma se na mě překvapeně podívala. Protáhla jsem se mezi týmem k autu.

,, Rosie, mrzí nás to!,, křikla po mě Emm. Naštvaně jsem otevřela dveře a hodila jsem tašku s šaty dovnitř. Musím se ve škole převléct.

,, Co se stalo?,, podívala se na mě máma.

,, Nic.,, zakroutila jsem hlavou.

,, Rose, no tak. Jen jsme chtěli...,, začala Megan.

,, Co? Zničit můj den? Naštvat mě? Protože to se vám povedlo.,, nastupovala jsem do auta.

,, Rose?,, doběhla Emma k mému okýnku. Na tu jsem naštvaná nebyla. Celý týden za mnou chodila a šila mi šaty.

,, Zandáš to, jasný?,, usmála se na mě.

,, Přijdeš pak ke mně?,, zeptala jsem se jí s nadějí.

,, Chci znát všechny detaily.,, přikývla.

,, Díky.,, zabouchla jsem za sebou dveře. Za Emmou však přišel ještě jeden člověk.

,, Už musím jet.,, podívala jsem se vážně na mámu.

,, Hodně štěstí, Rosie.,, popřál mi Jeremy. Pak mi podal nějakou krabičku.

,, Co to je?,, dívala jsem se na hezký balicí papír.

,, Pro štěstí. Sice to nepotřebuješ, ale...,, nechal to nedokončené. Pousmála jsem se a krabičku jsem si přitiskla blíž k tělu.