SMRT

212 16 2
                                    

ROSE

Tma. Kolem mě byla jen tma. Seděla jsem na nějaké velmi nepohodlné židli. Předstírala jsem, že jsem pořád v bezvědomí. Kolem mě chodilo několik lidí. Poslouchala jsem jejich kroky a počítala jsem. Deset. Deset kroků než mě obešli. Jsou zhruba dva metry ode mě. Takže útočit asi nebudu. 

,, Už je v bezvědomí dlouho.,, postěžoval si jeden. Hrubý mužský hlas. Povědomý mi nebyl. Snad jsem mu v minulosti nic neprovedla. 

,, Za chvíli tady bude šéf a vezme si ji na starost.,, uklidňovala ho nějaká ženská. Šéf? Kde to do háje jsem!

Soustřeď se, Rose! Co si pamatuju jako poslední? Seděla jsem na gauči a pozorovala jsem ruskou televizi. Pak bouchly dveře. Byla tam nějaké postava. Měla jsem v ruce zbraň. Jeremy! Jeremy! Ten parchant jeden!

,, Už můžete jít!,, ozval se mě dost známý hlas. Já ho zabiju. Zabiju ho. Slyšela jsem, jak ty dva hlasy odchází. Zůstal tam jen on. Předstírala jsem, že pořád nevnímám. Má hlava mi volně visela dolu.

,, Já vím, že už vnímáš.,, upozornil mě. Parchant. Zvedla jsem hlavu a čekala jsem, až mi sundá ten pytel, co jsem měla na hlavě. Došel ke mně a přetrhl nějaký provaz. Sundal mi pytel a u toho se ke mně sklonil. To neměl dělat. Dala jsem mu hlavičku. Pěknou perdu pro něj i pro mě.

,, Co jste udělali s mými schopnostmi?,, fňukala jsem. Jeremy se držel za hlavu a pozoroval mě.

,, Pár dní ti nebudou fungovat.,, držel se za nos. Pak mě chytl pevně za tváře a podíval se na mou hlavu. Jemně mi po ní přejel. Sykla jsem bolestí. Odtáhl se ode mě.

,, Kde to jsem?,, zeptala jsem se ho naštvaně.

,, To ti nemůžu říct.,, zakroutil hlavou. Protočila jsem oči a rozhlédla jsem se kolem sebe. Nic, co by mi mohlo pomoc zjistit, kde to vlastně jsem.

,, Uděláme spolu dohodu, Rosie.,, otočil se na mě.

,, Myslíš si, že tě budu v tomhle podporovat?,, štěkla jsem po něm. Jeremy se pousmál a pak došel ke mně.

,, Byla jsi mimo tři dny.,, upozornil mě.

,, Skvěle promarněné poslední dny mého života.,, povzdechla jsem si.

,, Nezabijeme tě. Potřebujeme tě živou, zlato.,, mrkl na mě. Dřív se mi líbilo, když mi takhle řekl. Teď jsem měla chuť nakopnout ho do jeho... slabin.

,, Jestli si myslíš, že ti něco řeknu, tak se šeredně pleteš.,, nakrčila jsem nos.

,, Všude tady kolem nás jsou kamery. Vysílá se to živě. Můj obraz je rozmazaný a hlas upravený. Vidí jen tebe.,, ukázal na kamery kolem nás.

,, Čau, Pepper.,, usmála jsem se na jednu kameru. Jeremymu cukly koutky, ale udržel se.

,, Potřebujeme zjistit jednu informaci. Vím, že ty to nevíš.,, uklidnil mě.

,, Tak k čemu vám pak jsem, když tu informaci nevím?,, nechápala jsem to.

,, Ty to nevíš, ale tvá máma jo.,, vysvětlil mi. V tu chvíli mě přešel všechen smích. Mysli, Rose, mysli! Musíš s něčím přijít. Zdržovat.

,, Budu hádat. Zavřeli jste mě sem, protože si myslíte, že mě má matka přijde zachránit. Jo, smůla, hoši.,, zasmála jsem se. Jeremy se na mě překvapeně koukal. Asi jsem mu vzala vítr z plachet.

,, Byla jsem pro ni chyba. Dvakrát mě opustila. Opravdu si myslíte, že ji budu stát za to, aby sem chodila?,, dívala jsem se mu do očí. Jeremy udělal dva kroky ke mně.

NewAvengers: Into the U.N.K.N.O.W.N.Kde žijí příběhy. Začni objevovat