VZTAHY

214 17 2
                                    

NATASHA

Stála jsem na terase a pozorovala jsem Jeremyho s Rose. Ti dva byli hrozně sladcí. Něco jsem vidět však nemusela. Otočila jsem se na Steva, který si zase kreslil. Dělal to vždy, když byl nervózní a něco ho trápilo. 

,, Proč za ní nejdeš?,, zeptal se mě. Naposledy jsem se podívala na Rose a pak jsem šla za svým mužem. 

,, Proč bych za ní chodila?,, hrála jsem nechápavou. 

,, Od té doby, co jsme tady, stojíš pořád na terase a pozoruješ ji. Proč za ní nejdeš? Neobejmeš ji? Pak ji můžeš seřvat. Stačí tam jen dojít.,, podíval se na mě vážně. Zakroutila jsem hlavou. Jen si povzdechnul. 

,, Co?,, zeptala jsem se ho naštvaně. 

,, Obě jste stejné. Tvrdohlavé. Hodláte spolu nemluvit dalších patnáct let?,, odložil blok. 

,, Dokud ona nepřijde, já s ní mluvit nebudu.,, stála jsem si za svým. 

,, Co čekáš, Nat? Že se omluví?,, šel pomalu ke mně. 

,, Jo.,, zkusila jsem to. Sama jsem tomu nevěřila, ale snažila jsem se. 

,, Třeba se musíme omluvit my dva.,, chytl mě za ramena. 

,, Proč bych se já měla omlouvat?,, zeptala jsem se ho. 

,, Slíbila jsi jí to, stejně jako já. Slíbili jsme, že neodejdeme. A co jsme udělali? Odešli.,, připomněl mi. Dívala jsem se mu do očí. Snažila jsem si namluvit, že to ji neomlouvá, ale sama jsem věděla, že tohle jsem začala já. 

,, Já vím.,, šeptla jsem. Objal mě kolem ramen a dal mi pusu do vlasů. Otočil se k terase, takže zase viděl na Rose a Jeremyho. Pousmál se. 

,, Musíš uznat, že to měla všechno vymyšlené do detailu.,, usmíval se. Viděla jsem na jeho tváři hrdý úsměv. Musela jsem se usmát taky. To mě však hodně rychle přešlo. 

,, Věděla to!,, řekla jsem naštvaně. 

,, Co věděla?,, zeptal se mě Steve. Vysmekla jsem se mu. Seběhla jsem rychle schody a naštvaně jsem šla za Rose. To snad není možný! Ta holka mě přivede do hrobu!

,, Celou dobu jsi to věděla!,, křikla jsem na ni. Zvedla se z Jeremyho hrudi a naštvaně se na mě podívala. Kdyby mohla vraždit pohledem, tomhle by byl vražedný pohled. 

,, Celou dobu jsi to věděla! Jak?,, nechápala jsem to. 

,, Jsem nejlepší špiónka na světě. Napíchla jsem vám telefony.,, mykla rameny. To si dělá srandu. 

,, Věděla jsi, že odejdeme. Proto jsi byla pak divná.,, uvědomila jsem si to. Rose na chvíli sklopila pohled. Viděla jsem jednu neposednou slzičku.

,, Je dost těžký téměř týden předstírat, že nic nevíš, když víš, že tě tví rodiče chtějí znovu opustit.,, šeptla. 

,, Rozhodli jsme se až pár hodin před odchodem.,, kroutila jsem hlavou. 

,, Jenže tě to napadlo už týden před tím.,, připomněla mi. Stály jsme naproti sobě, dívaly se navzájem do očí a čekaly, co ta druhá udělá. Jenže my jsme mlčely. Jeremy se nenápadně vypařil a zmizel za Stevem na terase. Něco si řekli a Jeremy nakonec jen přikývl. 

,, Proč jsi neřekla, že to víš?,, nechápala jsem. Mohla mi to říct. Mohla říct, že to ví. Mohla jsem jí s tím pomoc. Nemuselo to takhle dopadnout. 

,, Co jsem měla říct? Že vím, že mě chcete znovu nechat samotnou?,, zadržovala vzlyky. Dívala jsem se do jejích očí. Ta malá jiskřička v nich nebyla. Byly to jen její modré oči. Chybělo v nich to kouzlo. 

NewAvengers: Into the U.N.K.N.O.W.N.Kde žijí příběhy. Začni objevovat