NewAvengers: Into the U.N.K.N.O.W.N.

VYMĚNĚNA

ROSE

Celou noc jsem se jen převalovala. Bylo okolo druhé hodiny ráno, když jsem to vzdala a zkusila jsem zavolat Jeremymu. Chvíli jsem se bála, že už bude spát a já ho budím, jenže jsem zapomněla na časový posun. 

,, Už se nudíš?,, zasmál se mi. 

,, Nemůžu spát.,, šeptla jsem unaveně. Odložil nějakou práci a podíval se na mě. 

,, Pročpak?,, zeptal se. 

,, Já nevím. Kdybych to věděla, zkusila bych to změnit.,, podívala jsem se na něj vážně. Jeremy se pousmál.

,, Kolik tam máte hodin?,, zeptal se. 

,, Něco po druhé ranní.,, tipla jsem. Pak jsem se podívala na obrazovku, abych se ujistila. 

,, My máme něco okolo šesté večer. Pepper se ptala, jak se máte na dovolené.,, 

,, Co jsi jí řekl?,, šeptla jsem. 

,, Že jsi šťastná, že jsi zpátky v Rusku.,, vybral si malý záblesk radosti na téhle dovolené. Usmála jsem se na něj a promnula jsem si oči.

,, To máš pravdu.,, souhlasila jsem s ním. 

,, Co máš v plánu zítra?,, odváděl mou pozornost zase jiným směrem. 

,, Zkusím si půjčit auto a zajedu do Moskvy. Zajdu do mé oblíbené cukrárny a koupím si velkou horkou čokoládu a k tomu něco sladkého. Pak se půjdu projít. Možná zajdu do divadla. Nakoupím...,, zarazila jsem se v další větě. Jeremy se na mě koukal a čekal. 

,, Nejdřív si však budu muset půjčit peníze.,, šeptla jsem. 

,, Něco ti pošlu, hm?,, ujistil mě. 

,, To je dobrý. Prostě zůstanu doma. Zkusím najít nějaké knížky. Snad budou v ruštině.,, pokusila jsem se o úsměv. Jeremy se na mě koukal a nakonec přikývl. 

,, Kdybys ale chtěla, třeba zajít si na tu čokoládu, tak napiš.,, díval se na mě vážně. 

,, Dobře.,, usmála jsem se na něj. 

,, Jeremy, mohl bys...,, ozvalo se na druhé straně. Ten hlas jsem poznala hned. Lila. 

,, Čau, Rose!,, mávala na mě. 

,, Ahoj.,, zasmála jsem se. 

,, Vypadáš hrozně.,, prohlídla si mě. 

,, Díky.,, ušklíbla jsem. Pak mi zamávala a zmizela. 

,, Budu muset jít. Máme menší akcičku.,, natáhl se po svém luku. Menší akcičku? 

,, O co jde?,, zeptala jsem se ho. 

,, Jen malá akce. Kdybys tu byla ty, byla by to akce na tři vteřiny.,, vymyslel za chodu. Neříká mi pravdu. O co se snažíte? Podívala jsem se na jeho šípy. Jen obyčejné. Nebral si své speciální. Takže malá akcička, která nebude vyžadovat žádné násilí? 

,, Hlavně opatrně.,, dostala jsem ze sebe. 

,, Neboj. Zkus spát. Zítra budeš potřebovat energii. Miluju tě. Pa.,, típl hovor. 

,, Já tebe taky.,, řekla jsem do prázdna. Flákla jsem sebou znovu do postele a naštvaně jsem praštila do polštáře. Proč mi neřekl pravdu? Jaká malá akcička? Co se tam sakra děje?

Celou noc jsem nad tím přemýšlela. Nedalo mi to. Musela jsem zůstat vzhůru. Na internetu jsem o tom hledala nějaké zprávy, ale nic. Ani slovo o nich. To není normální. Vždycky se objeví aspoň jedna naše fotka. Teď nic.