NewAvengers: Into the U.N.K.N.O.W.N.

OBLEK

NATASHA

Seděla jsem na střeše a psala jsem Yeleně. Ptala se na Rose. Nevěděla jsem, co jí mám říct. Rose je na tom špatně, ale to ji napsat nemůžu. Trochu jsem zalhala a napsala jsem, že se to lepší. Spíš se to jen zhoršuje.

,, Chápu časový posun, ale nemůžete si psát v době, kdy nebude u nás půlnoc?,, sedl si vedle mě Steve. Zasmála jsem se a schovala jsem telefon.

,, Promiň. Zapomněla jsem, že důchodci chodí spát před desátou.,, rýpla jsem si do něj.

,, Včera jsi spala dřív než já.,, vrátil mi.

,, Protože jsem byla unavená. Nemám takovou výdrž jako ty.,, bránila jsem se. Steve se zasmál a já si o něj opřela hlavu. Dívala jsem se na měsíc, který se třpytil nad mrakodrapem. Život v New Yorku.

,, Člověk opravdu nenajde místo, kde bude sám.,, postěžovala si Rose, když si sedala vedle nás. Pootočila jsem se na ni a usmála jsem se. Měla na sobě strašně velké oblečení.

,, Doufáš, že vyrosteš?,, zeptala jsem se.

,, Hahaha. Půjčila jsem si něco ,, podívala se na mě vážně. Stejně se pousmála.

,, Proč nespíš?,, zeptal se jí Steve.

,, Nejsem unavená.,, zalhala. Stáhla jsem ji k sobě a ignorovala jsem její naštvané brblání. Rose si sedla blíž ke mně a vydechla.

,, Už jste si to vyříkali?,, zeptala jsem se jí po chvíli ticha.

,, Ne.,, odpověděla mi ve zkratce.

,, Měli byste.,, snažila jsem se ji popostrčit.

,, Času dost.,, mávla rukou.

,, Času není nikdy dost.,, zkazila jsem jí to. Rose zvedla hlavu a nadzvedla obočí.

,, Říkáš ty, která se odvážila říct tátovi, že s ním čeká dítě, až po čtyřech měsících.,, vrátila mi mou předchozí poznámku.

,, Zásah.,, souhlasil s ní Steve.

,, Máš být na mé straně. Jsi můj muž.,, chytla jsem ho za ruku.

,, Ale můj táta.,, lehla si Rose na mé nohy. Steve se pousmál a přikryl Rose svou bundou. Ta zavřela oči a pomalu dýchala. Nechala jsem ji. Potřebovala chvíli klidu, stejně jako my.

Dívala jsem se na Rose a snažila jsem se přemýšlet. Jak mohla provést takové věci? To není možný. Je to nejhodnější člověk, kterého znám. Neudělala by takové věci jen tak.

,, Rose?,, zeptala jsem se jí. Jako odpověď jsem dostala jen zamručení.

,, Pořád jsi neodpověděla na jednu otázku. Jak jsi zjistila, že ses narodila, tak jak ses narodila?,, zeptala jsem se opatrně.

,, Že jsem chyba?,, zeptala se mě.

,, Rose.,, napomenul ji Steve.

,, Generál mi to řekl. Byla jsem na výcviku a moc mi to nešlo. Nedokázala jsem opravit jeden tank. Pořád mi to jen problikávalo. Po hodině na mě zařval: Proto vás rodiče opustil! Jste jen neschopná chyba. Zeptala jsem se ho, co to znamená. Řekl mi, že jsem se narodila omylem. Nechtěla jsem mu věřit, tak jsem se zeptala Pepper. Ta mi to potvrdila.,, odvyprávěla. Dívala jsem se na ni a jemně jsem ji hladila ve vlasech. Pak jsem se podívala na Steva.

Jeho výraz byl směsí několika emocí. Nejdřív jsem viděla soucit. Díval se na Rose jakoby ji chtěl sevřít do náruče a všechno změnit. Pak tam byla hrůza. Nakonec vztek. Silný nával vzteku. Jemně jsem do něj drkla. Povolil napětí a prudce se nadechl.