NewAvengers: Into the U.N.K.N.O.W.N.

MASKA

ROSE

Jeremy se opravdu hodně snažil. Jenže já a matika nejsem zrovna kamarádky. Pochopila jsem základ, ale víc jsem nestihla. Měla jsem misi. Další. 

Oblékla jsem se do své uniformy. S bolestí jsem zapnula zip na zádech. Připravila jsem si zbraně a pár prášků proti bolesti. Venku na mě čekalo už auto. Sedla jsem si dozadu a otevřela jsem složku, která ležela vedle mě. 

Zabít pár politiků z Alžírska. Klasika. Musela jsem se vloupat do baráku s ocelovými dveřmi. Jednoduchý. Horší bude dostat toho hlavního. Ten má barák s ochrankou. Super. 

Autem jsem jela skoro šest hodin. Jetem bych tam byla rychleji. Jenže kdybych letěla jetem, nemohla by si mě Peggy pohlídat. Mohla bych ji oblafnout, jako vždy. 

Auto mě vysadilo na kraji města. Musela jsem do centra. Procházela jsem tmavými uličkami. Nechtěla jsem, aby mě někdo viděl. Lezla jsem po střechách domu a schovávala se pod auty. Tohle mi až moc připomíná mé dětství. 

Vylezla jsem na nejvyšší budovu ve městě, abych mohla sledovat jedno auto. Lehla jsem si a upravila jsem svou zbraň. Budu střílet na dálku. Měla jsem si vzít rovnou samopal. 

Jen jsem si tak v klidu seděla na střeše, když jsem si všimla velkého problému. Avengers. No do háje. Schovala jsem se na severní stranu střechy, aby mě neviděli. Vykoukla jsem, abych se mohla podívat, kam jdou. 

,, Hledáš něco?,, ozvalo se za mnou. Vyděšeně jsem vyjekla. Otočila jsem se na pana Starka. Tím jsem málem spadla ze střechy. Naštěstí mě chytl. 

,, Co tu děláte?,, zeptala jsem se ho, když jsem se vyhrabala zpátky nahoru. 

,, Co tu děláš ty?,, podržel mě, abych nesjížděla. 

,, Já se ptala první.,, připomněla jsem mu. 

,, Fajn. Stejná jako tvá matka. My tu jsem na misi od S.H.I.E.L.D.u. Máme zatknout pár politiků. Hádám, že nám to nevyjde.,, sundal si masku, aby se mi mohl koukat do očí. 

,, Proč myslíte?,, stáhla jsem si vlasy do copu, abych je pak mohla schovat pod masku. 

,, Protože ty je máš zabít.,, uhádl. Na konci copu jsem si stužkou udělala mašličku. Vytáhla jsem masku z kapsy a otočila jsem se, abych mohla určit polohu toho auta.

,, Nenamáhej se. Jsou ještě před městem.,, ukázal mi pan Stark fotku s polohou toho auta. Protočila jsem oči a aspoň jsem se podívala na mámu, která procházela mezi auty. 

,, Nesmí to zjistit.,, šeptla jsem. 

,, To mi došlo. Proč jinak by ses schovávala na střeše?,, řekl s velkou dávkou sarkasmu. Chtěl něco říct, ale začal mu zvonit telefon. Vytáhl ho a chvíli pozoroval obrazovku. 

,, Už se beze mě nudíš, Romanovová?,, zeptal se Stark. 

,, Kde do háje jsi?,, zeptala se ho naštvaně máma. 

,, Potkal jsem známého.,, zahrál to Stark. Naštvaně jsem se na něj podívala. Aspoň mě nepráskl hned. 

,, Tak sem koukej naklusat! Ráda bych se vrátila domu před šestou!,, stěžovala si máma. 

,, Kam ten spěch?,, zeptal se jí Stark. 

,, Musím vymyslet, co uvařím dceři k večeři.,, povzdechla si máma. Pousmála jsem se. Máma to myslela opravdu vážně. 

,, Odkdy vaříš?,, zeptal se Stark překvapeně. Kopla jsem do něj. Uraženě se na mě podíval. 

,, Ode dneška. Co mám do háje udělat? Co má ráda?,, stresovala se máma.