Vzbudila jsem se dřív než Aid a chvíli pozorovala jak spí.,, Budeš na mě koukat ještě dlouho." Bože můj, ten hlas po ránu. Zčervenala jsem a vztala. Asi nebyl nejlepší nápad tady spát, je to hrozně tvrdý (zem samozřejmě). Protáhla jsem se.,, Musím uznat, že po ránu je docela zima." Začal si sundávat jeho mikinu.,, Na." Podal mi jí.,, Ne to ne, bude ti zima." Zakývala jsem hlavou na nesouhlas.,, Nebude, prosím vezmi si jí, trvám na tom." Udělal krok ke mně.,, Dobře." Oblékla jsem si jí.,, Děkuju." Usmál se.,, Neděkuj, já rád.",, Co takhle si zajít do hotelu, ráda bych se vysprchovala." Oplatila jsem mu úsměv.,, Dobře. Půjdeme pěšky nebo autem.",, Já bych šla pěšky. Miluju ranní procházky. Jediný problém je že brzo ráno vztávám jen kvůli škole. Ráda si pospím když můžu.",, To já jsem spíš ranní ptáče.",, Všimla jsem si." Nemohla jsem se přestat usmívat. Ta mikina má snad kouzelné účinky.
V hotelu jsme se rozloučili před pokojema a každý zalezl do toho svého. Na posteli Rose jsem našla lísteček, že je venku s jedním klukem co potkala na pláži a že se vrátí až zítra odpoledne. Odložila jsem kytaru kterou jsem měla v ruce a sundala si Aidovu mikinu.,, Takže mám pokoj jen pro sebe." Zalezla jsem do sprchy. Rovnou jsem si umyla vlasy a oholila se. Jen s ručníkem kolem těla jsem vyšla a vzala si béžové domácí kraťasy s černé tílko. Vyfoukala jsem si vlasy a odlíčila zbytky make-upu, rovnou nanesla krém a tělovým mlékem si namazala nohy.
Někdo zaklepal tak jsem otevřela a za dveřmi nebyl nikdo jiný než Aid.,, Pojď dál, Ro je pryč s nějakým klukem." Zavřela jsem za ním dveře.,, Copak potřebuješ?" Sedla jsem si na postel.,, Volal jsem režisérovi, říkal, že natáčení začne v Srpnu." Posadil se vedle mě.,, Dobře. Ještě jednou děkuju." Objala jsem ho až jsem ho shodila zádama na postel a lehla jsem si na něj. Na chvíli jsem ho zaskočila ale poté mi objetí opětoval.,, Rádo se stalo." Zabořil hlavu do mých vlasů.,, Nestavíme se někam na jídlo?" řekl po chvíli.,, Dobře." Slezla jsem se z něj.,, Za hodinu před pokojem?" Zeptal se.,, Dej mi tak hodinu a půl." Odpověděla jsem po chvíli přemýšlení.,, Ale jestli příjdeš pozdě, půjdu sám." Upozornil mě a odešel do pokoje.,, Mám jen hodinu a půl, snad to stihnu." Zašeptala jsem si a hned pustila na mobilu písničky, bez těch to přeci nejde. Odešla jsem do koupelny si dát vlasy do rychlého culíku a sedla si k psacímu stolu ze kterého jsem si ovšem udělala na půl psací a na půl kosmetický.
Udělala jsem si make-up a šla se převléknout. Jako makeup jsem zvolila jemnou kouřovou linku, řasenku, korektor, make-up, pudr... a matnou, béžovou rtěnku.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
A zbývala mi už jen půl hodina abych vymyslela co s vlasy. Nakonec jsem zvolila drdol ze kterého jsem vyndala dva přední prámínky a malinký pramínek u každého ucha a pramínky natočila, dala si na hlavu brýle, doufajíc že mi nezničí účes. Rychle jsem se obula, vzala si potřebné věci do kabelky a odešla z pokoje, protože jsem klasicky nestíhala. Opřela jsem se o zavřené dveře mého pokoje jakobych čekala dlouho.
,, Nehraj na mě že čekáš, já vím že ses opozdila." Přejel mě pohledem a já jeho.,, Sluší ti to, můžeme?" Usmál se.,, Děkuji, tobě taky. Ano můžeme." Úsměv jsem mu oplatila a vyrazili jsme. V restauraci nás uvítala míla paní středního věku s blond vlasy. Objednali jsme si pití a pustili se do vášnivé konverzace o hrozných blbostech. Objednali jsme si i jídlo. Za celou dobu k nám přišlo pár Aidovích fanoušků, vyfotili se, zpověděl pár otázek ohledně natáčení a různých věcí. Dojedli jsme, dopili a jakmile přinesla paní účet proběhla menší hádka o to kdo zaplatí. Nakonec jsme se dohodli že, ač nerad, nechá mě zaplatit dýško a Aid zaplatí jídlo. Odešli jsme z restaurace a hned nás zasáhla oslepující vlna foťáků. Zakryla jsem si oči a spolu s Aidem jsme se prodrali davem paparazziů. řvali otázky jednu za druhou ale my je ignorovali.
Aid mě táhl za ruku a zatáhl nás do nějaké uličky.,, Nech mě hádat. Znásilníš mě a zabiješ.",, Odhalila jsi mě." Odpověděl s úsměvem. Přitiskl mě svým tělem ke zdi.,, Co to děláš?" Zašeptala jsem s pohledem do jeho očí.,, Uvidíš." Zašeptal tajemně. Pohledem střídavě sjížděl mé oči a rty. Nakonec překonal mezeru mezi náma a spojil naše rty. Na chvíli jsem ztuhla ale nakonec jsem si ho za límec košile přitáhla blíž. Ruce mu spočinuly na mém pasu. Odtáhli jsme se kvůli nedostatku vzduchu. Pomalu jsem otevřela oči a pousmála se na něj.,, Nelíbeš nejhůř." Vymanila jsem se a začala odcházet.,, Jdeš?" Otočila jsem se na něj.,, J-jo." Dohnal mě.
