,, Můžu?" Zaklepal mi Aid na dveře.
,, Jasně." Sedla jsem si a čekala až vejde.,, Děje se něco?" Zamračila jsem se, načež jen zakýval hlavou na nesouhlas.
,, Mám pro tebe překvapení." Přišel ke mně a pomohl mi se zvednout.
,, Mám se bát?" Jen mě objal kolem ramen a zavřel za námi dveře. S Aidem jsme došli do pokoje na druhé straně hotelu, který otevřel.
Vešla jsem jako první a za mnou zavřel dveře.
,, Ahoj." Zaslechla jsem za sebou tichý hlas a otočila se za ním.
,, Rose?" Překvapeně jsem se na ní podívala. Pořád vypadala naštvaně, ale jsem moc ráda, že je tady.,, Hrozně moc se ti omlouvám." Sklopila jsem hlavu a sedla si vedle ní na postel.
,, Neměla jsem ti to udělat, měla jsem se od něj držet co nejdál. Já prostě, posledních pár měsíců jsme se dost sblížili a já pochopila, že jsi vlastně celou tu dobu měla pravdu. Nechová se jako namachrovanej idiot, nepohání se všude penězmi a já nevím co všechno. Hrozně mě to mrzí, měla jsem ti to říct dřív, měla jsem ti říct všechno, co se dělo, jen jsem to oddalovala, protože jsem čekala přesně tohle." Setřela jsem si slzy z tváří.
,, Možná jsem trochu přeháněla." Podívala jsem se na ní a popotáhla.,, Volal mi, nevím kde sehnal moje číslo, ale volal mi. Všechno mi vysvětlil a řekl jak na tom seš. Zaplatil mi letenky a řekl, že si to musíme vyříkat."
,, Chybí mi moje nejlepší kámoška." Zamumlala jsem a Ro se uchechtla.
,, Taky mi chybíš." Zeširoka jsem se usmála a objala jí.
Ještě dlouho jsme leželi na posteli a povídali si k všem, co se za těch pár týdnů stalo.
,, Takže jste se políbili?" Přikývla jsem.,, Několikrát?" Opět jsem přikývla.,, Ale ještě jste se o tom nebavili?"
,, No, jo. Vždycky se chováme jakoby se nic nestalo, ale pořád spolu flirtujeme. Vlastně je to docela matoucí."
,, Musíte si o tom promluvit, tohle není nikdy dobré." Zamračila se. Jen jsem přikývla a položila jsem si hlavu na její rameno.
,, Děkuju. Opravdu jsi mi chyběla." Pohladila mě po zádech a položila si hlavu na mou.
,, Taky jsi mi chyběla. Teď si s ním bez popovídat." Uchechtla se a poplácal mě po zádech.
,, Copak?" Usmál se Aid, jen co otevřel dveře. Hned jsem ho objala, což ho trochu zaskočilo, ale stejně obmotal ruce kolem mého pasu.
,, Děkuju." Zamumlala jsem a odtáhla se od něj. Vytáhl mě do svého pokoje a zavřel dveře.,, Ale musíme si promluvit." Posadil se vedle mě na postel a uchechtl se.
,, Čekal jsem, kdy to přijde. Mám tě rád, jakože hodně. Naprosto blázním, když spolu flirtujeme, když spolu hrajeme. Nedokážu ani vyjádřit jak moc." Pousmála jsem se a políbila ho. Jemně, ale všechna svá slova jsem do něj vložila.
,, Takhle se to dá taky říct." Uchechtl se a znovu mě políbil.
,, Jak jsi vůbec zjistil číslo Rose?" Lehla jsem si vedle Aida a otočila na něj hlavu.
,, Mám své způsoby." Propletl si se mnou prsty.
,, Chceš to říct médiím?" Poukázal na naše propletené prsty.
,, Spíš jsem si říkala, že bychom to říkat nemuseli, ale ani skrývat to nebudeme. Spíš bychom se chovali jako normální pár, ale nikde vyloženě neřekli, že jsme spolu." Nadzvedla jsem obočí a čekala na jeho názor. Aid se jen usmál a políbil mě.
,, Nevymyslel bych to líp."
