29

30 0 0
                                    

,, Huh?" Nechápavě jsem se podívala na Toma, když mi vysvětloval krok po kroku náš boj. Proč s ním bojuju? To bych taky docela ráda věděla, ještě jsem nečetla celý scénář. Asi bych mohla.

,, Nepřemýšlej nad tím. Je to jako tanec, já výročím proti tobě a ty se mi uhneš a naopak." Přikývla jsem a oba jsme to zkusili. Samozřejmě dost zpomaleně a vůbec jsme do toho nedali sílu.

,, Jo ahaaa. To už dává smysl." Pousmála jsem se, když jsme skončili.

,, S ostatníma máme v plánu si zajít do posilky, nechceš se přidat?" Zakývala jsem hlavou na nesouhlas a přivolala výtah na naše patro pokojů.

,, Moc jsem toho v noci nenaspala, ráda bych to napravila." Trochu do mě s úsměvem drknl loktem. Hned mi došlo co myslí.,, Neboj, nic se nedělo, jen jsem trochu podcenila mé sebeovládání, když jsem si pouštěla seriál." Vymluvila jsem se.

,, Kdyby ses chtěla přidat, přijď." Usmála jsem se a kývla na souhlas. Tom se rozešel ke svému pokoji, zatímco já odemkla ten svůj. Vím, že teď už neusnu, tak si alespoň pustím film. Nakonec jsem si pustila seriál vis a vis a dala si jen anglické titulky. Absolutně nesnáším předabované filmy a seriály.

Ačkoli jsem to nečekala, opravdu jsem u toho usla a probudilo mě až klepání na dveře.

,, Hm?" Protřela jsem si oči a opřela se o otevřené dveře.

,, Taky tě zdravím." Zasmál se Aid.

,, Když mě se zrovna spalo tak dobře." Mírně jsem se zamračila a pozvala ho dovnitř.,, Copak potřebuješ?" Posadili jsme se na postel a já zaklapla notebook.

,, Nebyla jsi v posilce a všichni jsme se dohodli, že si uděláme výlet." Tajemně se usmál.,, Za chvíli přijde Emm, aby ti poradila co si vzít." Zvedl se a odešel.

Obě jsme se s Emm připravili a u toho se neustále smáli.

,, A jak to máš vůbec teď s Aidem?" Zeptala se, když si dávala mikinu kolem pasu.

,, No, já vlastně ani nevím. Je to hrozné složité." Posadila jsem se na postel a dívala se do prázdna. Emm si sedla vedle mě a pohladila mě po zádech.

,, Určitě to není tak složité, jak se zdá." Pousmála se.

,, Políbili jsme se, třikrát." Vydechla jsem a sledovala výraz Emm.,, Jednou u nás, podruhé u něj, pokaždé nás přerušila mamka jednoho z nás a ještě před tím, když byla ta párty."

,, Čekala jsem to." Zaraženě jsem se na ní podívala.,, Už celkem dlouho se chováte, jako byste spolu chodili, byla to jen otázka času."

,, Když já nevím co dělat. Ano, něco k němu cítím, ale nemůžu to udělat Rose. Už takhle jsem ji ublížila, když nás viděla vycházet z výtahu, jak jsme se líbali. Už dlouho o něm snila a já jí ho přebrala. Cítím se jako hrozný zrádce."

,, Znali se už předtím?" Zakývala jsem hlavou na nesouhlas.,, V tom případě jsi jí nikoho nepřebrala. Ale nejspíš ti pomůže si to s ní vyříkat a potom to s ním vyřeš." Objala jsem ji.

,, Děkuju." Zamumlala jsem. Emm mě konejšivě pohladila po zádech a odtáhla se.

,, A teď už pojď, nebo budou mít zase kecy." Obě jsme se uchechtl a popadli své batohy.

,, No to vám to trvalo." Protočila všichni očima.

,, Jednou vám to vrátíme." Pousmála jsem se a všichni jsme se vydali ven. Před hotelem čekala snad tuna fanoušků. Se všemi jsme se snažili vyfotit a podepsat se jim, ale bylo jich tolik, že to bylo prakticky nemožné. A ano, my. Pořád mi přijde zvláštní, že chtěli fotku i se mnou, když mě v podstatě neznají, ale nu což.

,, Už v životě s váma nikam nejdu." Unaveně jsem spadla na nejbližší židli. Všichni se jen uchechtli s taky se posadili.

,, S mamkou máme v plánu jít zítra na oběd, přidáš se?" Zašeptal mi Aid.

,, Jasně, ráda Lauren zase uvidím." Usmála jsem se, což mi oplatil.

miluju tě, víš to?Kde žijí příběhy. Začni objevovat