,, Tak co? Jak se těšíš na natáčení?" Zeptal se El než nám donesli jídlo.,, Jsem děsně nervózní." Pousmála jsem se.,, Neboj, budu tam já, Emm, Aid." Při posledním slově trochu změnil tón hlasu.,, Debile." Pod stolem jsem ho kopla a usmála se.,, Co? Nic jsem neřekl?" Nadzdvihl obočí a mírně se usmál.,, Když myslíš." S chutí jsme se pustili do jídla.
,, Já platím." Vykřikli jsme jen co jsme dojeli.,, Já platím teď, ty příště." Navrhl.,, Fajn." Odpověděla jsem a nechala ho zaplatit účet, který činil pár dolarů.
,, Víš, já, přemýšlel jsem, že bych napsal knihu." Řekl mi po cestě do hotelu.,, To je úžasný." Usmála jsem se na něj a viděla, že se uvolnil.,, Můžeš počítat s tím, že budu první člověk co si ji koupí. A určitě to bude ta nejlepší kniha co jsem kdy přečetla." Povzbudila jsem ho a on mě objal.,, Děkuju.",, Jen říkám pravdu." Usmála jsem se a pohladila ho po zádech.
,, Ví už to ostatní?" Opět jsme se rozešli. Co si budem, muselo to vypadat docela komicky.,, Ještě ne, seš První člověk co to ví."
,, To nene." Vybuchla jsem smíchy, když jsme vešli do místnosti, kde už čekali ostatní. El mi vyprávěl, jak Rob cestou na první natáčení spadl ze schodů.,, Ale jo." Taky vybouchnul až jsme se svalili k zemi. Vždy když jsme se na sebe podívali, smáli jsme se ještě víc.
,, Však jste šli jen na oběd, co jste si kde pro boha dali?" Zeptal se trochu žárlivé Aid. Moment, žárlivě? Ne, to se mi jenom zdá.,, Jo, já chci taky." Přišel k nám i Rob. Při pohledu na něj jsme se přestali smát a jen co jsme se na sebe podívali s Eliotem, rozesmáli jsme se na novo.
,, Tys ji to řekl?" Urazil se. Jen jsem Zakývala hlavou na souhlas a snažila se přestat smát, páč mi docházel vzduch.
,, A mám toho na tebe mnohem víc." Řekl El když jsme se přestali smát a pomohl mi vstát.,, Ono toho je víc?" Zeptala jsem se šokovaně.,, Na všechny toho mám mnohem víc." Zašeptal mi do ucha a šibalsky se usmál.,, To potřebuju vědět." Zašeptala jsem nazpátek a taky se usmála.
