,, Ahoj, brzy se zase uvidíme." Objala jsem Lauren na rozloučenou.
,, No to si piš, přijedu vás navštívit." Pevně mě objala.
,, A jestli ne, tak my přijedeme sem." Odtáhla jsem se a nechala ji ať se rozloučí se svým synem.
,, Ahooj." Pustila jsem kufr na zem spolu s taškou a rozběhla se proti Eliotovi. Ten mě napodobil a oba jsme se objali. Teda, spíš jsme spadli a pak se objali.,, Tolik jsi mi chyběl." Nehodlala jsem ho pustit.
,, Ty mně taky, nemohl jsem se dočkat, až tě uvidím." Přitáhl si mě za pas blíž.
,, Já jsem tady taky." Ozvala se za mnou Emm. Eliota jsem pustila, ten se zatím vítal s Aidem, a otočila se na Emm.
,, Vypadáš snad ještě líp, než když jsme se viděli minule." Zašeptala jsem ji a taky ji pořádně objala.
,, To říkáš ty. Vypadáš jak bohyně." Usmála se na mě.
,, Tolik jste mi všichni chyběli." Se všema jsem se přivítala.
,, Zdravím vážení." Usmál se na nás Steve.
,, Ahoj rejžo." Usmála jsem se.
,, Už jste tady všichni, takže" Vytáhl klíče.,, Tady máte klíče od pokojů." Každému rozdal jeden.,, A zítra v deset ráno vás čekám na takové menší poradě, ohledně natáčení." Otočil se na patě a odešel.
,, Dala bych si dovolenou." Přiznala jsem, když jsem si vybalila kufr a se všemi jsem se sešla u recepce. Jdeme všichni totiž do pizzerie na večeři.
,, Teď jsme měli volno." Pousmál se Eliot.
,, Říkám dovolenou, ne volno. Chtělo by to úplně někam pryč, na nic nemyslet." Zasnila jsem se.
,, Radši pojď." Zasmál se Aid a zatáhl mě za ruku, abych se rozešla.
,, Ale neříkejte, že to taky nechcete." Otočila jsem se na všechny.
,, To neříkáme, jenom teď máme práci." Objal mě kolem ramen Rob.
,, Jste hrozní suchaři." Protočila jsem oči.
,, Jak já miluju pizzu." Blahem jsem protočila oči, jen jsem si kousla do své pizzi. Všichni se uchechtla, ale měli podobnou reakci.
,, Takže víme kam chodit na jídlo." Přiznala Emm.
,, Dneska vás zvu." Zaplatila jsem účet.
,, Tys jí něco nalil?" Podíval se Tom na Aida.
,, Nic jsem ji nenalíval." Bránil se.
,, Proč by mi měl něco nalít?" Podivila jsem se.
,, Chováš se jak opilá." Pokrčil rameny.
,, No bóže, tak jsem vás jednou pozvala na pizzu, už to neudělám." Protočila jsem očima.
,, To neříkám."
,, Radši jdeme, ještě se pohádáte." Zvedl se Aid a všichni ho napodobili.
,, Máma píše, že tě mám pozdravovat." Usmál se na mě.
,, Taky pozdravuj. Nemůžu se dočkat, až jí znovu uvidím." Taky jsem se na něj usmála a zastavila se, abych se podívala na západ slunce.
,, Děje se něco?" Objal mě Aid kolem pasu, když všechny přesvědčil, že dojdeme v pořádku.
,, Proč myslíš, že se něco děje?" Usmála jsem se na něj.
,, Chováš se divně, jakoby tě něco trápilo." Starostlivě se na mě podíval. Odvrátila jsem pohled a sledovala tmavou noční oblohu.
,, Dneska je hezky." Usmála jsem se a zahnala všechny slzy v očích.
,, Ano, ano to je." Neodvrátil ode mě pohled.
,, Co?" Trochu jsem se zasmála, když jsem se odvážila na něho podívat. Celou dobu ze mně nespustil oči.
,, Co se děje?" Usmála jsem se a stále rozmrkávala slzy.
,, Nic." Rozešla jsem se pryč.
,, Pokoj mám hned naproti, kdybys něco potřebovala, stačí zaťukat." Usmál se na mě a odešel do svého pokoje. Taky jsem se zavřela ve svém pokoji a hned se odešla vysprchovat.
Po dlouhé, teplé sprše jsem si lehla do postele a snažila se co nejdřív usnout, což se mi naštěstí do pár minut podařilo.