,, Tak co?" Zeptal se Aid jen co jsme se objali. Přijel za mnou, abychom za tři dny mohli odletět spolu na natáčení.
,, Poslala mě do háje. Myslím si, že už mi neodpustí." Vzal si kufr a objal mě kolem ramen.
,, Neboj, odpustí." Hodila jsem si jeho tašku přes rameno a odešli jsme k autu.
,, Každopádně, je víkend, takže si ho náležitě užijeme." Stáhla jsem si kšiltovku více do obličeje kvůli paparazzi.
,, Takže co je v plánu?" Zeptal se Aid v autě.
,, První ke mně, potřebuju si zabalit."
,, To ještě nemáš nic zabaleno?" Zhrozil se
,, Tak nějak nebyl čas. Většinou, když jsem měla chvíli, jsme si psali nebo volali. Nebo se mi prostě nechtělo." Pokrčila jsem rameny a zatočila.,, Ale to balení nebude trvat tak dlouho. Nanejvýš tři hodiny."
,, Mami.?" Zuli jsme se. Nakukovala jsem za rohy do místnosti jestli někde není. Nakonec jsem v kuchyni na lince našla lístek.
Ahoj broučků, ještě jsem si něco musela v práci vyřídit. Vrátím se kolem rána, jídlo máte v lednici, peníze na skříňce v pokoji, takže kdyby něco tak si běžte koupit. Povlečení máš připravené v pokoji na posteli a hlavně nic nevyveďte.
Pac a pusu, máma<3
Přečetla jsem nahlas a papírek vyhodila. Oba jsme odešli ke mně do pokoje. Aid se rozhlížel, zatímco já mu připravovala místo na spaní.
,, Byla jsi roztomilá." Pousmál se nad mou fotkou, když jsem byla miminko.
,, Jakože teď nejsem?" Překřížila jsem si ruce na prsou.
,, Tak samozřejmě, ale tady tak jinak roztomilá." Usmála jsem se.,, Děkuju." Líbla jsem ho na tvář.
,, Chceš něco? Jídlo, pití?" Pokýval hlavou na nesouhlas.
,, Ani ne, děkuju."
Lehli jsme si na gauč a koukali se na nějaký film. Byli jsme k sobě přitulený. Já měla hlavu na jeho hrudníku a on si mě k sobě mačkal víc. Nebudu lhát, bylo to velice příjemné.
,, Jsem doma." Rozlehlo se domem. Film jsem stopla a oba jsme si stoupli. Pousmála jsem se, když jsem viděla jak se v odrazu zrcadla upravuje.
,, Ahoj mami." Usmála jsem se a objala ji.
,, Tohle je Aidan." Ukázala jsem na něj, když jsme se odtáhli.
,, Dobrý den." Usmál se.,, Ahoj, normálně mi tikej. Jsem Linda." Za jeho natahnutou ruku si ho přitáhla do lehkého objetí. Aida to lehce překvapilo, ale usmíval se.
,, Hodím sprchu a udělám vám něco k jídlu." Už odcházela po schodech.
,, To nemusíš, my jsme už udělali Caesar salát." Na schodech a na nás otočila a usmála se.
,, Děkuju." Odešla a po chvíli se ozvala sprcha.
,, Líbíš se jí." Usmála jsem se a loktem do něj drkla.
,, Myslím, že jsem si stihl všimnout." Taky se usmál.,, A teď to musíme dokoukat." Souhlasím s ním, tak jsem ho zatáhla jsem ho opět na gauč a uvelebila se na něj.
,, Kde vůbec budeš spát Aidane?" Přišla mamka a sušila si vlasy ručníkem.
,, Ustlali jsme u mě v pokoji." Podložila jsem si rukama bradu a podívala se na mamku.
,, A v kdy že máte to natáčení?" Sjela nás pohledem a pousmála se.
,, Za tři dny odlétáme." Odpověděla jsem a nechápala její výraz.
,, A co máte mezitím v plánu?" Šibalsky se pousmála.
,, Nic specifického pokud vím." Pokrčil rameny Aid a já přikývla.
,, Val, prosím tě, pomůžeš mi na chvíli?" Přišla mamka, když dojedla.,, Jasně." Zvedla jsem se a odešla za ní do ložnice.
,, Copak?" Zavřela za náma dveře.
,, Sundáš prosím tu krabici?" Ukázala nahoru na skříň.
,, Jasně." Stoupla jsem si na postel a natáhla se.
,, Takže vy spolu chodíte?" Zarazila jsem se v pohybu a málem mi na hlavu ta krabice spadla. Tak tak jsem ji chytla a položila na postel.
,, Cože? Né. Jsme jen kamarádi. Proč si to myslíš?" Posadila jsem se vedle ní na postel. Vrtá mi hlavou proč si to lidé myslí. Chci říct, to jako nemůžu mít kamarády, aby si lidi nemysleli že spolu něco máme?
,, Nenarodila jsem se včera holčičko. Já sama si procházela fází zamilovanosti, vím jak to chodí. Navíc tě znám už od narození. Už několikrát jsem tě viděla zamilovanou." Má recht. Ale zamilovaná nejsem, to rozhodně ne. Ani se neznámé natolik abych byla.,, A nezkoušej mi namlouvat že ne. Vidím to. Nebo ještě hůř, ani ty sama to nevíš, možná si to nechceš přiznat." Pohladila mě po zádech.,, Ale vidím jak na sebe koukáte."
,, Mami ale mezi námi nic není. Opravdu jsme pouze kamarádi. A nijak na sebe nekoukáme." Mamka jsem pousmála.
,, Jednou zjistíš, že mám pravdu. Vidím to už teď." Stoupla si.,, No nic, vrať se k němu, ať tam není moc dlouho sám." Usmála se.
