Rainbowbear /Larry Stylinson

25.

Harry

Než si stihnu všimnout je pátek. Obědvám v kanceláři a plánuju překvapení pro Louiho. Moc se na to těším. Zítra. Večeře. Má rád těstoviny, tak  by byla dobrá italská. Nebo možná ta kde jsme měli první rande? Vibrující telefon přetrhne tok mých myšlenek.

"Ahoj Zee"

"Ahoj, rozešli jsme se s Gigi. Ty, já, pivo dnes? Pozveš i Louiho a jeho kluky?" Chrlí ze sebe Zayn. Snad se ani nenadechoval mezi slovy.

"Cože? A jsi v pohodě?"

"Jasně jasně, co to pivo?"

"Se mnou můžeš počítat, ostatních se zeptám a dám vědět."

"Ok. Dej vědět. Čao!"

Ukončil hovor a já jen zírám na utichlý telefon. Nechápu co se právě stalo. Zayn se rozešel s Gigi? A oznamuje to jakoby to snad chtěl slavit? Točím se v kruhu zmatených myšlenek. Náhle mě napadne, že by to mělo něco společného s jeho pochybnostmi? Co se mohlo stát? Vážně je v pořádku? Stále si dělám starosti, ale jestli je jeho přáním pánská jízda, uděláme pánskou jízdu.

"Ahoj Hazz, copak?"

"Ahoj Boo, volal Zayn chce dnes zapít rozchod. Ptal se jestli se s klukama přidáte?"

"A nebude mu vadit že bereš i přítele? Nechcete být sami?"

"To on přišel s tím ať vás pozvu. Spíš jakoby chtěl slavit než truchlit. Sám to nechápu."

"Ok. Napíšu klukům." Ještě si vyměníme pár roztomilostí a s úsměvem pokládáme hovor.

I přes to že se každou chvíli v myšlenkách vracím k Zaynovi a starosti o něj, jde mi práce překvapivě od ruky. Konečně mám padla a opouštím kancelář. Starost o Zayna mě tak úplně nepřešla, ale zároveň se i těším že se všichni sejdeme.

Když vycházím z budovy, Loui už tam na mě čeká. Trochu se nadšeně začervenám, když vidím že mi ten krásný gentleman spěchá otevřít dveře. Dá mi pusu na tvář a zavírá za mnou. Před autem trochu popoběhne a už s úsměvem nasedá do auta.

"Psal jsi klukům, jdou s námi?"

"Jop, přidají se. A co Zayn, ozval se ještě, je v pohodě?" Jeho starost o mého kamaráda mě až dojímá. Jak jsem si tohle stvoření zasloužil?

"Už se neozval, myslím že detaily se dozvíme večer. Ale vážně zněl neutrálně až v pohodě."

~~~

Je to zvláštní ale u klubu jsme první. Nechápu, jak to děláme. Do práce se nám nedaří dorazit na čas víc než jednou týdně ale na sraz s přáteli jsme už po druhé dorazili první. Zayn se objeví hned vzápětí. Úsměv od ucha k uchu. Pevně obejme nejdříve mě a poté i Louiho. Ten se na mě přes Zaynovo rameno zmateně podívá. Co se to děje? Zee vypadá šťastnější než za poslední měsíce.

"Zee jsi v pohodě?" Ptám se zmateně.

"Nevypadám snad? Myslím, že nakonec to bylo to nejzdravější rozhodnutí pro nás oba." Spokojeně se usmívá.

Než na to stihnu cokoli říct, už se k nám hlučně přidávají i Liam a Niall.

"Tak rozjedem tu párty?" Směje se Niall. Jejich příchodem se Zee rozzářil ještě o trochu víc, pokud to vůbec bylo možné.

"Lets go boooys" rozesmátý Zayn dá ruce kolem ramen opozdilců a společně vcházíme do baru kde jsme se s Louisem poznali.

Zabíráme si box a já jdu pro první rundu. Když se vrátím s tácem piv a panáků, kluci u stolu se baví o chystaném výletu. Začínají se sázet, kdo bude na vrcholu první. Zayn se posťuchuje s Liamem kdo z nich prý sesadí korunu panu fotbalistovi. Louis se jim jen směje, a když ke mě zvedne oči zvláštně se uculí. O co jsem tak asi přišel?

Začínáme z volna ale netrvá dlouho a všichni jsme při nejmenším v dobré náladě. Bavíme se. Jsme určitě nejhlasitější v celém baru. Lou už na mě téměř leží. Zayn má hlavu opřenou o Liama. Je čas trochu pohnout s tou flaškou uprostřed stolu. Nesmějte se nám ale parta dospělých chlapů hraje 'never have i ever' v baru plném lidí.

"Nikdy jsem nepředstíral nemoc, abych nešel do práce." Začíná Liam, všichni ostatní pijí.

"Nikdy jsem neporušil zákon."

"Počítají se dopravní předpisy?" Ptá se se zájmem Lou.

"Ano, zahrňme i dopravní předpisy." A napijou se všichni.

Hra začala z lehka, ale eskaluje celkem rychle. To vysvětluje hlasitý smích i to jak rychle mizí obsah flašky.

"Nikdy jsem to nedělal na veřejnosti." Málem se zadusím když to Niall řekne. Okamžitě si vzpomenu na les a dominantního Loua. I on zareaguje. Jeho oči naplněné touhou ulpí na mých rtech. Oba se beze slova napijeme. Ostatní se po sobě jen podívají.

"Chceme vědět kdy a kde jste spolu něco vyváděli?"

Lou se jen ušklibne. "Myslím že je na čase se protáhnout, dámy." Natáhne ke mě ruku a ukazuje směrem k parketu. Všichni se zvedneme a přesuneme na parket. Dj je dobrý, hudba hlasitá. Blbneme, předvádíme absurdní kreace. Parket kolem nás je plný lidí. Všichni se vlní a poskakují do rytmu. Až když jsme dost uřícení, vydáme se zpátky do boxu.

"Zajdu pro další pití" spíš znakuje než říká Lou. My ostatní se usadíme do boxu a já pozoruju jeho drobnou postavu, jak se prodírá k baru. Li a Zee se spolu něčemu smějí, ale já je nevnímám. Pozoruju Louiho, jak se opírá lokty o bar a čeká než si ho všimne barman. Přesně takto jsme se poznali. Tohle byl moment, kdy jsem konečně sebral odvahu a šel ho oslovit. Vstávám, abych i jemu připomněl tu chvíli na kterou myslím. Než se však dostanu k baru naskytne se mi téměř děsivá podívaná. Přesně jako jsem ho držel já, ho teď kolem pasu objímá nějaká brunetka. Úplně zamrznu na místě. Žárlivost proudí celým mým tělem. Nevím co si počít. Jen tak tam stojím a pozoruju, jak se k mému příteli tiskne cizí žena. A on ani nevypadá že by mu to vadilo.

Úplně rozhozený se vrátím zpátky do boxu. Nechci dělat scény ani kazit Zaynovi náladu, ale mám problém to rozdýchat. Na hrudi mi leží závaží. Do očí se mi derou slzy. Jsem naštvaný.

Netrvá dlouho a Zayn si všimne změny mé nálady. Obejme mě kolem ramen a já se nenamáhám nic vysvětlovat jen ukážu směrem k baru, kde můj přítel stojí a nadšeně si povídá s tou brunetkou.

První slza mi stéká po tváři. Lou se vrací ke stolu i s brunetkou zavěšenou na jeho paži. Snažím se vypadat klidně. Naštvaně si setřu zbloudilou slzu a nasadím úsměv. Možná je můj výraz méně přátelský než obvykle, když se k nám Lou i s tou neznámou připojí.

"Ahoj" pozdraví s úsměvem.

"Eleanor?!" Zmateně a překvapeně vysloví najednou Ni i Li.

Máte radost že jsem z5?

Váš názor mě zajímá?

Jak jste si užili léto?

Komentáře a votes samozřejmě potěší ❤️

L.