Rainbowbear /Larry Stylinson

26.

Louis

Spokojený a trochu povolný se vydám k baru pro další flašku a pár piv. Stojím a čekám než si mě všimne barman. Trochu se pohupuju v bocích a vzpomínám, že přesně takto to začalo s Harrym. Chci se na něj ohlédnout, když se mi okolo pasu omotá štíhlá ruka. Ten pocit je svým způsobem povědomý, ale zároveň nepříjemně cizí. Nemusím se ani pořádně nadechnout abych věděl, že znovu ucítím tu květinovou vůni.

Nevím jak se mám cítit. Ten dotek je tak povědomý. Zároveň jsem ho asi nechtěl cítit znovu. Minulost mě udeří do tváře. Nakonec se však uvolním. Není důvod se stresovat s Eleanor se známe v podstatě od školky.

"Ahoj cizinče. Dlouho jsi se neozval." Předstíraně mě kára, úplně stejně jako to dělala už když jsme byli děti.

"Ahoj El, no hlavně že ty ses přetrhla snahou mi zavolat, co?" Už uvolněnější ji škádlím. Přece jen byla součástí mého života po hodně dlouhou dobu. Byla moje první, před tím než jsem si plně přiznal, že jsem gay. Nebylo to tehdy lehké ani pro jednoho z nás.

Zatímco objednávám pití, stojí se mnou a povídáme si. Položí mi dlaň na biceps, nejsem z toho nadšený ale neucuknu. Barman přede mě postaví tác s mojí objednávkou. Vezmu ho a zamířím zpatky ke klukům, Eleanor se ke mně beze slova přidá zavěšená na mé paži.

Sice mi to trochu kazí náladu ale neprotestuju.

"Ahoj" pozdraví El vesele všechny u našeho stolu.

Výraz Liama a Nialla v tu chvíli stojí za to. Samozřejmě se s El znají taky, ví čím jsme si prošli. Byli to oni, kdo mi stál po boku ve chvílích, kdy jsem zvažoval sebevraždu, kdy jsem si myslel že jsem hříčka přírody. Proto mě ani nepřekvapí ta směs emocí, která se jim zračí v obličeji. Ještě stále vstřebávám všechny emoce spojené s tímto závanem minulosti, takže mi chvíli trvá než pohledem vyhledám Harryho. Tento výraz jsem v jeho tváři ještě neviděl. Je trochu strašidelný. Na jednu stranu se usmívá ale jeho oči by mohli zabíjet. Co se tu tak mohlo stát? Vůbec tomu nerozumím. Co mu mohli kluci provést?

El mě natlačí do boxu vedle Liama a sama si sedne vedle mě z druhé strany. S rukou položenou na mém stehně se otočí na Liama s Niallem a začne si s nimi povídat. Cítím se uvězněný a nevím co s tím. Harry se na mě ani nepodívá. Povídá si se Zaynem jakobych tu vůbec nebyl. Nevím co si o tom myslet. Niall těká očima kolem té imaginární hranice, která se z ničeho nic objevila přímo uprostřed stolu a oddělila tak náš stůl jakoby se ta párty před více než měsícem vůbec nestala. A my si byli zase cizí.

Čas plyne a já jsem čím dál tím zmatenější a smutnější. Nechci nic jiného než se s Harrym tulit pod peřinou. Ale zatím to vypadá, že z mě neznámého důvodu budu dnes spát poprvé po týdnech sám ve své posteli.

El už dlouho nikoho nepustila ke slovu. Obstarává celou konverzaci, jen sem tam se zeptá na něčí názor. Vždy byla taková. Když se napije je hodně ukecaná a celkem sebestředná.

Harry se najednou omluví a začne se loučit. Než stihnu jakkoliv reagovat zmizí v davu aniž by mi dal šanci jít s ním. Co se to s ním dnes proboha stalo?!

Zayn se na mě se zdviženým obočím podívá. "A ty jen sedíš a nic neuděláš?" Mluví jako bych měl chápat co se právě stalo.

"Ale vážně zvedej ten svůj fotbalový zadek!" Přisadí si Niall. Stále jsem zmatený. Očividně minulost zasáhla i moje IQ, protože pořád nechápu co se stalo.

"Promiň El, popovídáme si jindy. Teď musíme zachránit dva idioty." Rozhodne Liam, popadne mě za paži a táhne směrem k východu. Já i El se tváříme asi stejně nechápavě.

"Ty jsi snad úplně slepý!" Zakřičí na mě všichni tři najednou, jen co vyjdeme na čerstvý vzduch před bar.

"Co?!" Nechápavě se na ně dívám.

"Ty jsi vážně idiot!"

"Běž za ním! Doufám, že víš kam, protože mě to své místo nikdy neukázal." Pomalu mi začíná docházet, co je špatně. Harry žárlí kvůli Eleanor.

"Oh shit!"

"No hurá!" Ozve se trojhlasně.

Už se ničím nezdržuju. Vybíhám směrem k parku a usilovně doufám, že je to jeho jediná skrýš. Jsem zadýchaný. Naštvaný sám na sebe. Jak jsem si toho mohl nevšimnout. Je mi do pláče. Moje bolestivá minulost ranila mou šťastnou současnost. Jsem idiot. Dobíhám do parku, sotva popadám dech.

Komentáře a votes potěší 😍

Jak se vám to zatím líbí?

Doufám, že Louiho neproklínáte moc.

L.