T H R E E

249 25 6
                                    


„Kolik je hodin?" zeptal se mě táta, když jsem měl v ruce mobil, za celou dobu jsem ještě nebyl v oceánu. Koupání v oceánu nebo v moři nemusím. Spíš preferuji bazény.

„Za pět minut tři," odpověděl jsem a dál jsem projížděl sociální sítě. Táta přikývl, a začal mluvit s mámou. Jejich komunikaci jsem neslyšel. Ani mě to moc nezajímalo, i když se na mě oba dva otočili. Podíval jsem se na ně, a nadzvedl jsem obočí.

„Chtěl bys ještě jít na bazén? Mají tam do osmi takže by jsme to stihli," odmlčela se máma, „třeba jen na chvilku." doplnila a usmála se na mě. Chvíli jsem přemýšlel, i když jsem přikývl.

Rodiče začli uklízet věci z pláže, a já se podíval směrem k baru. Baristu jsem tam neviděl, spíš jsem tam viděl jednu paní, a Dristu. Pokrčil jsem rameny, a pomohl jsem rodičům.

Camp je blíž k bazénu, ale všichni ti kteří jsou z campu nebo v hotelu, což je náš případ. Mají na bazén vstup zadarmo. Jen si otevřete branku, takovým náramkem.

——

Sakra to nemyslí vážně. Začal jsem se stresovat. Sakra proč mám stresy. Dorazili jsme k bazénu. První čeho jsem si všiml, byl barista a jeho kamarádi, které jsem taky viděl když hráli volleyball.

Rodiče si ho zatím nevšimli, takže mě nebudou provokovat. Teda do té doby než ho taky uvidí, a neudělají mi nějaký trapas. Chodili jsme kolem bazénu, aby jsme našli tři volné lehátka, nejlépe vedle sebe. Já se vyhýbal, a pořád jsem kličkoval kolem rodičů, aby si mě barista nevšiml. Proč se chovám takhle?

„George?" zastavili jsme se konečně u volných lehátek. Podíval jsem se na rodiče kteří se na mě divně koukali. Asi si toho všimli.

„Je ti něco? Chováš se divně, od té doby co jsme tady," zeptala se mě máma, když položila věci na lehátka. Zatřepal jsem hlavou a podíval jsem se po areálů.

Byli ve vodě a dělali blbosti. Když budu dělat, že mě nezajímají budu v pohodě. Zatřepal jsem hlavou a znovu jsem si sundal tričko abych zůstal jen v plavkách.

„Půjdu si koupit vodu, mužů prosím nějaké peníze?" zeptal jsem se táty, který mi do ruky dal nějaké peníze. Poděkoval jsem, a šel jsem pomalým krokem k menší kavárně, která se pořád nacházela v areálu.

Trošku jsem se zamračil, když jsem viděl jaká řada tam je. Zkřížil jsem si ruce na hrudi, a čekal jsem. Neuběhla ani minuta, a já cítil pohyb vedle sebe. Poprvé jsem to ignoroval, než mě vyrušil hlas. Leknutím jsem nadskočil.

„Chceš vodu?" podíval jsem se vedle sebe, když jsem viděl toho baristu. Sakra. Měl v ruce vodu, vypadala studeně a neotevřeně. Zmateně jsem se na něho koukl, pochopil to.

„Vím zní to blbě," zahihňal se, „slyšel jsem tě že si chceš koupit vodu, ale vypadá to že v té řadě čekat nechceš takže mám jednu u sebe. Není otevřená nic." jop byl vyšší, aspoň tak o hlavu. Nabízel mi vodu, a mně to bylo blbé to odmítnout.

„Ne, můžeš si jí nechat jsem v pohodě." usmál jsem se na něho, on zpátky ale místo toho mi dal vodu do ruky. Nadzvedl jsem obočí.

„Prostě si jí vem, to je jedno. Jak se vůbec jmenuješ?" zeptal se mě, a ušklíbl se. Zase jsem cítil horko v mých tvářích.

„George, ty?" šel jsem pryč z řady, protože jsem viděl lidi kteří, za mnou stojí.

„Clay-" chtěl ještě něco říct říct ale vyrušil ho menší kluk s kšiltovkou který na něho volal. Clay si povzdechl a znovu ne na mě koukl.

„Ještě se uvidíme Georgie," mrkl na mě, a běžel zpátky k bazénu.

Podíval jsem se na vodu v mojí ruce, a začervenal jsem se, a zahihňal jsem se pro sebe. Co mi ten kluk dělá.

____________________________
Words:621

Protože jsem hodná, tady máte menší kapitolu 🤭

Poděkovat hned. 🍴🍴🍴

Nene jk ily all. <3

Holiday love /Dnf/ ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat