T E N

222 21 3
                                    



S úžasem jsem se díval kolem sebe. Clay měl na tváři úsměv a díval se před sebe, potom zavřel oči když začal foukat další teplý vánek. Nemohl jsem to vydržet a musel jsem se usmát. Něco takového jsem dlouho neviděl. Bylo to uklidňující, se na něco takového koukat, bylo to krásné.

„Jak jsi tohle místo našel?" přerušil jsem naší chvilku ticha, pak jsem si povzdechl, „Ne blbá otázka ty tady bydlíš." zahihňal jsem se nad svojí hloupostí. Mohlo mi dojít že Clay tady žije a tohle místo může znát už několik let.

Clay se ušklíbl a rychle se podíval na mě a pak si sedl na zem. Nesedl si tak blízko aby nespadl z útesu, ale taky si nesedl zas tak daleko. Přesedl jsem si k němu. Zase kolem nás kolovalo ticho, ale příjemné. Líbilo se mi tu. Všechno si musím užít.

Pamatuji si jak mi rodiče řekli, že poletíme na deset dní na Floridu, aby si odpočinuli oni ale také já. Byl jsem nadšen z toho že se konečně půjdu podívat do Ameriky, protože jsem tu chtěl vždycky jako malé dítě. Ale nebyl jsem moc nadšen z cesty když jsme tu letěli.

V letadle jsem seděl vedle nějaké paní která mluvila ze spaní, plus měla vedle sebe své dítě které vypadalo tak na dvanáct let. Spalo asi tak jednou, a bylo hodně upovídané. Ale když jsem si dal sluchátka do uší, tak všechno bylo aspoň na chvilku v pohodě, než se mi vybily, a já musel zase čekat až budou znovu k použití. A tohle se stalo asi třikrát za celý let.

„Jsi takový menší stalker víš to?" potichu jsem se zasmál, když jsem tohle oznámil Clay. Zmateně se na mě podíval, až po chvíli se mu na rtech objevil úsměv s nadzvednutým obočím.

„Vůbec nevím jak to myslíš," zatřepal hlavou a znovu se podíval před sebe. Zahihňal jsem se, Clay vypadal jako kdyby přemýšlel jak to myslím.

„Myslím to tak že mě vždycky najdeš, i když jsem ti vůbec neřekl kde jdu idiote," plácl jsem ho kamarádsky po rameni.

Clay zalapal po dechu a chytl se za rameno kde jsem ho bouchl. A falešně dělal že ho to bolí. „To nebylo moc hezké od tebe George," bouchl mě taky do ramena jako jsem mu to udělal já.

Začal jsem se smát, a bouchl jsem ho ještě jednou. Samozřejmě jsme to dělali tak, aby jsme si navzájem neublížili, bylo kamarádské bouchání.

„George dobře přestaň," zasmál se když jsem ho bouchl znovu, bouchl jsem ho ještě naposled a pak jsem se uklidnil. Zívl jsem když jsme zase upadli do ticha, po tom co jsme se oba dva dosmáli.

Najednou jsem si vzpomněl, „Jo pak by si mohl jít se mnou k hotelu musím ti vrátit tu mikinu kterou si mi dal na pláži." oznámil jsem s úsměvem když jsem si začal hrát se svými prsty na rukách.

„Řekl jsem že mi jí vracet nemusíš, plus jich mám doma hodně je to v pohodě," protočil s úsměvem oči. Zasténal jsem, Clay se zasmál.

„Fajn ale řekni mi kdyby jsi jí chtěl vrátit," řekl jsem když jsem si upravil vlasy které mi spadly do očí.

„Oh, věř mi nebudu ji chtít zpátky." mrkl na mě když stanul ze země. Nadzvedl jsem na něho jedno obočí.

„Kam jdeš?" zeptal jsem se ho když jsem se postavil vedle něho. Clay se na mě koukl, když si spravil kraťasy které měl na sobě.

„Půjdeme si koupit zmrzlinu a počkáme na západ slunce, a jestli budeš chtít můžu tě pak doprovodit zpátky k hotelu?" upravil si vlasy a u toho se díval na mě.

Rychle jsem přikývl, „Jo!" zahihňal se a já s ním, společně jsme šli zase pryč.

_____________________________________
Words:616

» Omlouvám se pokud kapitoly nejsou nějak dobré nebo něco. Zase upadám do své nálady kterou jsem nechtěla aby se vrátila. Moje nálada šla zase dolů a já nevím co mám dělat. Děkuji <3 «

Holiday love /Dnf/ ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat