N I N E - T E E N

184 22 5
                                    



15:45

Čím blíž se blížila pátá hodina, tím víc jsem byl ve stresu. Asi před pěti minutami jsem dostal zprávu od mámy, kde psala že mám být v pět doma. Možná je to ubohé že takhle nad tím přemýšlím, i když nejhorší věc se může stát je, že dostanu seřvané.

Povzdechl jsem si, když jsem míchal svůj milk-shake. Byli jsme u plážového baru, kde teď měla směnu máma od Clay, se kterou jsem se seznámil a taky, Drista.

„Budeš to ještě pít?" zamumlal vedle mě Alex, který hypnotizoval moje pití. Otevřel jsem pusu, ale hned jsem ji zavřel když jsem ucítil pohyb vedle mě.

„Nech ho to dopít Alex." zasmál se Wilbur. Musel jsem se pousmát, ale kývl jsem směrem k Alex.

„Můžeš si to vypít já už to nechci," podal jsem mu skleničku, kterou si s úsměvem vzal. Protočil jsem očima, jak dítě.

„Teď bude mít víc energie než měl teď." ušklíbl se Will, a napil se své vody kterou měl před sebou. Podíval jsem se na Alex a pak na vanilkový milk-shake.

Pokrčil jsem rameny, „Myslím že to už je jedno." zahihňal jsem se, když jsem viděl polo prázdnou skleničku.

„Myslím že ho vezmu někde jinde aby si tady neobjednal rovnou dalších deset." zasmál se Will naposledy, a vzal Alex za paži neznámo kam.

„Kdy máš být zpátky v hotelu?" nadskočil jsem leknutím a podíval jsem se znovu před sebe. Uvolnil jsem se když jsem viděl kdo to je, stál opřený o ruce za pultem.

„Co tam děláš?" nadzvedl jsem obočí. Podíval se na mě jako na idiota, jo blba otázka. Protočil oči s úšklebkem, který je u něho zvykem.

„Pracuju tu. Nemůžu tu být?" začal si hrát s jedním prstýnkem který má na ruce, usmál jsem se.

„V pět mám být zpátky," zamumlal jsem, teď se mi do toho moc nechtělo, ale musel jsem. Clay neví co se děje a já, bych mu to chtěl říct. Clay pomalu přikývl ale stále se na mě záhadně díval.

„Stalo se něco? Když si byl naposledy v hotelu?" zeptal se pomalu, radši aby se nic nestalo.

Přemýšlel jsem jak mu to říct, nebo vysvětlit ale jiné řešení nebylo než mu to ukázat. Vzal jsem si mobil z kapsy a klikl jsem na chat s tátou, projížděl jsem přes náš chat než jsem našel kde naše konverzace začala. Pomalu jsem mu podal mobil a on pochopil. Vzal si ho do ruky a začal číst, vypadal že ho to zajímá, ale nevěděl jsem jestli to chce jen vědět protože rád slyší drby ostatních, nebo se jen o mě zajímá.

Po asi minutě mi mobil podal zpátky, kvůli jeho obličeji jsem nemohl vyčíst co si myslí. Ale možná jsem tam viděl špetku obavy?

„Takže pár následujících dnů se neuvidíme?" měl smutek v jeho hlase, nechtěl jsem souhlasit nebo abych mu hned na to říct 'ano' ale nic jiného mi nezbývalo.

„Asi ano, ale můžeme to nějak udělat, že se po taji budeme setkávat." i když jsem nevěděl jestli mi něco z mých plánů vyjde.

Bylo mezi námi ticho, ani jeden jsme nevěděli co říct. Já se díval do země a nereagoval, nevěděl jsem jak.

Mobil který jsem měl v ruce tak jsem zapnul, zajímal mě čas..16:14. Cítil jsem se nepříjemně. Jako kdyby mě fakt něco čekalo a nebo, to je moje chyba protože moc nad tím přemýšlím i když se nic tak hrozného stát nemůže.

„Asi půjdu," řekl jsem, nechtěl jsem jít ale chci to už mít za sebou, „chci už to mít za sebou." dopověděl jsem. A konečně se koukl na Clay, jeho jemně kudrnaté vlasy měl v očích.

Obešel celý bar a já si stoupl konečně na nohy. Postavil se přede mě. Chvíli jsme tak stáli před sebou, než jsem cítil jeho ruce kolem mého těla. Objal mě. Chvíli jsem byl v šoku než moje tělo začalo reagovat a já ho objal nazpět. V té chvíli se mi chtělo brečet, takhle dlouho mě nikdo neobjal.

Trošku se odtáhl, ale stále měl ruce kolem mě a já, to stejné, „Napiš mi až budeš v hotelu a pak, mi zavolej jak to dopadlo, pokud ne tak aspoň napiš." zašeptal.

Měl jsem slzy v očích, takhle dlouho jsem se necítil, proto jsem jen přikývl aby se můj hlas v polovině věty nezlomil. Naposledy jsem ho pořádně objal.

„Však se neloučíme napořád," zahihňal se. Protočil jsem očima a jemně, jsem ho bouchl do zad.

„Drž hubu, sám si to začal." znovu jsem se odtáhl a podíval se do jeho očí, usmál jsem se.

„Zavolám ti, pa Dream." jemně jsem mu rozcuchal vlasy a zamnou, se jen už ozval smích.

To se zatím loučíme třeba jen na den a půl, ale nevím jak se budeme loučit až tato dovolená skončí.

___________________________________
Words:791

Holiday love /Dnf/ ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat