Holiday love /Dnf/ ✓

T W E N T Y - S E V E N

15:15

Lavička ve stínu jak na tohle jsem se těšil, aspoň trošku to pomáhá, a když k tomu přidám ledovou tříšť, možná je to taky nejlepší kombinace. A představa, že za pár dní odletím, zpátky do Londýna, kde bude zase třikrát týdně pršet mě děsí.

Od té doby co jsme odešli od cukrárny s ledovou tříští, se cítím stále divně a nepříjemně. A taky se mnou Clay moc nemluví, nevím co si myslet, popravdě mě to docela vytáčí.

Karl sedí vedle mě, a popijí stále svojí tříšť a já ho napodobuji. Clay a Nick, nás dočasně ignorují, protože mají svou vlastní debatu. Můžu říct, že Karl by se do ní taky rád přidal, a já samozřejmě taky. Ale nemůžu být takový, možná ani nechtějí abych něco věděl.

Seděl jsem v klidu, a v puse měl papírové brčko, které se zdálo, že se každou minutou rozpadne. Jak já je nesnáším. Nadávám na ně od zatáčku, budu až do konce.

Z dálky, jsem slyšel lidi kteří si povídají, a taky děti, z kterých mi za chvíli upadnou uši. A taky konverzaci mezi Nick a Clay. Teda spíš jde slyšet jen mumlání, aspoň nějaká slova jsem mohl slyšet, ale z pár slov nebudu vědět o čem mluví.

Cítil jsem, jak mi mobil který jsem měl v kapse od kraťasů, zavibroval oznámení toho že mi přišla zpráva. Položil jsem tříšť vedle sebe, a podíval jsem se na oznámení které mi přišlo. Potichu a otravně jsem zasténal, a ještě k tomu jsem protočil oči. Pecka.

Mamka<3
Táta se ptá, a prosí jestli by jsi nakonec nemohl přijít ve čtyři?

Mamka<3 is typing...

Zanadával jsem si v duchu se staženou čelistí. Po asi deseti sekundách přišla další zpráva.

Mamka<3
Vidím tvůj obličej i přes mobil, ale neboj nějak ti to vynahradíme

Ušklíbl jsem se.

Me
Fajn, ale mám jednu otázku

Mamka<3
Ptej se

Me
Zítra dělá Clay přespávačku, mohl bych jít? :D

Chvíli jsem zůstal na zobrazenu, věděl jsem co se teď děje. Máma se ptá, a táta jen odpoví. Zkřížil jsem ukazováček a prostředníček aby to vyšlo. A zpráva která mi přišla, mi udělala větší radost.

Mamka<3
Dobře, ale žádné blbosti. Takže ve čtyři v hotelu :-)

Na to jsem už poslal jen palec nahoru. Vyšlo to jak jinak. Vždy je přemluvím, jen se divím že jsem nemusel u tady toho. Beztak co si teďka o mně říkají, už vidím ty další kecy až přijdu. Budou mě škádlit.

„George!" nadskočil jsem leknutím. Tohle jsem nečekal. Karl který měl ruce na mých ramenech, s velkým úsměvem. Nechápal jsem co se děje, takže jsem nadzvedl jedno obočí, aby pochopil že potřebuji vysvětlit určitou věc.

„Zak a Darryl přijdou! Čekají nás u volejbalového hřiště. Tak pojď." naznačil rukou abych šel, a taky jsem tak udělal. Zvedl jsem se z ohřáté lavičky i když byla ve stínu, paprsky slunce dosáhnou všude.

„Notak George pojď." teď to byl jiný hlas, který jsem moc znal. Konečně na mě mluví. Nick a Karl byli docela před námi. Jak můžou chodit tak rychle v takovém horku?

Zvedl jsem se z lavičky, a do ruky jsem si vzal ještě mojí nedopitou tříšť, která už skoro byla jen voda s určitým barvivem.

Přikývl jsem a šel vedle něj. Clay, jen se na mě usmál a pohladil mě po vlasech, jeho ruka mě objala kolem ramen. Někdy mi to je i divné že jsme se poznali jen před pár dny a už se chováme takhle. Ale koho to zajímá? Někteří spolu už spí hned po prvním dnu, tak proč se nechovat takhle.