Holiday love /Dnf/ ✓

T W E N T Y - F I V E

13:59

„Čokoládová je lepší," argument o zmrzlině, která je lepší se určitě setkal každý, ale že to bude takhle otravné že chceš přimět ostatní lidi že máš pravdu, tak to asi nedokážeš.

Clay, se semnou hádá od té doby kdy si koupil zmrzlinu. Vždy se hádáme o blbostech, které nejsou vůbec důležité.

„Vanilková je lepší," protočil jsem očima, a stále jsem poslouchal jeho kecy jak nemám pravdu. Nemohl jsem si pomoct a pro sebe jsem se usmál.

Mezi námi bylo ticho, nikdo nic neříkal, jen jsme šli vedle sebe. Písek se mi podlamoval pod nohama, jak jsem šel. Pořádně jsem se nadechl, a mohl jsem cítit vůni slané vody, a vůni léta. Můj úsměv se zvětšil a s tím, aji moje nálada.

„-i dám vědět." zase jsem zapomněl že na mě někdo mluví, zatřepal jsem hlavou a podíval jsem se na svou pravou stranu kde vedle mě šel Dream.

„Jo." rychlejší odpověď jsem určitě nikdy neřekl, jen jsem to nějak zamaskoval tím, že jsem ho celou dobu poslouchal. I když ví, že jsem ho neposlouchal.

Dream si povzdechnul a zastavil se ve své trati, já ho napodobil. Nadzvedl jsem obočí a on udělal to samé. Teď jsem se cítil jak v cirkusu.

„Neposlouchal si mě, poslední dobou vůbec neposloucháš." utřel si svojí ruku do jednoho kapesníku, když viděl že zmrzlina mu teče po ruce.

Díval jsem se na jeho ruce a jeho pohyby, než jsem se vzpamatoval, „Promiň, jen poslední dobou více přemýšlím."

Možná přemýšlení není to správné slovo, možná že více overthinkuju, než přemýšlím. Jeho oči si našly cestu k těm mým, a já ho nechal.

„Říkal jsem že ti dám vědět, ještě jak to bude s tou přespávačkou." než jsem stihl něco říct, už odešel. Připadal mi více naštvaný, možná že je to moje chyba?

Potichu jsem zasténal a snažil, jsem se ho dohnat. Což se mi taky povedlo, nedal jsem si říct a začal jsem na něho rychle mluvit, než dojdeme ke klukům.

„Clay, jsi v pohodě?" samozřejmě že byl v pohodě, jen já jsem se ho musel zeptat kvůli toho, aby nebyl na mě naštvaný.

Nechápavě přikývl hlavou, „Jo? Proč bych nebyl?"

Pokrčil jsem rameny, a svůj pohled zabodl do země. Možná jsem se neměl ptát.

„George!" zpozorněl jsem, a viděl jsem Karl který ke mně běžel. Nadzvedl jsem ruku abych mu mohl zamávat, gesto zopakoval.

„Můžu s tebou na chvíli mluvit?" zašeptal když ke mně doběhl, přikývl jsem, a jeho úsměv se ještě zvětšil, jestli to vůbec ještě bylo možné.

Vzal mě za paži a já věnoval poslední pohled Dream. Který se na nás s otázkou v očích koukal. Nechal jsem to být, a svojí pozornost jsem věnoval Karl.

„O čem chceš mluvit?" zeptal jsem se když mi pustil mojí paži, za kterou mě držel. Chvíli bylo ticho, než se začal hihňat. Hlavu jsem naklonil jemně na stranu, protože jsem nechápal co se teďka děje.

„Promiň, jen Nick řekl ať tě na chvíli zaměstnám," dal si ruku před pusu, když se začal smát. Vůbec jsem nechápal co je na tom vtipného, ale sám jsem se nad tím pousmál.

„A, to jako proč?" další otázka na kterou jsem se zeptal, uklidnil svůj smích předtím než mi mohl odpovědět.

Pokrčil rameny, a podíval se na mě když jsme pokračovali v chůzi neznámo kam, „Vůbec nevím, řekl jen že se potřebuje na něco zeptat Clay."

Ušklíbl jsem se, vůbec nevím proč, ale pokud chtěl něco s Clay probrat, v tajnosti tak to musí být něco co mezi mnou a Karl skrývá. Nebo ví o tom Karl něco?

„A ty víš na co se chce zeptat?"

Odkašlal si, a u toho zatřepal hlavou. „Ne,"

Protočil jsem oči se smíchem. Loktem jsem šťouchl do jeho boku. Začal se smát a já s ním.

„Notak Karl, všichni víme že to víš tak mi to řekni." provokoval jsem ho, a on si to nenechal líbit. Chránil se, aby mi to nemusel říct.

„Nemůžu ti to říct, logicky. Proto mě tě chtěl zaměstnat, abys to nevěděl." plácl mě přes rameno a zrychlil krok.

„Ugh, fajn když říkáš, ale stejnak to jednou zjistím." zasténal jsem.

Karl se zasmál, „To věř že to zjistíš." a vím že to nemyslel s ironií.

_________________________________________
Words:699

Vanilková zmrzlina je lepší.

Menší kapitola :)