Holiday love /Dnf/ ✓

T W E N T Y - T W O

Fourth day.
9:33

Všichni jsme byli na terase. Máma, táta a já. S tátou jsem neprohodil od včerejška, skoro ani jediné slovo. Maximálně jsme si řekli dobrou a nebo dobré ráno. Neměl jsem vůbec hlad, neměl jsem ani žádnou motivaci něco dělat. Jen jsem seděl na židli, když jemně foukal teplý vánek, máma chystala snídani, ale zase nám došli potraviny na ráno. Věděl jsem co mě čeká.

Když jsem čekal, tak jsem si pomalu vytáhl mobil z kapsy. Měl jsem tam plno oznámení, ale já je ignoroval. Až na ty oznámení, které jsou od určitého člověka.

Dream<3
Dneska budu v baru, pokud budeš mít příležitost můžeš přijít :)

Usmál jsem se, možná bych to nějak mohl zkusit.

Me
Celý den?

Dream<3
Jo, do osmi večer

Na to jsem mu jen hodil zobrazeno, když jsem slyšel jak někdo jde. Mobil jsem rychle schoval a podíval jsem se před sebe. Úlevou jsem si oddechl.

„Promiň, zlatíčko, mohl by si jít do pekárny?" zlatíčko. Málo jsem se pro sebe usmál, ale přikývl jsem. Máma mi podala pár dolarů, a ještě jednou mi poděkovala.

Jen se modlit aby tam nebyl ten člověk, na kterého teď nemám náladu.

——

Otevřel jsem dveře od pekárny, a podíval jsem se kolem sebe, byl tu skoro stejný počet lidí jako minule, možná o něco méně. U pokladny stála, nějaká starší paní, což jsem se pro sebe usmál.

K pokladně jsem došel hned, když jsem ho neviděl více jsem se uvolnil. Starší paní mě pozdravila a já nazpátek. Řekl jsem ji věci které chci a všechny mi podala. Až na jednu věc.

„To máme ještě ve skladu, hned ji vám donesu." omluvně se na mě podívala, a odešla. Já tam stál s papírovou taškou v ruce a čekal na poslední věc, abych mohl zaplatit.

Poslouchal jsem lidi jak si povídají, nebo jsem dýchal vůni kávy a čerstvě upečené jídlo. Ale vyrušil mě hlas, který jsem moc dobře poznával.

„Tak se znovu vidíme George," pohled se mi hned zvedl ze země, před sebou jsem viděl Oliver který se na mě ušklíbl. Ani jsem ho nepozdravil, ani úsměv jsem mu nedal. Nic si nezaslouží.

„Tak, jak to jde? Už si zjistil-" nechtěl jsem u toho nic slyšet, proto jsem ho přerušil, aby nemluvil.

„Přestaň lhát. Jediný kdo lže si ty. To ty si po něm chtěl peníze, tak přestaň hrát na chudáka." agresivně jsem zašeptal. Oliver se na mě jen koukal, nevěděl co říct. A já to věděl, věděl jsem že mám pravdu.

„Oliver, co tady děláš, máš být v kuchyni." řekla znovu paní, když mi podávala poslední věc na seznamu, poděkoval jsem, a konečně jsem mohl vypadnout.

——

„Přišel jsi pozdě." dal jsem velkou papírovou tašku na stůl, když mi máma poděkovala a táta na mě koukal vražedným pohledem.

„Promiň, musel jsem ještě čekat na jídlo které nebylo hotové." byla to lež ale i pravda. Odpověděl jsem mu, ale to mu nestačilo.  Postavil se, což mi nahánělo hrůzu.

„Dej mi telefon." připravil ruku, abych mu do dlaně dal svůj mobil.

Nadzvedl jsem jedno obočí, a podíval jsem se na připravenou ruku a pak zpátky na něho. Vzal jsem si mobil do ruky, ale nedal jsem mu ho.

„A to jako proč?" kurva. Co to dělám, vím jaký můj táta je, a najednou dělám tohle. Nebyl to dobrý nápad George. Někdy si tupý.

Máma mu něco mumlala, aby přestal ale stejnak se jí to nepovedlo. Věděl jsem že je naštvaný, a já litoval svých slov.

„Nebudeš mít telefon dva dny. Aby si mohl být s námi, a ne si psát s těmi idioty." držel jsem mobil pevně, a stále se mu díval do očí. Neudržel jsem se, musel jsem něco udělat nebo říct.

„První dny když jsme tu byli, si sám říkal že je to v pohodě, říkal si mi věci o Clay, že bych s ním mohl být, sám si mi dělal naschvály schválně abych s ním mluvil, ale teď. Teď ti to najednou vadí. Konečně když se s někým bavím, konečně mám někoho komu se můžu svěřit." slzy se mi nahromadily v očích, silně jsem zavřel oči, abych se aspoň trošku uklidnil, nic z toho nešlo.

„George. Dej mi ten mobil." co jsem mohl čekat, nic mi k tomu neřekne. Jen ať je po něm. Dal jsem mu mobil do ruky a rychle jsem běžel do pokoje kde jsem se zavřel. Záclony jsem dal přes okna, jen aby v pokoji byla tma. Tam jsem se neudržel a spustil jsem všechny slzy které jsem tak dlouho držel, už jsem to nedokázal, jen už aby všechno bylo za mnou.

Fifth day.
16:17

Pátý den. Dva dny bez kontaktu mezi Clay a ostatními. Včera jsme byli ve vedlejším městě, jménem Sanford. Bylo to tam krásné abych nelhal, příroda a vše co tam bylo stálo za to. I když moje nálada byla na nic, možná mi to město trošku i zvedlo náladu. Taky jsme více prozkoumali město kde vlastně jsme, což je Orlando. Všechno je tu moderní, a krásné možná jsem rád že jsme si vybrali stát jako je Florida. Ale vždy je nejlepší když tu někoho potkáte, a to se mi stalo.

___________________________________
Words:853

Koukala jsem se na mapu Floridy a taky měst které tu jsou zmíněné, proto vím jak tak nějak vypadají. Klidně se můžete kouknout jak města vypadají ať máte něco pro představu :]