Holiday love /Dnf/ ✓

T W E N T Y - O N E

„Víš že se tady nemůžeš zdržet," začal Dream, který si hrál s mými vlasy, když moje hlava byla na jeho rameni, „rodiče to najdou podezřelé."

Povzdechl jsem si, nechtěl jsem jít, ale musel jsem uznat že má pravdu. Jsem tu s ním už asi hodinu a aby jim to nebylo divné, vážně bych měl jít. Chtěl jsem přemýšlet nad tím, jak se uvidíme a všechno, ale jediné co mi padlo do mysli bylo jen abych se zvedl a konečně už šel. A to jsem taky udělal, zvedl jsem se, i když těžko, otočil jsem se na zelenookého blonďáka i když barva spíš do hněda.

Smutně se na mě usmál a já mu, úsměv opětoval. Není to naposled co se vidíme, ale mně to jako doba připadá. Jak si k člověkovi, kterého neznáte ani ne týden, můžete najít takové pouto a taky vypadat jako kdyby jste se znali několik let. Toť je asi má jediná otázka pro dnešek, dobrá otázka.

„Napiš mi až budeš v hotelu," řekl když se ke mně více přiblížil, jeden krok a byli by jsme úplně u sebe, moje oči se začaly naplňovat slzami, ale proč?

Věděl jsem že když s ním udělám oční kontakt, tak uvidí moje oči ve kterých mám slzy, jsem citlivý člověk a já to vím. Jeho pravá ruka se začala hýbat než přešla k mému levému líčku, jeho palec mi utřel slzu kterou jsem ani nevěděl že mi teče. Než jsem to věděl, více slz mi začalo téct po tvářích. Nevěděl jsem co dělám, proč brečím? Teď si o mně bude myslet bůhví co. Vzal jsem si své ruce a dal jsem si je před obličej, aby mě neviděl. Otočil jsem se trošku od něho, teď si připadám jak nějaké mimino které nedostalo bonbónek.

„Zlatíčko," vzal mě za zápěstí a chtěl mi dát ruce pryč z obličeje, ale já ho neposlouchal stále jsem je tam nechával.

„Georgie, no tak, koukni se na mě." pohladil mě po vlasech, ale jednu ruku stále nechával na mojem zápěstí. Ignoroval jsem ho, začalo mi být hůř a hůř.

„George." řekl s přísnějším hlasem, na tohle jsem už tak trošku poslechl. Moje oči zabloudily na jeho obličej, díval se na mě jemně, věděl jsem že mu mám věřit.

„Proč brečíš zlatíčko?" věděl jsem že jsem na tom špatně, když na mě alespoň promluví, prostě proč zrovna on, který žije na druhé straně země koule, jsem tu jen na dovolenou ale já se tu cítím doma. Více než v Anglii.

„Já nevím, prostě jsem se rozbrečel," stále jsem brečel, ale trošku jsem se zahihňal. Utřel jsem si slzy pod mými oči, a snažil jsem se více uklidnit.

Clay se zasmál, „Musíš už vážně jít, i když nechci aby si šel, nechci aby si měl problém."

Přikývl jsem, upravil jsem si vlasy a otočil jsem se. Málo jsem zakřičel a otočil jsem se znovu na něho, kde jsem ho přitáhl do pevného objetí. Zase jsem mohl cítit jeho ruce jak se omotávají kolem mě, a jaké teplo z něho jde, že bych mohl aji do pár minut usnout. Rychle jsem se odtáhl, abych moje myšlenky dál jinam, tyhle myšlenky ne. Ničí mě to čím dál víc.

Kývl jsem, „Napíšu ti, pa Dream." jemně jsem mu zamával a otočil jsem se. Když jsem od něho odcházel, moje myšlenky se obrátily do horšího. Chci mít tuhle dovolenou už za sebou, ale zároveň více jak z poloviny, nechci.

_______________________________________
Words:569

Chci vám už předem popřát veselé Vánoce 🥹<3