46. Moon

6.6K 507 31
                                    

Christi: "Justine..." šeptla jsem a dívala se na něj jak sedlá Moona. "Tak už pojď" zavolal na mě Justin a já si povzdychla. Pomalu jsem se začala přibližovat,ale když jsem byla od Moona asi tak deset metrů tak jsem se zastavila. "Není mi moc dobře" řekla jsem hned a doufala,že to zabere a nebude po mě chtít, abych šla ještě blíž. Justin si jen povzdychl a přešel ke mě. Rty přiložil na mé čelo a poté se od de mě odtáhl. "Horečku nemáš a vypadáš v pořádku" řekl a celou si mě prohlédl.


"Fajn,bojím se koní" řekla jsem narovinu a odvrátila od něj raději zrak. "Myslel jsem si to" řekl a chytl mě za ruku. "Ale věř mi,že Moon ti nic neudělá. On se bojí víc tebe než ty jeho" řekl a já se mu podívala konečně do očí. "Koní se bojím od narození, takže vážně nevím Justine" řekla jsem s menším povzdechem.

"Zeptám se tě jen na jedno.. Věříš mi?" zeptal se mě a pohladil mě rukou po tváři. "Věřím,ale..." nedořekla jsem to a Justin mi dal před rty prst na náznak abych byla ticho. "Pokud mi věříš,tak pojď" řekl a za ruku mě táhl pomalu k Moonovi. Pomalu jsem se vydala za Justinem,ale pořád jsem byla z Moona nervozní. Mám z Moona strach,ale je tu přeci Justin,takže by mi neměl ublížit.


Když už jsme byli naproti Moonovi tak jsem se schovala za Justinova záda a blíž jsem nehodlala jít. "Christi" řekl Justin a unaveně si povzdychl. "Pojď k němu, on si tě jenom očichá" řekl a já záporně kývla hlavou. "To po mě nechtěj" šeptla jsem mu těsně u ucha. Vážně se k Moonovi nepřiblížím až tak blízko, mohl by mě kopnout,nebo kousnout nebo dokonce sežrat. Dobře, tak to že by mě mohl sežrat trochu přeháním,ale vážně se ho bojím.


"Doopravdy ti nic neudělá" řekl a trochu mě od sebe odstrčil. Já jsem ale na nic nečekala a znova se přimáčkla k Justinovi jako klíště. "Christi pust mě" řekl a já svojí hlavu zabořila do jeho ramena. "Né že by mi to vadilo,ale chci tě seznámit s Moonem" řekl a já raději neodpovídala. Chvilku jsem jen tak stála a byla přilepená na Justinovo zádech,ale pak jsem se pomalu podívala na Moona. Vypadal vážně děsivě,ty jeho velké oči, byl mohutný a vysoký. Děsí mě.


"Nic ti neudělá" šeptl Justin a otočil se ke mě čelem. "Věř mi" řekl a na svůj prst si namotal můj pramen vlasů. Já jsem se podívala z Moona na Justina a pak jsem si skousla svůj dolní ret. Justin mi dal malou pusu na čelo a poté se od de mě odtáhl úplně,tak že jsem stála naproti Moonovi sama.


Stála jsem na místě jako přikovaná a vážně jsem si myslela,že omdlím. Celá jsem se orosila když Moon hlavu otočil ke mě. "Jdi blíž" uslyšela jsem Justinovo hlas a všimla si,že byl pár kroků vedle mě. To co mi právě teď řekl bylo šílené,nepůjdu blíž. To ať po mě nechce.


Justin do mě jemně strčil a já udělala pár kroků k Moonovi. Chtěla jsem Justinovi za to říct pár nadávek,ale stála jsem pár centimetrů od Moona. Došla mi slova a jen jsem se dívala na to velké monstrum před sebou. Moon mě vážně jen očichal a poté od de mě odvrátil svou obří hlavu. Já jsem hned couvla a narazila do Justinovo hrudi.


"Bylo to tak těžké?" zeptal se mě Justin a já se zamračila. "Ty debile" řekla jsem hned. "Musel si mě strčit?" zeptala jsem se ho podrážděně. "Musel, jinak by jsi tady stála až do zítra" řekl a na tváři mu pohrával úsměv. Já jsem ho jen uraženě bouchla do hrudi a následně se otočila k Moonovi. Justin k němu přešel a za ruku mě zatáhl k němu, je sice pravda,že už jsem se ho tolik nebála,ale blíž jsem k němu rozhodně jít nechtěla. Justin hladil Moona a něco mu šeptal do ucha, poté se ke mě otočil a usmál se.

Chytl mě za boky a vyzvedl do vzduchu. Co to sakra dělá? Poté mě posadil na Moona. Pane Bože. Zůstala jsem nehybně sedět a snažila se normálně dýchat. Nevím jestli jsem v tu chvíli chtěla brečet,nebo křičet. Rozhodně jsem,ale chtěla dolů,jenže jsem se neodvážila udělat jediný pohyb. "Uvolni se, může ho to bolet" řekl Justin a vyhoupl se na Moona hned za mě. Raději jsem udělala co řekl a znova se přitiskl na Justinovo hruď. Justin přehodil jednu mojí nohu na druhou stranu a proto jsem seděla bokem.


"Můžeme?" zeptal se mě a já raději nic neříkala. "Christi" šeptl a já zavřela oči, pořád jsem z toho všeho byla v šoku. "Pokud nás chceš zabít" šeptla jsem a slyšela jen Justinovo povzdech. Potom se Moon dal do pohybu a já pevněji chytla Justinovo tričko. Všimla jsme si,že už myslivna je za námi a jedeme neznámo kam. V tom Justin udělal něco rukama a Moon se rozběhl. Držela jsem se pevně Justina,ale konečně jsem otevřela oči.


Byl to nádherný pocit, vítr mi narážel do tváří a svět kolem nás se rychle pohyboval. Bohužel ve mě pořád byl ten známý strach z toho,že spadnu. Musím ale uznat,že jsem si to užívala a cítila se volná jako ptáček. Přišlo mi jako bych létala.


V tom Moon zastavil a já se od Justina drobet odtáhla, abych se podívala kde to jsme. Byli jsme pokud si to dobře pamatuji u slzavého potůčku. Justin slezl z Moona a mě nechal samotnou nahoře. Chytl mě za pas a sundal z Moona dolů. Moje nohy jako kdyby ke mě nepatřili a proto mě Justin musel držet,abych nespadla. "Tak co?" zeptal se mě. "Bylo to nádherné" špitla jsem a když jsem se trochu uklidnila tak jsem se normálně postavila.


Justin přivázal Moona ke stromu a já si mezi tím sedla k slzavému potůčku. Poté si Justin sedl vedle mě a svojí ruku položil jemně na mé stehno. "Pořád se Moona bojíš?" zeptal se mě a já hodila klacek do slzavého potůčku. "Bojím se všech koní" řekla jsem hned. "Ale teď už né tolik, nebo spíše..." zasekla jsem se a povzdychla si. "Když jsem s tebou tak můj strach aspoň z poloviny pomine,kdybych měla být u koně sama,tak asi,teda určitě omdlím" řekla jsem a podívala se na Justina,který mě celou dobu pozoroval. "Chyběla jsi mi" řekl po chvilce mlčení. Chtěla jsem mu odpovědět, ty mě taky,ale raději jsem mlčela. On mě přeci podvedl i když jsme spolu chodili jen před médiemi a mě to bolelo,protože ho doopravdy miluji.


"Vím,že není vhodná doba se ptát,ale já musím..." řekl a já ho pozorně sledovala. Věděla jsem na co se chce zeptat,ale sama jsem ještě neznala svou odpověď. "Odpustíš mi?" zeptal se mě a bylo poznat,že to říkal s bolestí v hlase. Nic jsem neříkala jen jsem se na něj dívala, bylo poznat,že byl nervozní a abych řekla pravdu,neměla jsem slov. Tohle co pro mě udělal,to jak se snaží, je poznat,že mu na mě záleží,protože jaký kluk by tohle udělal pro holku,kterou by neměl rád?


Když už mezi námi vládlo celkem dlouhou dobu ticho tak jsem se k Justinovi přiblížila a jeho tváře uchopila do svých rukou. Nic jsem neřekla a spojila naše rty v jedny. Byl to tak nádherný pocit cítit zase jeho rty na tich mých. Chybělo mi to, on mi chyběl a teď jsem věděla na sto procent,že jsem mu odpustila. Nevím sice jak to mezi námi bude fungovat,ale teď byla přítomnost a ne budoucnost.

Pomalu jsem se od Justina odtáhla a usmála se, Justin mi úsměv opětoval a svoje ruce přiložil na můj pas. "Taky jsi mi chyběl" konečně jsem ze sebe vydala nějakou srozumitelnou větu. "Jen jedna podmínka... až budeš mít své potřeby,tak od toho jsem tady já." šeptla jsem a zatáhla si ho k sobě za lem jeho trika. "Minule jsem vážně nech...." Justin to nestačil doříct a já mu dala před rty ukazováček,aby mlčel. " Nekaž to" špitla jsem a poté spojila znova Justinovo rty s těmi mými. Justin začal s rty pohybovat a já sním spolupracovala. Milovala jsem tenhle okamžik a nechtěla jsem aby nikdy skončil. Justin mě pomalu položil na zem. Znova se ke mě sklonil a přitiskl rty na ty mé, svojí ruku nechal na mém břiše a druhou se přidržoval,aby mě nezalehl. Byl tu kouzelný a nezapomenutelný okamžik.


________________




ShhhKde žijí příběhy. Začni objevovat