Shhh

66. Vyšetření

O 3 dny později

"Christi!" řekne Justin a já mu docuchám vlasy. "Já si je geloval." řekne a já se zasměji. "I takhle ti to sluší." řeknu a on jen pokroutí hlavou. "Je to sexy" řeknu a zkousnu si svůj ret. "Jediný co je tady sexy je ta tvoje nemocniční košile." ušklíbne se na mě a já ho bouchnu do ramena. Už se cítím líp o mnohem líp. Mám tolik energie, že bych jí mohla na ulici rozdávat. Každý den za mnou chodí Justin a táta, oba mě podporují a já jsem jim za to vděčná. Nebýt jich,tak už tady nejsem. "Výměna." vejde dovnitř táta a Justin přikývne. "Dojdu si pro kafe." řekne a vyjde z mého pokoje.

"Tak jak se máš motýlku?" zeptá se mě a obejme mě. "Jde to tati." řeknu a věnuji mu jeden svůj úsmev. "To jsem rád." řekne a posadí se do křesla. "Co ty a Justin, vše v pořádku?" zeptá se mě a já pokrčím rameny. "Asi." řeknu a táta si mě přeměří od hlavy až k patě. "Mám mu za něco nafackovat?" zeptá se mě a já se zasměji. "Ne tati." řeknu okamžitě. "Stará se o mě,když tu nejsi. Vy dva mě držíte při životě." řeknu a on se na mě hrdě podívá. 

O 10 dní později.

"Máte o pět kilo víc" řekne zdravotní sestra s menším úsměvem. "Vaše tělesné funkce se dali do pořádku. Jste na dobré cestě." řekne a já se poprvé po dlouhé době usměji. "Dnes vás převezeme zpátky do psychiatrické léčebny,kde dokončíte svou léčbu." dodá a já jen přikývnu. Vyjdu z ošetřovny a jdu přímo do svého pokoje. Celá šťastná. Budu žít. "Kafe slečno?" zeptá se mě Justin a já s radostí přikývnu. Vezmu si od něj cappucino a sednu si na svou postel. "Děkuji pane." řeknu a trochu se zasměji. 

"Tak jak to dopadlo?" ptá se mě. Justin tady je semnou každý den, kvůli tomu už zrušil dvě vystoupení, jedno v Amstrdamu a druhý v New Yorku. "Jsem o 5kg těžší, dnes mě převezou zpátky do blázince." odfrknu si. "A tam dokončím svou terapii." dodám. "Když budeš všechny poslouchat a přibereš dalších pět kilo, tak tě určitě brzy propustí." řekne a posadí se vedle mě na postel. "Christi." šeptne. "Musím zítra odletět do Kanady, zvládneš to tady sama?" zeptá se mě. "Určitě." řeknu rozhodně i když si nejsem tolik jistá. Jeho každodení návštěva mi dodávala větší odvahu k uzdravení. "Budu pryč jenom tři dny, pak mě tu zase budeš mít." řekne a pohladí mě palcem po tváři. "A co tvoje přítelkyně, jak ta to bere?" zeptám se ho. "Nejsme spolu. Miluju totiž někoho jiného." řekne a já si povzdychnu. "Koho?" zeptám se a zkousnu si svůj ret. "Víš je tu jedna holka, která semnou trávila spoustu času, každým dnem jsem ji poznával víc a víc a díky tomu se mi dostala pod kůžu. Hluboko. Očarovala mé srdce, které též zlomila." odmlčí se. "Byla trochu cvok." řekne a zasměje se. "Chtěla si vzít svůj život a to mě zlomilo." dodá. "Odmítala si pomoct, odmítala mě." zašeptá. "Ale i přes to jsem tu zůstal, protože tu střeštěnou holku miluju." řekne a já se zasměji. "Musí být vážně okouzlující." vydechnu. "Ne jen to, je dokonalá." řekne a v tom ucítím jeho teplé rty na těch mých. Začne s ními hýbat a já s ním spolupracuji. Tak strašně moc mi chyběli jeho rty. On mi chyběl, celou duší i srdcem. To on je má kotva,která mě drží při životě. On je ten vyvolený, on je ten,který drží mé tlukoucí srdce mezi prsty. 

Sednu si na něj obkročmo a zajedu svými prsty do jeho vlasů. Víc se k němu přitisknu a nemůžu se nasytit jeho rtů. Úplně jsem zapomněla na to, jaký je to pocit. Mít ho jen pro sebe. Cítit jakýkoliv jeho dotyk. "Chris." šeptne mezi našemi polibky. Já se od něj trochu odtáhnu a rukami ho hladím po hrudi. "Miluju tě." šeptne a já se usměji. "Já tebe víc." řeknu a už se zas líbamé, tentokrát je to více vášnivější, cítím jak mám husí kůži po celém těle. Začnu se jemně třít o jeho rozkrok a on ztěží vydechne. Začnu mu vyhrnovat triko a on mě zastaví. "Nemůžeme." šeptne a já se ušklíbnu. "Bojíš se,že by někdo přišel?" zeptám se a on pokrčí rameny. "Nebo mě snad nechceš?" zeptám se ho a šibalky se usměju. On přimhouří své oči a povalí mě na postel. Spojí naše rty v jedny. Rukami přejíždí po celém mém těle až mi vyhrne mé triko a jemně krouží kolem mého pupíku. Jazykem sjede na můj krk a já slastí vydechnu. Cítím se plná života. 

V tom do pokoje někdo vejde a Justin ze mě sleze a oba vzhlédneme. Zdravotní sestra. "Ehm... je všechno v pořádku slečno Christine?" zeptá se a já se usměji. "V nejlepším." řeknu a ona k nám přejde. "Ordinace je až do tří zavřená..."odmlčí se. "Z venku se nikdo dovnitř nedostane leda by měl klíč." řekne a já nadzvednu své obočí. "Ale všichni doktoři mají polední pauzu. Pojďte." řekne vážně a já se podívám na Justina,který má stejný výraz jako já. "Šup." řekne a uculí se. My se s Justinem zvedneme a jdeme za zdravotní sestrou. Odemkne nám dveře a kývne hlavou směrem dovnitř. "Máte dvě hodiny nejdéle, pak musíte vypadnout." řekne a zavře nás. Já se zasměji a podívám se na Justina který si prohlíži ordinaci. "Chcete vyšetřit slečno?" zeptá se mě a ja se zasměji. "Přistupte." řekne a posadí se na židli. "Sundejte si triko." řekne vážně a já tak učiním. Přejde ke mě a poslechne mě na hrudi. "Máte nějak zrychlené srdce." vydechne. "A co se stane, když udělám tohle?" zeptá se mě a přejede mi rukou po mém přirození. Ztěžka vydechnu. "Hm,máte před infarktem slečno Christine." řekne a odtáhne se ode mě. Já se na něj zamračím. 

"A co s tím uděláme?" zeptám se. "Měla by jste zhluboka dýchat." řekne a přejde ke mě. Vklouzne mi rukou do kalhotek a přejede před mým vchodem. Z těží vydechnu. "Tak je to správně." řekne a vyndá ruku z mých kalhotek a já zakňučím. "Justine." šeptnu a on se ušklíbne. Sedne si zpátky na židli a kousne si do svého rtu. Já jen nad tím pokroutím hlavou a sednu si na něj obkročmo.  Začnu ho zuřivě líbat a třít se o jeho rozkrok. On mi rozepne podprsenk a sundá ji ze mě. Uchopí do ruky mé prso a stlačí ho. Cvrnkne mi do bradavky a já se od něj odtáhnu. "Hej." řeknu a kousnu ho do krku. Justin se v momentě zvedne a povalí mě na vyšetřující lehátko. Vleze si nade mě a už mě libá na krku. Poté přejede na má ňadra a různě je laská. Já vzdychnu a začnu mu sundavat triko,které odhodím na zem. Justin se ode mě odtáhne a strašně pomalým tempem mi sundavá kalhoty. Prosebně se na něj dívám a on se škodolibě usmívá. Proto když mi kalhoty sundá tak se posadím a přejedu mu svojí rukou po jeho přirození. On zastená a srazí me zpátky na lehátko, trochu to zabolelo. Rukou zajede pod mé kalhotky a začne mě tam dráždit. Při tom mě vášnivě líbá. "Chybělas mi." šeptne mezi našimi polibky, poté do mě vsune rovnou dva prsty a já se prohnu v zádech. "Justine." šeptnu když ve mě začne prsty pohybovat. Vzdychám mu na rtech a toužím po něm víc než kdy před tím. Proto vyndám jeho ruku z mých kalhotek a začnu mu rozepínat jeho kalhoty. On je skopne na zem i s boxerkami. Přejedu prsty po jeho celé délce a on vydechne. Sundá mi kalhotky a už je ve mě. Zavzdycham. Začne se ve mě pomalu pohybovat a při tom líbá můj krk. Oba nahlas vzdycháme,ale naštěstí si to uvědomíme a začneme své vzdychy tišit polibky. Justin začne tvrději přirážet a já se jemně usměji a kousnu se do rtu. Nehty mu zarývám do zad a užívám si daný moment. Tu rozkoš která mi proudí po celém mém těle. Cítím jak se to blíží, cítím každý sval ve svém těle. Cítím pot který mi steká po čele, cítím každý jeho pohyb. Každý jeho zatnutý sval. Justin ještě parkrát přirazít a já nahlas zavzdychám a padám do té dimenze orgasmu. Justin poté začne zpomalovat a tak usoudím,že už taky propadl orgasmu. Zaboří hlavu do mého krku a z těží dýcháme.

Poté ze mě sleze a oba se oblekneme. Justin se na mě podívá a kousne se do svého rtu. "Nejraději bych tě položil zase zpátky." řekne a já se uchechtnu. "Jednou stačilo." řeknu a zasměji se. Oba vyjdeme z ordinace a nezapomene za sebou zavřít dveře. Justin mě chytne za ruku a v tom uvidíme před mým pokojem paparazi. Co ty tu dělají? "Justine." zatahám ho za ruku. On stojí v šoku. "Kurva." zakleje. "Museli mě sledovat až sem." řekne a v tom si nás všimnou. Musí být na nás úžasný pohled, oba jsme rozcuchaný a neupravený. Rozběhnou se za námi a my se rozběhneme na druhou stranu. Justin mě chytí za ruku a oba bloudíme po nemocnici. Po schodech vyběhneme na střechu nemocnice. Vylezeme ven a přivřeme za sebou dveře. 

"Už mi lezou na nervy." řekne a já si povzdychnu. "No jo no, tvůj život v kostce." řeknu a on do mě šťouchne. Oba se procházíme po střeše a hledíme do dály. "Nádhera." řeknu když přistoupím k okraji. Dívám se pod sebe a mám tendenci udělat dalších pár kroků. Ale neudělám tak. Mohla bych to ukončit v pouhé sekundě. "Christi?"zeptá se mě Justin ale já se na něj neotáčím. Mohla bych skočit a vše ukončit. Ukončit celý svůj život a vypustit svou duši do jiného těla. Mohla bych se dostat na lepší místo. "Christi?" uslyším znova jeho hlas a otočím se na něj. Ne, neudělám to. On je to,co mě tady drží. To on. Odstoupím od kraje a jemně se usměji. Zvládla jsem to, dokázala jsem zastavit své pokušení.