Krvavá koruna

KAPITOLA I.

O dva roky později

Černé auto projíždělo tichými ulicemi hlavního města. Karel, který seděl vzadu za sedadlem spolujezdce, se díval z okna a pozoroval světla pouličních lamp, jak se míhají za oknem. „Je to s ním už k nevydržení. Pořád jen poslouchat jak jsem zbytečný člen rodiny." otočil se na Kateřinu, která seděla vedle něj. „Nesmíš si to tak brát. Víš, že pije hodně. Opilý lidé zkrátka říkají i to co nechtějí." snažila se Karla povzbudit. „Hlavně ty to dneska nepřežeň." usmála se a Karel jí úsměv oplatil. Ani jeden nebyli oblečení formálně. Karel měl na sobě košili a džiny, Kateřina měla sice šaty, ale nebyly zdobené žádnými drahokamy. Měla na sobě béžové šaty s černou kabelkou jako doplňkem. Chtěli zkrátka zapadnout mezi lidi. Na oknech se najednou začaly objevovat kapky vody. Řidič zapnul stěrače, ale ty po chvíli už ani na nejvyšší rychlost nestíhali stírat vodu z čelního skla. Blesky osvětlovaly noční oblohu a lidé na chodnících vytahovali deštníky nebo se před průtrží schovávali ve vchodech domů, či na zastávkách tramvají. Z těch pár kapek na oknech auta se najednou staly proudy vody. „No to do toho klubu vběhnu snad nejrychleji za život." zasmál se Karel. „Myslíš, že už tam budou všichni?" zeptala se Kateřina a z kabelky vytáhla mobil, aby se podívala, zda jí nepřišla zpráva od přátel, kteří je měli v klubu čekat. „Zatím nikdo nenapsal."

Auto po chvíli zastavilo před bohatě zdobenou budovou, kde nad vchodem stály dvě obrovské sochy držící balkón nad nimi. Nad vchodem svítil zlatý nápis KRÁLOVSKÁ SKLENKA. Lidé stáli dlouhou frontu venku před dveřmi, kde je člen ochranky hledal podle jmen na seznamu. Když ale Karel s Kateřinou vystoupili, vzbudilo se obrovské pozdvižení. Všichni rychle vytahovali mobily, fotili a natáčeli dva nejoblíbenější členy královské rodiny. Karel se s několika z nich pozdravil mávnutím ruky, zatímco Kateřina šla přímo k nim a podávala jim ruce. Karel stál pod deštníkem, který nad ním držel jejich řidič a čekal na Kateřinu, až s ním vstoupí do klubu. „Svalovec", jak členovy ochranky říkal Karel s přáteli, pozdravil jejich královské výsosti a otevřel jim VIP vstup. Lidé dál křičeli a mávali na ně. Když se za nimi zavřely dveře, všichni se začali tlačit dovnitř, aby mohli být alespoň ve stejné místnosti s Karlem a Kateřinou.

Uvnitř hrála hlasitá hudba, kterou dnes obstarával nový DJ, kterého ještě nikdo moc neznal. Parket byl plný lidí, kteří tancovali a popíjeli pití, které dostali u baru hned vedle. Místnost hrála všemi barvami, někdy dokonce se barvy střídaly do rytmu a Karel s Kateřinou procházeli davem lidí, kteří si jich ale nevšímali. Brali je jako každého dalšího v klubu. Karel procházel kolem skupinky lidí, když do jednoho mladíka nedopatřením vrazil a z ruky mu vyrazil sklenici s pivem. Ta se po dopadu na parket roztříštila na spoustu střepů a pivo potřísnilo nohy skoro všech ve skupince. Ti se otočili na Karla a mladík, do kterého vrazil, ho chytil za límec. „Co si jako myslíš, že teď budu pít?" podíval se na něj rozzuřeně a Karel se jen koukal na rozlité pivo na zemi. „Tak co kdybych vás všechny pozval na jedno? Platím samozřejmě já." řekl. Mladík ho pustil a rozesmál se. „Dostal jsem tě co?" začal se smát a sním i celá skupinka. „Ty seš hovado, Honzo. Fakt, že jo." začal se smát i Karel poté, co v mladíkovi poznal svého dlouholetého kamaráda ještě ze základní školy. „Samozřejmě to pozvání přijímáme." usmál se Honza a všichni se pozdravili s Karlem i Kateřinou, někteří se poklonili, některé holky dokonce udělaly menší pukrle. „Jen to ne. Honzo tys je nepoučil." usmál se Karel a vysvětlil všem, že dokud je v klubu, je pro všechny jen Karel. Žádná „Královská Výsost" nebo něco podobného. „Kdo dneska hraje?" zeptal se jedné dívky. „Nevím. Prý je to nováček, ale zatím si nikdo nemůže stěžovat. Hraje opravdu dobře." usmála se nervózně. Nikdy ještě nebyla tak blízko někomu z královské rodiny. „Rezervovala jsem nám lóže támhle u DJ pultu." usmála se Kateřina a ukázala na koženou pohovku se stolkem zasazenou do menší místnosti vedle parketu. Všichni si u baru objednali pivo, koktejl či víno a šli si sednout. Karel s Honzou pili ze všech nejvíc. Kateřina si mezitím povídala s jednou dívkou o jejích šatech. Někteří se vydali dokonce tancovat. Zrovna začala hrát píseň od Lady Gaga „Poker Face" když Karel vyzval k tanci Kateřinu. Oba si užívali společné chvíle. Lidé, kteří si jich všimli, si je natáčeli a povzbuzovali je. Honza mezitím objednal další pití pro všechny a poté vstal a přidal se k davu v povzbuzování. Jeden kluk v davu vše vysílal živě na sociální sítě a komentáře se jen hrnuli. Živé vysílání však má tu nevýhodu, že ho může vidět kdokoliv, a tak se těch záběrů chytil bulvár a fotografové ze všech novin a magazínů vyrazili ke „Sklence". Písnička skončila a po bouřlivém potlesku se Karel vrátil na své místo, zatímco s Kateřinou se všichni fotili. „Nevadí ti někdy, že má víc pozornosti než ty?" zeptal se Honza. „Víš, že ani ne?" usmál se Karel a vzal do ruky další sklenici piva. „Alespoň mám klid."