• Cesta osudu • |Marcus & Martinus] DOKONČENÉ ✔️

✨ Začneš chodiť do školy✨

(Marcus - tučně )
(Martinus - normálně )
(Jiný postavy - kurzíva)

Sedel som po dlhom a vyčerpávajúcom dne,znova v lietadle pozoroval som modré nebo ktorým som akurát prelietal, a mal som hlavu v myšlienkach až ma z myslenia prebral môj otec

  ,,Marcusi o chvíľu budeme pristaviť si pripravený vystupovať?" Spýtal sa ma načo som len hlavou prikývol na náznak súhlasu. 

Toto je môj celý život nekonečne lietanie a koncerty, sem a tam nie že by som to nemiloval ale občas mám pocit ako keby môjmu dokonalému životu niečo chýba.  Nepoznám ten dobrý pocit a lásku matky, pretože podľa otca, zomrela pri mojim pôrode. Neviem aké to je chodiť do normálnej školy,  všetko má musí účit môj otec ktorý je zároveň aj mojim manažérom.  Mam super komunitu fanúšikov alebo fanúšikoč za čo som ohromne rad moja hudba sa stala viralom teda pesnička make you believe in love.   A aj keď môjmu dokonalému životu nič nechýba, a žijem sen ktorý chcem občas sa cítim smutné no, ale mám psa ktorý doplňuje moje smutné dny a našu rodinu.

Když jsem přežil další nudný den ve škole, snědl cosi čemu tady říkají oběd, jsem se vydal domů. Po škole vždy chodím s kapucí na hlavě a v černém oblečení. Nejsem ve škole totiž nějak zvláštně oblíbený spíš vůbec, ale jsem za to i rád, protože já sám si myslím, že jsem dost tichý a ne moc společenský typ. Nemám příliš kamarádů, ale za to vím, že jsou to ti praví a vždy mi dokážou pomoct, zrovna dnes jde semnou můj nejlepší kamarád Jonas, věřím mu ze všech nejvíc a hlavně semnou tráví svůj volný čas a spolu si třeba jen tak povídáme nebo když mě donutí tak si zahrajeme i fotbal, hodně mi pomáhá za co jsem opravdu velmi rád. A táta? Tátu nemám..nebo teda aspoň mamka mi říká, že prý odešel a že ani ona sama neví, kde je takže jsem vlastně jen s mamkou. Ale moje mamka je skvělá a mám jí moc rád.

Lietadlo konečne pristalo v Osle a já som si konečne vydýchol,  ,,čerstvý vzduch." Povedal som q začal som sa ho nabažovať , keď som pomohol môjmu otcovi z kuframi   musel som sa trochu zasmiať, nad jeho pokusom dostať ten svoj.  ,,Pomôžem ty ?" Spýtal som sa ho no on mi neodpovedal a svoj kufor vytiahol obaja sme začali vystupovať z lietadla,    no ani nie o malú chvíľu sme uviedli čierne auto ktoré nás malo odviesť,do hotela. V mojom vrecka mi začal zvoniť mobil  vyhral som ho a ihneď hovor prijal.

,,Áno?"

,,Láska, neviem sa dočkať kedy ta zase uvidím."

,,Čo skoro a dáš mi odmenu ?" Spýtal som sa provokatívne.

,,Uvidíme či si ju zaslúžiš."  Bolo posledné čo povedala Mojš priateľka Melánia a následne sa ozvalo pípanie.  Odložil som mobil do vrecka, a začal kráčať k autu.

Jakmile jsem se dostal po ani ne 15 minutové cestě pěšky domů, sundal jsem si boty a rovnou odešel za mamkou do kuchyně a Jonas mě následoval

,,ahoj mami" usmál jsem se, když jsem jí viděl sedět na gauči jak zažraně kouká na nějaký seriál. Pak mi došlo, že šlo o výměnu manželek no teda, pomyslel jsem si a v tu chvíli si mě konečně všimla ,,ahoj Tinusku, jak jsi se měl ve škole?"

Nevím co je lepší, zda přezdívka Tinusku nebo to, že se ptá na to jak bylo ve škole.. no co už.

,,Ve škole to bylo jako vždy nudný, dostal jsem akorát 2 z testu a milion úkolů na zítra." Oddechnu si a Jonas se konečně odhodlá taky pozdravit ,,dobrý den, paní Gunnarsenová" mile se usměje a mamka mu úsměv obětuje ,,ahoj, půjdete nahoru nebo máte hlad?" Prohlídne si nás. ,,Půjdeme nahoru mami" usměju se a následně odejdu do svého pokoje s Jonasem v patách.