• Cesta osudu • |Marcus & Martinus] DOKONČENÉ ✔️

💅,,teď ho to úplně naštve.. vím to"😎

Martinus POV

,,Mami…já..” dostanou se mi slzy do očí “ani jsem s Thomasem nechodil…Marcus ho vyprovokoval..aby mu udělal to co udělal táta ho vyhodil..ale nemá na to právo Thomas nepracuje pro tátu, ale pro Ell.. Marcus mi ubližuje, rozbil mi telefon a dělá ze sebe hroznou chudinku…ačkoliv za vše muže on..volám jsem s Thomasem protože mi vyhrožoval že pokud nepřijdu do 5 za Emm ublíží mi…tak moc se bojím…bál jsem se..slyšel to a hodil mi telefonem o zem..a hlavou následně o roh postele už nevím jak dál nemůžu mluvit s Emm nemůžu mluvit s tebou… nemůžu nic..” v hlavě jsem si představoval co všechno bych jí tak moc chtěl říct, ale nakonec jsem se zmohl jen na blbou větu ve stylu ,,neboj se…budu v brzké době v pořádku jen potrebuju čas..” pousměju se a utru si pár neposlušných slz ,,ale broučku nechceš si o tom semnou popovídat? Vždyť víš, že jsem tu vždy pro tebe ať se děje cokoliv a proč máš vůbec tu kapuci s kšiltovkou?…nikdy nenosíš takové oblečení” smutně se pousměju nad tím jak moc dobře mě zná ,,mami neboj se..” zavrtím hlavou ,,sice bych sem rád Thomase pozval..půjdu ven” přikývnu ,,zavolám mu a sejdeme se přičemž si promluvíme…”

Marcus POV
Prišiel som do mojej izby, a začal nehorázne plakať. Načo  ku mne prišiel otec, a začal ma uteškovať.  ,,Prečo sa mi to deje ? Prečo  Otec ja už naozaj nevládzem.. mama ma nemá rada?  Prečo ma záujem len o Martinusa a nie o mňa prečo robi také rozdiely." Nadýchol som sa a znova nechal slzy tiecť.  ,,Marcus to nie je tak, že by ta nemala rada len... je pre ňu toto všetko nové."  Snažil sa ma utíšiť  ,,Otec ty... musíme Tomasa dostať preč od sony music. "   Toto bolo posledné čo som povedal, a otec mi daroval pusu na čelo ,,Neboj ten hlupák nebude v tvojej blízkosti, ja viem že si mal odísť až po tvojich narodenín ale... tu máš predčasný darček." Povedal a ukázal mi dom, ktorý sa zdalo byť pri lese. Viac som sa k nemu pritiskol  a poďakoval. ,,Ďakujem, ani nevieš čo to pre mňa znamená."

,,Zober aj Martinusa  a aj svojich hostí, ten dom je taky veľký že sa ani nestretnete." Dodal ,,Neboj ja sa o všetko postarám." Môj pohľad sa zmenil na vražedni a utrel si slzy.

Martinus POV

,,Dobře, tak mu zavolej a běžte ven” usměje se ,,Marcus je teď stejně zaneprázdněn diegem a Harley” přikývnu aspoň že tak…pousměju se a podívám se na svůj telefon ,,nemohla..nemohla by si nějak zařídit abych zase byl doma…co nejmíň času?…chtěl bych chodit do školy..mít normální život..nechci zpívat..nechci dělat hudbu..hudbu mám rád..ale ne v tomhle smyslu..bojím se zpívat..” s Marcusem. Doplním si v myšlenkách a čekám na její reakci ,,Tinusku..ty víš že s tátou nic neudělám..ale vždycky si to všechno zvládl” přikývne ,,ikdyz ses bál vše si to dal na 1 tohle nebude výjimka věř mi a třeba tě to s Macem začne bavit..” pohladí mě po tváři a já si skousnu spodní ret když to začne štípat ,,dobře..” přikývnu ,,půjdu se převléct a domluvit se s Thomasem..” pousměju se a odejdu rychle do svého pokoje, kde se pro jistotu zamknu a vezmu si do ruky telefon kde mám několik zmeskaných hovorů a ještě víc zpráv

“Tinu?”

“Seš v pořádku?”

“Ozvi se prosím…”

“Mám strach..”

,,zabiju ti bratra..jestli se tě ještě dotkne..😇” 

“prosím..🥺”

“Bojím se o tebe..”

“Chybíš mi”

Marcus POV
Blesku rychle som vyšiel zo schodov a dal pusu mame. ,,Musím ísť." Povedal som a ona sa ihneď   spýtala ,,Kam ideš?" Já som len neodpovedal a vydal sa preč keďže ma uber čakál,  pred domom. O malú chvíľu sa na schodoch, objavili aj Diego z Harley. Ktorý mali kufre v rukách ,,ale ale kam idete ?" Spýtala sa no oni jej nedali žiadnu odpoveď a prišli k ubru. Ani nie o malú chvíľu pred dvor prišiel Martinus a já som ihneď vystúpil a začal kráčať k nemu. ,,Martinus!" Zakričal som a on zostal ihneď stať prišiel som k nemu veselo a obimul ho a on nechápal pričiňu. ,,Čo som zas urobil?" Spýtal sa ma no ja som sa tváril šťastne.  ,,Nič, len terás není ta vhodná chvíľa na to, aby som sa ty prepačil za všetko čo som urobil. Preto.. ta pozivam a samozrejme aj Tomasa ku mne domov na večeru. Nakoniec si mal pravdu, dať šancu novej láske je úžasné, tak ahoj." Povedal som a dal mu malu pusu na čelo. ,,No tak choď za ním a uži si to človeče napíšem ty potom polohu ale prídete čakám vas jooj braček už musím ísť.' Povedal som objal ho, a začal chodiť k ubru do ktorého som nastúpil a začal jazdiť.