• Cesta osudu • |Marcus & Martinus] DOKONČENÉ ✔️

Nenávidět znamená zabít 🔪

Martinus POV

Bolestí siknu a přitisknu víčka pevně k sobě přičemž začnu znovu  brečet a jen ucítím jak mi z nosu a hlavy kde se moje hlava setkala s rohem postele teče krev přičemž mě začne neuvěřitelně bolet hlava ,,tak..takhle se cítí člověk, který umírá.." vzlyknu ,,jestli chceš mít na svědomí další vraždu..právě..asi umírám..takže..gratuluju.." zamumlám, když moje tělo přestane vnímat všechno ostatní krom tý neuvěřitelný bolesti hlavy ,,chci umřít...prosím.." dám si pomalu ruku na hlavu.

Marcus POV
Prišiel som k nemu a začal plakať. ,,Prečo ma nutiš k takým veciam prečo ma nepočúvaš potom robím takéto veci." Hovoril som a začal hľadať náplasť keď sa mi ju podarilo nájsť, tak som mu poskytol prvu pomoc.  ,,Počuj povedal som ty..pridi tam, ty si neposluchol musel som ta potrestať. Aby si sú uvedomil že to myslím vážne, prečo voláš niekomu inému keď ja som schopný urobiť všetko pre tvoje šťastie ty tomu vôbec nechápeš? " Hovoril som z plačom a chytil jeho tvár aby sa mi kukol do mojich oči. ,,štveš ma a potom to takto dopadá. Počúvaj ma a nič sa ty nestane, inak si vážne privolaš smrť. " Povedal som pričom som šiel pred neho a telom si na neho ľahol.

Martinus POV

,,Seš schopný udělat všechno pro moje štěstí jo? Chtěl jsem být sám...to bylo všechno...z hodiny na hodinu seš schopnej mě i zabít tím že mi tu omlátíš hlavu o zeď nebo postel.. já chci umřít Marcusi..nechci takovýhle život..jestli mě chceš dostat do psychiatrické léčebny..." vzlyknu ,,tak gratuluju...tímhle stylem tam budu mít zachvilku dost dlouhý pobyt..." dám si ruce na obličej ,,nejsem pes...abych poslouchal na sedni, lehni a pojď sem..." vydechnu ,, bojím se tě..to si chtěl?" Znovu se rozbrečím ,,bojím se vylézt z pokoje...jen aby sis mě někde nechytl pod krkem..."

Marcus POV
,,Nie si pes ale hráčka, a umrieť ta nenechám, budeš trápiť po týchu. A ak ma budeš počúvať nič ty neurobím ale ty to odmietaš a potom... ma nutiš k takýmto činom, nikam nepôjdeš na žiadnu psychiatriu schop sa a počúvaj ma,   ja ty ublížiť nechcem,  ale to ty neboj, už ty nič neurobím pre dnes. Len mlč jasne ? A chovaj sa normálne.... viem že ma miluješ nikdy ma nenávidieť nebudeš, na to nemáš odvahu, pretože nenávidieť znamená zabiť moja láska k tebe nemá limit ani hranice, zvykni si." Hovoril som a skusol mu ucho. ,,O malú chvíľu bude jedlo, priprav sa dobre zlatko ? Nech s teba oči nespustim." Povedal som dal mu pusu na líce čakajúci na odpoveď.

Martinus POV

,,Já..nechci být tvoje hračka..." pomalu otevřu oči a podívám se na tebe ,,proč tohle všechno chceš?..rozešel ses semnou ty...ne já.." oddechnu si ,,jo a mamce s tátou řeknu, že jsem jen tak dal pusu svýmu rohu postele..." zamumlám smutně ,,musím vypadat otřesně..rozcuchaný vlasy...tvoje ruka na tý mý, obrovská bolest hlavy...jelikož mám pocit jako kdyby mi měla zachvilku odletět a odřená hlava u spanků až krve...nemůžu tam jít..co bych jim měl říct?..."

Marcus POV
,,Vypadáš krásne teda..povedz im že si zakopol." Povedal som ,,Rozišiel a nehodlám sa k tebe vrátiť ale, musíš pochopiť moju lásku k tebe... a musíš  trpieť tak ako som trpel ja, dva krát si mi urobil bolesť ja ty hu len vrátim."   Hovoril som a taktiež si zotrrl slzu. ,,Ty.. ja som sa snažil byť lepším človekom snažil som sa toto monštrum zabiť hlboko vo mne, ale ty si ho vypustil a mne došlo ze toto som ja, pomstichtivi, šialený  láskou oslepeni arogantný psychopat Marcus. Toto je len začiatok skutočná zábava len príde neboj zlatko." Povedal som a dal mu pusu na čelo a sadol si tento krát vedľa neho.

Martinus POV

,,už bych řekl, že si mi to oplatil dost.." smutně si oddechnu a pomalu si sahnu na své čelo přesněji blíž k náplasti a siknu ,,kurva..." vydechnu a prohrábnu si vlasy ,,zasloužíš si takový vztah jaký si chtěl..pamatuješ? Ten s pravou láskou jak si mi dnes říkal.." pousměju se ,,třeba..Diego...ten ti může dát to co chceš a potřebuješ když já zklamal..." otru si pár neposlusnych slz